O víkendu bych Ti mohla změřit Mutsy Urban Rider, sama ho nedokážu sundat ze skříně, aniž bych si ho hodila na hlavu :-)

Jinak dcera je jarní a byla v korbičce do roka. Pravda je, že dcera je a byla malá, ale i v tom roce v ní měla dost místa. Pokud chceš, změřím Ti i korbičku.

Urban Rider má skvělé odpružení a dobře se s ním jezdí. Ale i ostatní Mutsy podvozky jsou prý skvělé. Na emiminu bývala diskuse jen o Mutsy, tak se koukni, jestli tam ještě je. 

Kromě přídavného koše ještě doporučuji sluneční stříšku (nejedná se o sluneční clonu), dává se namísto stříšky sporťáku, zajistí stín při spaní a sporťák neuzavře, takže v něm není rozehřátý vzduch jako ve stanu.

Super, díky moc. Kouknu na ty diskuze, to mě nenapadlo a je jasný, že nejsem první, kdo vybírá kočár :-))

Kvůli tobě od včerejška furt koukám dítěti do pusinky a zkoumám mu jazyk, dásně a patro. Zdál se mi dost živý sen, že má moučnivku a museli jsme mu furt vyvařovat dudlíky!

jeje pardoon:-))

ale poznáš to i na druhým konci

Další hroznej aspekt mateřství, taky mám živý sny, ve kterých se něco děje miminku, například postýlka je otevřená a dítě nikde, takže  muselo vypadnout, apod. Proč se mi třeba nezdá, že už je velkej a dostal Nobelovku? Abych se po celém dni trochu odreagovala. Nejlepší je, když se mi zdá, že slyším plakat dítě, a pak zjistím, že se mi to nezdá...

Já mám děsnou radost, ale radši to šoupnu sem, než do radovacího vlákna - náš chlapeček se dneska zničeho nic zvednul z podlahy a jistým krokem odkráčel. Nebo teda se spíš rovnou rozeběhl. Je mu rok a půl pryč a doposud nic, žádné první vrávoravé krůčky. Pediatrička nervózní, já už taky, kolečko po různých vyšetřeních. No a dneska tohle. Já jsem snad v životě nebyla na nikoho tak hrdá! Když se zvedal z bobku z podlahy a odlepil první chodidlo, bylo to, jako bych v šedesátých letech se zatajeným dechem sledovala start raketoplánu:-) A samozřejmě zrovna nemáme doma šampaňské!

 malý krůček pro lidstvo, velký pro človíčka

 Gratuluji!

Gratuluju  počkal ,až to bude umět pořádně. 

Krásný  Kdoví, jestli natrénoval tajně 

Tyhle katastrofický sny se mi zdály furt v těhotenství, nejhorší byly tři:

1) miminko mi zapadlo mezi pračku a umyvadlo

2) miminko mi při kojení spadlo z gauče a zapadlo do škvíry pod ním, odkud nešlo vyndant

3) nepodržela jsem mu hlavičku, ona se zaklimbala a zvrátila dozadu a miminko najednou vypadalo jako hadrová panenka s očima v sloup

Příšerný je, že syn občas když usíná, tak ještě párkrát napůl otevře očka a obrací ty oči v sloup. Vypadá to strašidelně a mně se vždycky vybaví ten strašnej živej sen.

Gatita Krásný!! Já jsem prej jako dítě strašně dlouho nemluvila, rodina už měla strach, že jsem nějaká opožděná a pak najednou jsem se rozkecala takřka v celých větách. Je neuvěřitelný, jaký děti dělají pokroky skokově. Dlouho nic a pak najednou obrovská vývojová proměna. Tak hodně šťastných krůčku prckovi :)

Gratuluju malému chodci! My jsme se včera poprvé​ dočkali dlouho očekávaného zvednutí hlavičky. Byla to radost a úleva zároveň. Ale bylo vidět, že je ta hlava těžká...

Pardon, já se těm snům úplně zasmála, jsou fakt na jedno brdo. Já mám ještě jeden - miminko bezvládně leží, já zachraňuju a křičím volejte doktora, okamžitě!

ja som mala najhorsie sny pred par dnami ked som musela byt hospitalizovana v nemocnici. manzel tiez v takom stave ze uz ani spat po takych nocnych morach nechcel. obsahy snov popisovat nebudem - su to vsetko fatalne a katastrofalne veci.

na druhej strane ako som pocula na gyn. porodnicke oddelenie tej nemocnice v ktorej som lezala same zle veci co sa tyka zdravotnych sestier tak za seba musim povedat ze baby boli uplne skvele a doktori tiez. dufam ze ak tam pojdem v najblizsej dobe tak uz ozaj len porodit.

Mulen žluťásek Sweet Potato + všichni ostatní: Moc děkuju, je to fakt úleva - v téměř 19 měsících:) Ale zato z nuly rovnou na stovku!

Tyhle sny jsou hrozny. Nedavno se mi zdalo, ze se mi dcera utopila ve studni na chalupe. Bylo mi fyzicky spatne cely den. Jeste ted se mi svira zaludek. Pritom ta studna je nedostupna, pevne zavrena betonem, normalne by me to ani nenapadlo, ale asi to mam nekde v hlavne ulozene. 

Chlap, no. Kazda cinnost se napred musi dlouho promyslet.

Gratulujem!!!

Mne sa tiež v tehotenstve snívali hrozné sny. Navrch sme stavali dom, ja som predtým nikdy v dome nebývala, tak sa poväčšinou týkali toho, ako mi bábo spadne dole schodami, alebo ja s bábom spadneme dolu schodami, alebo že vôbec nejak vypadne.

Dokonca dva si pamätám dodnes, v jednom mi spadla až do pivnice (nie, dom nebol podpivničený) a ja som ho hľadala v pivničných chodbách 4 roky, kým som ju nenašla už veľkú, chodiacu, ale stále neprebalenú v tej jednej plienke. A druhý, že mi spadla nejako z balkóna na balkón pod nami (nie, nemali sme v dome balkón a v byte pred tým sme boli na prvom poschodí) a susedia mi ju nechceli vrátiť.

No dopadlo to tak, že sme mali dve postieľky a manžel mi ju musel vždy ráno zniesť po schodoch zo spálne na dolné obytné poschodie a večer do spálne ju tiež vždy vynášal on :-D.

rasaNori 

Já jsem právě taky moc nevěděla, "co s tím", "co teď?". Jsem ve věcech těhotenství dost ignorant, a to i teď v 9. měsíci. Nakonec jsem se tak nějak řídila (řídím) tím, co mi radil zdravý rozum a vlastní pocity, a v poslední době bohužel i doktor.  Zní to jako hrozné klišé, ale zjistila jsem, že mi nejvíc vyhovuje dělat to, co chci, na co se cítím, na co mám chuť. Samozřejmě to jde jen při prvním dítěti :-) Lízt jsem přestala - jednak jsem klasický softmover a nemyslím si, že by tahle pauza v tréninku na mě měla nějaký nevratný vliv, jednak jsem na to neměla energii. Ale vůbec. No a dalším důvodem bylo, že když jsem přece jen pár cest na skále TR zkusila, veškerá elegance pohybu byla pryč. A to mě nebavilo. Ale to má každý jinak...Vím, že některé holky lezly v pohodě celých 9 měsíců. Fakt je to individuální.

Teď už se ale těším na léto pod skalou :-)