No je fakt, že ty moje děti jsou s cizími rádi, asi si potřebujou ode mě vorazit.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Tak u nás babičky jsou polobozi, když vstoupí do domu, syn mi nařídí, abych si sbalila mimino, zavře za mnou dveře svého pokoje a nechá se od babiček opečovávat. Samozřejmě u něj babičky i spí, utírají zadek a tak dále, říkáme tomu souhrnně benefity.
Jo a dalso vec, co jsem se vratila z nemocnice, me uplne sere ta starsi dcera. Ale fakt sere, jak dospelej, je to muj problem, ja ji radsi nechci ted ani posilat k babicce na vikend, ze si na ni musim znova ,,zvyknout,,. Uplne me to mrzi, kde se to ve mne bere, je to desny, jsem fakt hnusna - jako vnitrne v tech myslenkach, proste na ni nemam nervy. Musim zase veskery negativni myslenky prenest na samba, kdyz me sral on bylo to lepsi, nemela jsem zadne vycitky.
Dneska mám velkou radost ze školky (a paní učitelka byla úplně nadšená). Po třech a půl měsících docházky si dcera byla ochotná po obědě k odpolednímu odpočinku lehnout a dokonce usnula! A co víc, začala tam mluvit a účastnit se zábavy, malovala štětcem a s učitelkou a několika dalšími dětmi udělali pár báboviček! 
Při večeři jsem se dozvěděla, že se jí tam jeden chlapeček zeptal, jestli vůbec umí mluvit 
a to ona umí velmi dobře, ráno mi sdělila, že " ten táta, ten po sobě ale vůbec neuklízí, to je ale blbec"...
dynda Náš je s nimi taky celkem často, zadek taky utírají. Bydlí jen přes ulici. Ale večer na něj padne taková nějaká únavová umrčenost a ta teda není s věčnými babiččinými snahami o výchovu a dědovy pokusy rozptylovat unavené dítě ksichtěním vůbec kompatibilní. Vůbec to nedělalo dobrotu.
Karja jo to úplně chápu, máš malý miminko který potřebuje celou tvou pozornost a ona by měla být "ta velká".. akorát že neni:-/ drž se!
I to se může stát, ona je v blbém věku, bude to s ní teď mlátit a může být i hůř. U nás hodně blbý, co se malá začala plazit a jde mu po hračkách, klidně ji plácne... Syn má teď úplně hovězí nápady, dneska mám pocit, že jsem celý den zvyšovala hlas. A když náhodou ne, tak jelo proč, proč, proč. Ale nakreslil krásný modernistický obrázky
Karja asi je to běžné a časté, ale musí to být strašně těžké. Před časem jsem četla tenhle článek, kdybys měla čas a nevadí ti číst slovensky. Bacha, je fakt dlouhý a já ho teda fest ořvala.
Mohučanka . Ale jinak super zprávy 
Jinak jak se tu řešily ty soukromé školky, tak bych poznamenala, že kromě ceny je třeba zohlednit i jiné aspekty. Teď mi říkala kamarádka, že si její kamarádce stěžovaly učitelky ze školky, že se její dvouletá dcera nedokáže zabavit sama
U nás nejvíc vychovávám já s mužem, to bude tím. Babičky svého cíle dosahují oklikou, na kterou my nemáme čas, trpělivost, volné ruce atd. On má prostě kliku, takový skvělý prarodiče má!
dynda To je super . Babička je učitelka navždy, no ;)
viktorka_od splavu a ostatní, co jedete druhý kolo takhle rychle po sobě, máte fakt můj obdiv. Já to teda měla jako viktorka, první dítě v pubertě, když se narodilo druhý. Sice muž taky furt v čudu a ta větší dokázala prudit ve 14 letech neskutečně, ale zase se sama najedla, oblíkla, poslala mne někam a vypadla. Dalo se to přežít. Mít dvě malý po sobě, nevím jak bych to dělala, bydleli jsme na fakt hodně malým městě, telefon byl budka na náměstí a krámy zavíraly v pět. To bych teda asi ani pro ten chleba nestačila za celej den dojít.
edit: to bylo na Karja , nevím, jak mi tam ta viktorka skočila sama
Karja Soucítím s tebou. Když bylo dceři asi 6 týdnů, odjel muž na měsíc. Starší se vyspal ve školce, pak nechtěl usnout do půl desátý, když jsem ho nechala samotného, skákal v posteli a svlíkal sebe i postel a házel to po pokoji. Mimino mě každý večer vyžadovalo až do půl jedenáctý, do jedenácti, hned po něm jsem odpadla já. Zpětně si říkám, že jsem si měla lehnout do manželský postele s oběma, mimino kojit a velkýho držet za ruku. Když jsme se pak po měsíci přestěhovali a syn dostal velkou postel, už jsme to tak dělali a byla to obrovská úleva.
žluťásek hrozně to okecává, ale je to hezký a stopro pravdivý nejen pro dvě děti, celkově pro vztah k dítěti..
žluťásek Ja si to prectu, snad to neorvu a nebude to spis k neuzitku uz! Ale nase ma citove bezpeci od samba jak tri jiny deti dohromady:-D
Náš exot v pátek plakal, že nechce ze školky...
Pinot Noir dík. Pořád jsem ostražitá, jak se to s tou školkou semele, ale snad jsou jenom moje katastrofické vize.
Jinak chacha, to by moje dcera byla ideální do té školky, ta se ty tři měsíce dokázala plně zabavit sama, a to tím, že civěla na ostatní děti, jak si hrají...Mně si kamarádka zas stěžovala, že v jejich (soukromé) školce se děti čas to koukají na televizi. To mi bylo taky divné...
Tohle se stalo mojí kamarádce a její muž udělal to nejlepší, co v takové situaci mohl, zaplatil au pair na těch x týdnů.
Reakce na Karja:
žluťásek Ja si to prectu, snad to neorvu a nebude to spis k neuzitku uz! Ale nase ma citove bezpeci od samba jak tri jiny deti dohromady:-D
Přečti si to, ona potřebuje ten citový komfort i od tebe. Já měla opačný problém, nějaký čas po porodu, jak mi všichni pomáhali tím, že se starali o syna, a on se tetelil blahem, jsem brečela, že mi ho berou... Jinak spatřuji jistou výhodu v tom, že můžu bez mrknutí oka říct, že můj nejmilovanější kluk na světě je on a dcera je nejmilovanější holčička, ufuf, to mi dost usnadňuje situaci.
Jo a jsou a vždycky budou horší a lepší dny, ve všech ohledech.
viktorka_od splavu je to pravda celkově pro vztah ke komukoliv, dětem, rodině, kolegům. Je to ve mě jak si to nastavím a hrozně pomůže pokud najdu k tomu člověku nejdřív cestu v sobě. Jen je to dřina, no. Jako všechny vztahy.
