Kokoska jistě...pokud ne, jako bys tam nebyla.

stes takhle jsem jezdila od moře já, protože pokud jsem nebyla ve vodě, byla jsem ve stínu, nesnáším opalování, horko, slunce. Takže jsem vždycky přijela stejně bílá, jako jsem odjela a nikdo mi nikdy nevěřil, že jsem fakt byla třeba týden někde u moře. Ostatně já mám pleť, která se do hněda nikdy neopálí, zrudnu, sloupu se a je hotovo :D

Torrah to bude spits fototypem, já se cíleně nikdy neopalují, přímému slunci se důsledně vyhýbám, jediná výjimka je, když chodím po horách a není tam stín. A opálím se v létě vždy. Tmavá nejsem, ale takovou kávovou barvu mám. Dcera sedí pod tím slunečníkem se mnou, namazaná stejným krémem a je pořád bílá jako zeď. 

Torrah 

Dcera má teď meruňkový nádech, to je její opalovací maximum, je jak z porcelánu. 

Kokoska 

Copak mladší ročníky... já se takhle zbavila ostychu, když jsme jezdili kousek za Prahu na koupaliště u kempu, kam jezdily mraky Holanďanů. Mezi těma bábama (zásadně nahoře bez) jsem se s mojí pěknou (baj vočko dvacet kilo) nadváhou cítila jak filmová hvězda A ještě měly ty strašlivý břicha, visací stehna, povolený ruce atd. i mocně potetovaný. Ovšem hlavní věc: byly naprosto v pohodě samy se sebou a spolu s dědkama si jenom užívaly!

To jsem fakt přestala sledovat každej faldík co se mi dral z - úzkostlivě vybranejch - plavek.

Co se opálení týče, vždycky jsem se mazala jak blbec - abych se domů vrátila ještě vycmrdlejší. Vyhozený peníze toto. Teď jsem si jen na chvíli odskočila na venkov za kamarádíčkama z mokrý čtvrti, na nějaký mazání jsem zapomněla, při klábosení (a popíjení) v plenéru rovněž i na nebezpečný sluneční paprsky, a konečně nevypadám jak uleželej umrlec. Vona ta barva má něco do sebe.

barbucha ja jsem se ted trochu opalila v ty Treboni. I kdyz jsem vetsinu casu trcela ve vode, abych mela dite pod dohledem (asi zbytecne, plave jak ryba) a oblicej jsem si mazala, tak je to znat.