Pinot Noir 

MP Meri Tak to gratuluji a držím palce! Pocity a šesté smysly zřejmě mají jen typy jako je Klusová ;)

​Nejsem teda Klusová a žila jsem několik let v tom, že moje otěhotnění bude spíš zázrak. Tak jsme si měsíc před svatbou řekli, že prostě uvidíme co bude a já vysadila prášky. Na svatbě jsem mohla být těhotná tak 14 dní, ale byla jsem si tím totálně jistá a dokonce i tím, že to bude kluk. Ještě mi to nevyšlo ani na testu. Prostě jsem to věděla. 

U druhýho jsme to rok zkoušeli, nic se nedělo. Jeden den jsem si dělala test ráno a nic, potom jsem vedla syna do školky. Paní učitelka se na mě podívala a s výrazem naprosté radosti mi gratulovala k těhotenství. Tam jsem já žádný pocit neměla, ale ona to věděla dřív než test, prý podle očí. A víc maminek ze školy mi říkalo, že jim o druhém řekla dřív než doktor . 

Renusatko Měla jsem takového kolegu v práci. Několika kokegyním pogratuloval mnohem dřív než to komukolv řekly. Samozřejmě ne veřejně, žádnou neprozradil dřív, než si prály, přiznávaly se k tomu až později. Taky říkal, že to prostě pozná.

betsey ja som v polke štvrtého a tiež žiadne pocity ani materské city, maximálne nadávam, keď mi býva zle alebo ťažko od žalúdka a keď pri cvičení a chôdzi nevládzem dýchať (ráta sa to ako materský cit??). Všetci sa mastále vypytujú, aké je to byť tehotná, či si to užívam, a ja mám z toho pocit, ktorý sa dá najlepšie opísať sloovom "meh". Našťastie mám kamarátku, ktorä to prežívala takto isto, tá ma už aj varovala, nech sa nebojím, ak nebudem zozačiatku úplne na vetvy z dieťaťa, že ju to jej začalo baviť, až keď sa začalo prejavovať inak ako plačom a ležaním 

DrowRanger našťastie aké je to byť tehotná sa ma nepýtajú, lebo na to by som asi odpovedala len: otrava

Ale už mám aj ja dve otázky, ktoré nemôžem vystáť, a stále sa ma to vypytujú, a to: Čo to bude? a druhá Kde si nechala brucho?

betsey mě zase nepřestává fascinovat otázka "A to bylo chtěný?"  Jako ano, možná si za to můžu trochu sama, když jsem se nijak zvlášť netajila svým velice vlažným vztahem k dětem, ale i tak, co je to za konverzační otázku?

Jinak taky, půlka čtvrtého a furt nic, žádný pocity, žádné velké změny.... Právě jsem na tím o víkendu přemýšlela, že už to všichni ví, i v práci a tak, a já mám pořád pocit jako že se vlastně nic neděje (kromě toho, že jsem hodně unavená, ale to není žádná zábavná odpověď, která by někoho zajímala).   

Sairon toto sa ma tiež tuším ktosi opýtal, na to som myslím odpovedala, že nie a po pôrode ho vopchám do babyboxu. To je fakt strašné toto

A pocity mám také isté, kde nič tu nič, len nadávam, že nemôžem robiť to a to, íst do sauny a tak. Ale pritom sa na dieťa veľmi teším, len ten samotný fakt, že moje telo už nepatrí len mne a nemôžem si s ním robiť, čo chcem, ale pritom ešte vôbec nevnímam toho krpca v sebe je taký no... otravný. Myslím, že sa to zlomí, keď začnem cítiť jeho pohyby.

Ale aj mne jedna kamarátka hovorila, že aj po pôrode jej chvíľku trvalo nájsť si k tomu dieťaťu cestu

Sairon hehe, muz rika ze vsechny byly chteny, ale zadny planovany

betsey mě zase nepřestává fascinovat otázka "A to bylo chtěný?"

​

betsey otázky na pohlavie sú aj u mňa  a ver tomu, že horšie ako kde máš brucho je: jééééj, ako vy pekne rastiete!!!!! 

slniecko asi tak.... a reagovalo takto více, na sobě nezávislých (jinak vcelku normálních) lidí.... když pominu to, že ve skoro 30 bych řekla že už mám věk na chtěné dítě, tak si vždycky říkám, co očekávají za odpověď? "ne nebylo chtěný, ale bohužel jsme s manželem jak nezodpovědní puberťáci a nemíme si dávat pozor?"

A kromě pohlaví taky "A už máte jméno?"

Sairon Ptát se na pohlaví a jméno je nějak závadný? 

DrowRanger no to bude asi ďalší level

Pinot Noir pre mňa nie, mňa to otravuje len preto, že pohlavie naozaj ešte vedieť nemôžem, resp. teraz už asi budem vedieť, budúci týždeň idem na poradňu, ale mňa sa to vypytovali už od okamihu, keď to malo asi tak 1 cm, takže to mi príde otravné. Niektorí sa ma to vypytujú vytrvalo už niekoľko mesiacov, a ešte mi ani to brucho nie je vidno. Takže pre mňa je to závadné v skorom štádiu tehotenstva, po stý krát opakovať, že to ešte fakt neviem, ma už nebaví

Pinot Noir jáj, no a pár ľudí mi už začalo aj vyčítať, ako je možné, že to ešte neviem, a už by som to mala vedieť, ako keby to bola moja chyba a bola som absolútne neschopná

betsey No jo, jenže lidi to nevědí. Naše mámy to nevěděly až do porodu, dnes se to, k mému překvapení, pozná velice brzo, ale kdy to bylo, to už si nepamatuju, a to jsem byla těhotná nedávno. Mám pocit, že těhotné berou všechno jako osobní útok, nebo co. To je normální konverzace. Kdyby se člověk zeptal, kde jsi byla včera pařit, tak se taky naštveš, vždyť jsi přece těhotná. A zeptat se na cokoliv týkajícího se těhotenství je taky zlé. Nezájem těhotnou urazí tuplem. Tak co mají lidi okolo vlastně dělat nebo říkat? 

Pinot Noir myslím, že keď to už budem vedieť, tak ma už nebude štvať na to odpovedať. Napríklad na termín pôrodu sa ma už tiež pýtalo x ľudí, a keďže ten viem, s kľudom odpoviem a nerozčuľuje ma to. To, že som tehotná, som zistila veľmi skoro, samozrejme že som to hneď každému vykvákala, a tak sa na to stále každý pýta (niektorí aj niekoľkokrát do týždňa), a ja proste neviem odpoveď.  Nabudúce budem múdrejšia, a nechám si to pre seba dostatočne dlho :-)

betsey Myslím, že nejvíc nasírací otázka, zvláště u těch, které přenáší, je: "Tak co, už?"  To je už principu dotaz-nesmysl a fakt na zabití. Podle toho je všechno ostatní čajíček ;)

Pinot Noir tak to máš pravdu

Jak se tady ty stížnosti na nasírací dotazy furt opakují, začínám uvažovat o tom, jestli to není nějaký společensko -biologický mechanismus, kterým netěhotní příslušníci lidského společenství nevědomě, avšak účinně   zvyšují těm těhotným (via vytočenost)  tlak, který často bývá v těch dřívějších  stadiích (kdy se neví pohlaví, jméno a tak) velmi často nízký.