Ještě jsem si vzpomněla, že katalog Lego aktovek jsem našla na legobags.eu, je na té stránce dole. Zatím tam mají katalog 2016, 2017 bude asi někdy později na jaře. Aktovky se pak dají koupit normálně v ČR u větších prodejců Lega a školních potřeb. 

Aktovku jsem vybírala touhle dobou v roce 2015 a čekala jsem na katalog 2015, ale i tak jsem už koncem dubna posílala objednávku.

A abych nezapomněla, u té naší aktovky je dobré i to, že přední kapsa na svačinu má termo izolační vrstvu a do boční síťované kapsy se vejde láhev na 0,75l :-)

Hodně štěstí při výběru! 

raw dort, pokud je má ráda, mi přijde jako bezva nápad. Vůbec jsem si zvykla nosit čerstvým matkám nějakou luxusní sladkou drobnost, většinou to ocení-potřebují obalit nervy a neřeší v tu dobu linii :-)

A pro dítě bych zkusila najít něco nepraktického, ale roztomilého nebo luxusního. Něco, co by mu sami nekoupili, protože to je "přes čáru" (a vůbec to nemusí být drahé). Třeba švagrové jsem pro synovce koupila ve výprodeji dětský příbor Villeroy Boch, stál stejně jako jakýkoli jiný a švagrová byla hrozně nadšená (ale ona je teda trochu snobka, věděla jsem, že to padne na úrodnou půdu). Ten příbor je mimochodem opravdu dobrý nápad, protože ten ještě určitě mít nebudou. Nebo prostě něco jiného, vhodného pro větší dítě. 

Myslím, že by jí mohlo udělat radost, kdybys jí nabídla pomoc a probrala s ní, co by pro ni bylo nejlepší. Může to být pohlídaní miminka u nich doma (a kamarádka v té době bude myslet na sebe - spát, procházet se, cvičit...), nákup, uvaření teplého jídla (a třeba i do zásoby v mrazáku)...

Miminku bych něco koupila, protože bych chtěla mu něco koupit, ale pak bych se s kamarádkou domluvila, že pokud to není ono, vyměním to nebo vrátím. U holčiček se mi osvědčily jako první dárek letní šatičky - bývají moc roztomilé a kupodivu se i hodí, třeba na nějakou slavnostnější akci (oslavu nebo svatbu v rodině, vítání občánků...).

Uf, já byla týden po porodu tak ráda, že se mi všechny návštěvy podařilo odrážet... Ale tak každý se asi cítí jinak. Měla jsem obrovskou spotřebu čaje pro kojící matky třeba. Pro miminko hračky s výrazným velkým vzorem, to bude vnímat jako první. Oblečky pro děťátko spíš větší, mám pocit, že těch malých má každý dost a čím větší, tím delší dobu si je užije. 

Díky všem za tipy. Nakonec jsem se rozhodla "jen" upéct domácí cookies (raw dort jsem měla v plánu koupit, pochopitelně ), jeden z dvou dezertů, který umím a který jí nedávno u mě moc chutnal. 

Cestou jim ještě uděláme nákup a koupíme květinu. Praktické dárky si opravdu nepřeje, a nepraktické dárky nepřichází v úvahu. Je to notorická vyhazovačka zbytečností, ještě o chlup horší, než já, a to já jsem dost radikální. Nic jako příbor by určitě neocenila. Navíc těch věcí i přes zákaz dostane určitě spoustu od nadšených babiček a dědečků. Hračky chtějí jen dřevěné, tak jedině to, kdybych ještě nekde cestou na nákupu potkala. 

Jinak mě překvapuje, jak málo bezdětní okolo třiceti vědí o dětech, těhotenství apod. Já sice děti nemám, ale vždy jich kolem mě bylo až dost, takže spousta věcí pro mě fakt nejsou novinky. Ale připojim dvě drobné historky:

Před chvílí můj partner naprosto vážně položil otázku, proč k nim jako jedeme v tak debilní čas (výběr času jsme nechali čístě na novopečených rodičích, tak pro něj asi mají své důvody) a jestli si myslím, že u nich bude jakože společné jídlo, nebo jestli se má najíst dopředu  A to upozorňuji, že je to velmi empatický a starostlivý chlap, který je za normálních okolností z nás dvou ten "citlivější". 

Těsně po porodu mě zase překvapily naše kamarádky. Máme na sociální síti společnou konverzaci. Porod proběhl v noci, někdy dopoledne kamarádka hlásila, že všechno ok, že jsou živí, zdraví, dítě krásné a ona totálně vyčerpaná, takže vše, jak má být :) No a co se nestalo ihned po záplavě gratulací? Ostatní holky ji začaly hned vzápětí bombardovat milionem otázek, jako co říká na rodičovství, jak se vyrovnává s mateřskou láskou, kolikrát už kojila, jaké byly pocity při porodu, jak proběhlo prasknutí vody a odjezd do porodnice apod. Pár hodin po porodu   Až jsem je měla potřebu trochu srovnat. A to jsou to všechno chytré, vzdělané a úspěšné ženy a já platím v partě za tu ledovou, necitelnou, cynickou a neempatickou královnu. Tak nevím 

Nechali jsme to všechno na nich. Takže jsme se nepozvali, ale byli jsme pozváni :) Ale mám pocit, že některé rodinné příslušníky smrtelně urazilo, že si nepála návštěv v porodnici. Já se z návštěv u novorozenců snažím vždycky co nejrychleji vypadnout. Pomoct s úklidnem a vařením mohu při další návštěvě, na začátku většin ou ještě fungujou tatínkové :) Takže pochválit, pochovat, vysrknout rychlé kafe, poslechnout si pocity a šup pryč, ať mají klid. 

Macecha má relativně čerstvé mimino. Pozvala mě a mámu asi týden po porodu na návštěvu. Otec byl v té době pracovně v zahraničí, ona rodila doma, na krku ještě malého školáka. Plánovala jsem přiložit ruku k dílu, ale přivítala nás usměvavá maminka, v naklizeném domě, s upečeným koláčem ... ani kávu mě nenechala uvařit. Další týden už vozila druhé dítě do školy, za dva měsíce začala chodit na pár hodin i s miminem do práce. V prvních dvou letech dítěte stíhla povýšit a založit druhou firmu, kterou sama vede. Krátce po porodu přešli s otcem na veganství, žijí na vesnici, takže se stará o dům i zahradu. No co vám budu povídat, vždycky, když se vracíme z návšetěvy u nich, přijdu si jakožto stále unavená bezdětná v malém bytě v Praze jako největší tragéd na světě 

Jako tragédi se asi občas cítí všichni, s dětma i bez nich. Základ je, aby se člověk nesrovnával. Mám taky kamarádku, která má tři děti, je děsně akční, stíhá vyrábět domácí těstoviny, peče si chleba a poskytuje odborné poradenství neziskovkám. A já kudy chodím, tam vykládám, jak jsem unavená (což teda fakt jsem), a to mám třetinový počet batolat, co ona, a úvazek v práci tak malý, že zaměstnavatel skoro ani neví, že tam ještě pracuju. Občas si připadám trapně, jak jsem z toho utahaná, oproti dobám dřívějším toho dělám fakt málo, ale říkám si, že holt máme každý jinou výdrž:)

Někdo to holt zvládá líp :-) Ale já měla blbej porod, po normálním by to asi bylo jiný. Třeba to ještě zažiju a změním názor na návštěvy.

Já jsem vítala a vítám každou návštěvu, rozptylovaly mě z poporodního splínu a malej uplakánek se mohl chvíli pochovat v jiný náruči. Nejvíc ze všeho mě potěšilo uvařený jídlo, naprosto jakýkoliv - polívka, maso s bramborama, palačinky... Kytka mě úplně dojala.

A taky nic nepotřebujeme a oblečků i hraček máme milion, nicméně když se ptali kamarádi, na férovku jsem jim řekla, že jestli teda fakt chtěj něco kupovat, že nechci kraviny, ale plíny a přebalovací podložky, máme šílenou spotřebu Na památku to zrovna není, ale hodí se a nemusím pro ně s kočárem do obchodu, hehe.

Pravda, spotřební dárky jsou nejlepší, vlastně je mám ráda i pro sebe. Kvalitní čokoláda nebo víno se neztratí. 

Já si poporodní splín odbyla už v porodnici, jenže pak doma jsem na tom byla zdravotně tak blbě, že jsrm fakt nebyla na nikoho zvědavá. Vypadala jsem tak strašně, že se mě u doktorů rovnou ptali, jestli to se mnou nesekne...

A jak vám to jde? Už je všechno dobrý? Já bych tak ráda zkoušela bezplínkovou, ale zatím nám to vždycky šlo na pult. Ale zase luxusně 

Mně se poporodní splín začínal pomalu přelívat do nějaký horší depresivní formy a trvalo to prokletě dlouho, ale už jsme se snad vyhrabali z nejhoršího. Byla jsem tak moc natěšená na miminko a pak mě ta hororová situace s nevyspáním a bolestí a neustálým pláčem asi příliš zaskočila.

Já jsem bezplenkovou metodu zatím odložila na neurčito, chlapečkovi se to hrozně nelíbí a vždycky ho to hrozně rozbrečelo, tak jsem s tím sekla. Navíc teda kaká zásadně při kojení nebo těsně po (a když ho dám nad umyvadlo po kojení, tak se mimo pláče ještě poblinká a to mi fakt nestojí za to). Snad přijdou doby, kdy nebude kakat osmkrát denně a budeme moci přejít aspoň na látkové pleny. Zatím nemám morál předepírat ručně takový množství plínek. Stačí, že nejradši čurá rozbalenej a furt přemáchávám bodyčka, tepláčky, overálky a fusekličky

Malej je strašnej uplakánek a extrémně málo spinká, takže máme celý dny o zábavu postaráno. Mám teda podezření na bolavý bříško, protože se pořád kroutí a pláče tak nešťastně a lítostivě, takže jsem mu začala dávat kapky Espumisan a zdá se mi to s nimi lepší. Všechny možné masáže bříška, cvičení s nožkama, nahřívací polštářky atd. možná trošku pomáhají, ale neuleví nijak znatelně. Masáž bříška se mu ale asi líbí a večer je to uspávací rituál, společně s mým stále se rozšiřujícím repertoárem ukolébavek. Začínala jsem se třema a teď jedeme kolotoč asi patnácti písniček, ze kterých se chce hrozně spát mně, ale mrně kouká do tmy s očima jak baterky 

Jo, koliky. U kamaradky se to zlepsilo, kdyz vysadila ze sve stravy mlecne vyrobky. Nekdo zase rika, ze deti boli brisko z Vigantolu (jestli davate). Az se zacne vic hybat, otacet a tak, tak si bude umet pomoct sam. Zkousela jste na uspavani satek nebo nositko? Ale je to navykovy - pro deti samozrejme. Ale muze to pomoct s tim bolavym briskem, jak je tam v klubicku s pokrcenymi kolinky a pohupuje se pri tom, jak chodite, tak se pekne vyp...di ;-)

Zdá se mi, že se to trochu zlepšilo, když jsem přestala pít čerstvé mléko. Mléčné výrobky zcela se mi teda hodně vysazovat nechce, ale kdyby to bylo potřeba, tak to pro něj samozřejmě udělám.

Po Vigantolu? Pomoc, ten dáváme... Dávám mu každej večer ještě probiotika, ale ta by měla snad spíš naopak pomáhat...

Šátek se mu líbí, zkouším ho zatím jen doma a učila jsem se úvazy podle videí na internetu. Dnes jsem ho měla poprvé delší dobu a pospinkal si v něm asi hodinu, to jsem byla nadšená a klidně ho budu nosit půl dne, hlavně když se trochu prospí. Vidím na něm, že je vyloženě nespokojený a uplakaný, protože je nevyspalý, ale přitom nemůže zabrat. Kdyby šátek byl způsob, jak si i mimo kočárek trochu přes den zdřímnout, tak ho budu klidně mít přivázanýho kdy si jen usmyslí

Satek je jako kouzlo, jak se v nem zklidni a usinaji. Ale varuju, ze 12kg dite to pak bude taky vyzadovat :-/ Dokaze teda usnout i bez nositka (ten muj), ale trva to mnohem dele a casto radsi vytahnu to nositko, nemam trpelivost.

Existuji jine formy vitaminu D misto Vigantolu nebo taky stare dobre slunicko, jestli chodite na prochazky. Ale treba mu Vigantol to boleni nezpusobuje. To se holt musi vzdycky vyzkouset.

Nekde jsem cetla, ze boleni briska zpusobuji i probiotika a pak si vyberte.

S tím Vigantolem je to aktuálně děsná móda. Neblbněte. Je na trhu léta. Je to navíc léčivý přípravek a ostatní jen doplňky stravy. Tím chci říct, že je kontrolovanější, bezpečnější a víte, co v něm přesně je, což se o doplňcích úplně říct nedá. Dáváte to miminku každý den.

Pardon to nebylo na Vás.

"Já jsem bezplenkovou metodu zatím odložila na neurčito, chlapečkovi se to hrozně nelíbí a vždycky ho to hrozně rozbrečelo, tak jsem s tím sekla."

Ja chápem, že bezplienková metóda je sympatická všetkým ekologicky zmýšľajúcim dušiam, ale úprimne...pri malom dieťati je toho toľko, čo treba riešiť, že ešte sledovať, kedy ciká/kaká (aj keď to má takto pomerne pravidelne - čo sa u veľa detí nedá povedať), sa mi to osobne zdá zbytočne cez čiaru, tak pre mamu, ako aj pre malé. S látkovkami uvidíš, ako budeš vládať. Nesiliť. Ako fajn, keď je dieťa pokojné a pre mamu to pranie navrch nie je záťaž, ale sú dôležitejšie veci na svete.

Ad koliky - len určitá časť kolík sa týka boľavého bruška, u chlapcov sú častejšie, pretože majú častejšie oslabené brušné svalstvo. To sa dá precvičovať, polohovať, alebo masírovať. Niekedy naozaj pomôžu diétne opatrenia - páchateľom môžu byť nafukovacie potraviny, alebo aj mlieko, alebo akýkoľvek alergén. Ale u veľmi veľa kolík nie je absolútne jasné, z čoho vznikajú, týka sa to predovšetkým (nielen) kolík, ktoré prichádzajú pravidelne počas dňa v nejaký konkrétny čas a potom sami od seba prestanú. Ako je na to milión teórií, včítane hypotéz o nejakých detských migrénach, ale reálne nikto netuší, čo je ich pôvodcom. To sa nedá nijako riešiť, iba vydržať, najlepšie, ak to psychicy rodičia zvládajú, tak byť pri dieťati, ktoré sa evidentne cíti zle a snažiť sa pôsobiť upokojujúco. Koliku to nezmierni, ale dieťa sa naučí, že keď je v problémoch, rodičia sú pri ňom. A to je dôležité budovať už od najútlejšieho veku.

"stále se rozšiřujícím repertoárem ukolébavek. Začínala jsem se třema a teď jedeme kolotoč asi patnácti písniček, ze kterých se chce hrozně spát mně, ale mrně kouká do tmy s očima jak baterky "

áno, lebo sa mu zväčšuje kapacita toho, čo je schopný vnímať :-)

na boleni briska kluci proste trpi, tim ze se nehybou nemuzou si ulevit. nejvic pomohlo masirovat bez vyjimky pred kazdym kojenim - akorat jak to delat mi ukazala lekarka, podle navodu bych to nikdy nezvladla. brisko se musi hodne stlacit zpusobem kterym diteti nelze ublizit.