Jos já měla taky za 1, páč melanom se ke zkoušce z kožního nenaučí jen blb. Ale teda chodila jsem ke zkouškám asi střídměji oblečená. Většinou kalhoty+košile, sukně/svetřík/košile/blůza. Nikdy nezapomenu na nějakou holku, která šla ve druháku na biochemii ve večerních šatech. Takové ty se širokou sukní z proklatě umělýho taftu. Vypadala mezi ostatníma, jak kdyby šla na karneval. Seděli jsme ve starých teoretických ústavech (ještě před požárem) na chodbě a sekretářka nám uvařila silný čaj s cukrem- servírovala stylově v laboratorních kádinkách.

marieu a pak se sla zkouska zapit do Vojaka  ted uz ty azbestove domecky ani hospoda nejsou, vznikla nejaka nova budova...

mnum před skoro 4 lety jsme měli sraz 10let od promoce právě u Vojáka, který byl ještě v původní kondici

mnum marieu ty ubikace na Plzenske! To bylo jako zhmotneni Zapisku z mrtveho domu od Dostojevskeho . Proste ta nase alma mater mela sve kouzlo. Uplne jsem dostala chut na motolske bagety.

mnum Za me postavili novou, ktere se rikalo Zizala. Ale to jeste Vojak normalne stal, i nektere ty domecky kolem. Ale to uz jsem byla dejme tomu ve ctvrtaku, takze jsem tam meli snad jen par prednasek a od te doby jsem tam nebyla. Ta nostalgie...

marieu Jos nekdy loni (nebo predloni?) mi prisla pozvanka na posledni party ve Vojakovi, ktery se nasledne mel zborit a uvolnit misto... Nostalgie... vzdy kdyz jedeme po Plzenske kolem, musim se tim smerem ohlednout a kdyz jsem s dcerkou chodila do Motola na nejake kontroly, porad jsem ji opakovala: Tady tvoje mama chodila do skoly 

mnum To budou uz tak dva roky bych rekla. A jeste pridam oblibena mista - infekce na Bulovce, ty pavilony! A soudni na Bulovce . Ja vazne uvazovala, ze budu to soudni delat, jak me tam nadchli. Ale motol samozrejme tsky, mela jsem kafe snad z kazdeho automatu nebo bufetu milionkrat, skrinky nekde silene v podzemi, jak z nejakeho hororu nebo zkouska u Kouteckeho

Karja Magráta ze jo, mne je dost nesympaticka. Ale jako moderátorku ji neznám, soudím jen z toho, co zahlednu a věčného vystupování v páru 

Jos soudni bylo skvele, jeden z nejlepsich predmetu, myslim ze hodne lidi to nadchlo (mohli jsme machrovat u detektivek ), akorat za mne, kdyz jsem si uvedomila tu miru nestesti sa kterym bych se musela potykat kazdy den, rozmyslela jsem si to, to bych psychicky dlouhodobe nedala. Stejne na mne zapusobila detska psychiatrie, snad horsi nez hematoonko... 

Skrinky v hororovem podzemi pamatuji take, vypravy do minus 3. patra za voziky s pradlem, ktere jezdily samy, motolske bagety, bloudeni po chodbach kdy se behem nekonecnych rekonstrukci furt menily trasy, no hezky jsi mi to pripomnela a profesor Koutecky a jednou jsme potkali na chodbe Havla, kdyz ho vezli na vysetreni, pokynul nam a my jak telatka s otevrenymi usty (tyvole,Havel)

mnum Jos Vůbec se samozřejmě nechytám, ale baví mě to číst. Já bych si tam chodila kreslit. Jsem z vás nadšená, úplně vidím tu velkoformátovou malbu: Žena v tylových šatech držící prasečí nožičku. Obávám se, že to asi zrealizuju.

mnum Havel . Ja potkala jednou Gotta, byla jsem v plasti s vysackou a nez jsem si uvedomila, ze to je on, tak me normalne pozdravil jako prvni! 
Ano, to bloudeni, trosku jako v bradavicich . Vzdycky nekdo nasel nejaky tajny vchod a pak jsme se po skupinkach plouzili podivnymi chodbami. 
Detska psychiatrie byla strasna, jak prostredim, temi diagnoozami, tak i z jednoho profesora jsem byla hodne rozcarovana. Asi to tu ani nebudu uplne vypisovat, ale pristup ke chlapci s paranoidni schizofrenii stylem ,,a bojis se i nas, myslis ze ti ublizime?". Byli jsme jako skupinka s nim na pokoji a asi na 5m ctverecnych, strasny. 

Luna To je skvely, to chci videt! A jeste nekam dat nizke azbestove domky v sychravem pocasi

Jos já myslela, že všichni ujížděli na hermelínových chlebíčkách...

mnum funkcionalistický pavilony na Bulovce jsou úžasný. Konkrétně třeba na tom kožním byly geniální schody- dokonale ergonomický- člověk skoro nevěděl, že ponich jde...Soudní bylo skvělé, nám přednášel ještě Bouška, praktický bylo teda peklo- měli jsme kromobyčejnou smůlu na naprosto příšerné případy u kterých lituju, že si je doteď pamatuju. Kouteckýho jsme požádali, aby byl promotorem při promoci našich dvou kruhů.

Luna ehmmm, pitevny na soudním vypadaly trochu jako ateliér- velké prosklené plochy v rámci obvodové zdi. Mám pro tebe návrh stran tý velkoformátový malby- k prasečím nožičká by mohla ladit ta tylová sukně z H&M

marieu ehm ehm. To mi samorzejme vyjelo v mozku jako prvotni nastrel.

Rikam si, Marieu s nozickou v tylove sukni uprostred pitevny! A ja blbka na tebe s Rafaelem! Jenze uz nicim zivot hwi, netroufam si byt tak drza a chtit dalsi modelku! I kdyz by mi to udelalo radost.

marieu Ja jsem kapku zvrhla, takze jsem byla fakt fascinovana. Vcetne dost ulezeleho utopence. Bouska me zkousel, vytahla jsem si otravu methanolem. Tak mi rikal, ze tu otazku vyradi, ze to je uz pase . Docela se prepocital. Ja teda byla na soudnim na pitvach uz par let pred tim. Tata kamaradil s tim primarem tam, tak prej at se prijdu podivat, jestli to se mnou nezamava. 

marieu prvni den na Bulovce, ted nevim uz zda to bylo na koznim nebo na infekcnim, nas nekdo z vyucujicich provedl po celem oddeleni a predstavoval krasy a hlavne promyslenost te architektury.
U prof. Hercogove mi jeste napadlo ze vzdy nosila nejaky vyrazny soliterny sperk, obvykle prsten, nasi kluci z kruhu z toho byli mimo a pocitali kolik jich za dobu vyuky vystridala

Luna nakresli a pak ukaz, Motol je fascinujici (i kdyz tady jsou vzpominky z min. 3 prostredi- Motol, Bulovka a azbestove domecky na Plzenske)

jinak Jos a marieu  znate Motolkomix? Ted uz autor nekolik let kresli z pohledu doktora na neurologii, ale kdyz to delala jeste jako medik, tak ty jeho kresby byly na mnohe situace velmi vystizne, kolik vzpominek tim ozivil

Luna pobavilas

Jos ty naše případy byly z lidského hlediska absolutně otřesné. Pd té druhé pitvy odešli i policajti z kriminálky.

mnum jo, člověče, to tak asi bylo. Jestli to nebyl zrovna Machala...

mnum Jos marieu jak ctu vase vzpominky, tak uplne lituju, ze jsem nesla na medicinu! (I kdyz tim jsem udelala lidstvu velkou sluzbu)

razorblade to je jen vzpomínkový optimismus. Jinak jsem pochopila výrok dočasné sousedky- kardioložky, matky mé dobré kamarádky a spolužačky z gymplu- "zpřerážela bych jí všechny kosti v těle, kdyby chtěla jít na medicínu"...

To je zajímavý, u nás na ekonomce zkoušeli většinou chlapi, ale když se šlo náhodou k ženský, byla spíš snaha nevypadat  případně líp než dotyčná