A inak, ako somsapred nedávnom sťažovala na zhoršeie spánku u syna, tak musím zaťukať - asi se zvládli prechod na 1 spánok denne, synspí cez deňnecelé 2 hodiny, večer som muposunula večierku o 25 minúta ráno vstáva okolo 6:45, takže super. Dúfam, že to vydrží nejaký čas. Ale teda výsledkom zhoršeného spania bola debata s mužom o tom, že druhé dieťa fakt nie.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Ty jo, nevím kam to napsat....ale jsem trochu v šoku a potřebuju se svěřit. Pamatujete si na toho chlapečka s tetanem v brněnské nemocnici? Zjistila jsem, že jeho maminku znám! Taková normální holka a pařmenka, nikdy bych do ní neřekla, že se z ní stane taková lesana....Pracuje u mého muže ve firmě, právě se tam vrací po mateřské.
Tak já mám jinou historku. U nás chlap uspával starší od samého zacatku, nosil ji celé hodiny, než mu usla na rameni (tak jeho to i bavilo, co dělat jiného večer v garsonce). Navíc ona opravdu špatnéme spala, uspat dítě kojením, já ani nevím, co to je.
No, ale on měl půlku smen nočních, až jednou necekane přišel domů a nenašel tam milence, ale spící dítě,bez nošení a s minimálním cirkusem. Se mě ptal, jak jsem to udělala a až tehdy mi docvaklo, že když tatínek není doma, žádné nošení provozovat nemusime. Nebyly ji ani tři měsíce.
Garfie uf, to je drsny teda. Jak to vlastne tehdy dopadlo?
continuity jojo
žluťásek ani bych to neřekla, že otupí. Prostě pochopí, že tudy cesta nevede a právě je potřeba za ním chodit, protože tím, že přijdeš zjistí rychleji, že sa mama opravdu nikam nevyparila, jenom už nebude provozovat ty indianske tance. Kdyby to bylo otupí a vzdá to, tak bychom měli doma uzlíček nervu. Ale ono se i to dítě konečně vyspí, takže je nakonec i přes den víc v pohodě než předtím.
711990 Pověřila jsem muže, ať se jí zeptá, ale nechce 
. No ten chlapec se uzdravil, má za sebou pobyt v lázních, letos mu budou čtyři roky, jestli nakonec dostali pokutu za neočkování, to nevím (mluvilo se tehdy, že jim hrozí cca 10 tisíc). Ona skončila na vozíku (má roztroušenou sklerózu, to byl právě důvod, proč se bála očkování), po porodu se jí ta nemoc zhoršila :-( Hrozně hezká holka mimochodem.
Garfie tak mu vyrid, ze nas to zajima a at se kouka zeptat
to mi uniklo ze ma RS. Vetsinou se to porodem silene rozjede pry. Muj bratranec ji ma, akorat on ztraci zrak. Nejak nevim co je lepsi, no. To je mi lito. I kdyz to ockovani to neomlouva...
To nošení... U nás to u obou dětí bylo podobně. Nejdříve usínaly u kojení, a když jsem kojit přestala, usínali oba při nošení, ale to trvá tak 10 - 15 minut, takže nám nestálo nikdy za to to nějak zkoušet měnit. Řekla bych, že o něco líp obě děti při nošení usínají manželovi. Starší pak v nějakém věku začal fungovat na čtení pohádek, už se nechtěl nosit. Za naprosto klíčové považuji, že když děti ukládáme ke spánku, jsou tak akorát unavení. Málo unavení znamená víc práce s uspáváním, moc unavení znamená sklony ke scénám.
Garfie mam znamou, ktera byla na VS taky parmenka, vesela holka plna zivota. Pak se ji nedarilo otehotnet a rozhodla se, ze zbavi tela chemie. Prestala si barvit vlasy, jedla jen bio...a byla tehotna, coz ji potvrdilo, ze je to spravna cesta. Deti porodila doma, neockuje, uci doma... do vsech sije, ze delaji vsechno spatne (to mi vadi nejvic), postupne prisla o kamarady, kamaradce neprisla na svatbu, protoze se tam bude podavat toxicky alkohol a jine jedy...
Hlavne, ze to s chlapeckem dopadlo dobre.
continuity přesně. Taky to vnímám tak, že dítě zjistí co se po něm vlastně chce. Určitý rituál a ví že se jde spát. A já ji chodila průběžně kontrolovat, fakt co pět minut, přišla, pohladila, i jsem na ni mluvila, že je všechno v pořádku, ale už se musí spinkat. První den jsem vážně stala za dveřmi a stopovala to. Myslím že tak hodinu deset, druhý den tak třičtvrtě hodiny a tak dál.
dynda já už pak nenosila, ale uspavala třeba hodinu a půl, denne. To jeste by šlo vydržet, akorát se ta příšera budila v noci co 20-30 minut a to se vážně nedalo, byla jsem uzlíček nervů a není to úplně o tom, že ti přes den to dítě na tři hodiny někdo vezme a ty se dospis, já už nemohla vůbec spát. Jenomže tím večerním uspáváním se musí zacit.
Poprvé jsem to zkoušela blbě (chtěla jsem ji nechat jedno noční kojení) a pokud si něco vyčítán, tak ten první nepovedený pokus. Pak mi poradila laktacni zrušit vsechny a bylo to hotovo za tři dny. ( Bylo jí teda téměř 9 měsíců).
continuity Já vím, že se v této metodě s mnohými zde neshodnu. Pro mě je to úplně krajní řešení, určitě bych to neradila nikomu, kdo má doma partnera, co během uspávání dvou řvoucích dětí cvičí v obýváku.
Nedovedla bych nechat dítě plakat a stopovat za dveřmi, jestli už mám jít dovnitř nebo ještě tři minuty čekat. Přijde mi to krutý, nelidský.
Každej ať dělá co může a jak umí, samozřejmě. Mám pochopení, když už to jinak nejde.
žluťásek Zas bych z tech matek, co nechaji dite chvili brecet nedelala kdovijake necity, vy jste to zvladla/zvladate jinak, ale to neznamena ze jedina cesta je ta spravna. Sama treba nevim, jak to bude u nas...Docela by me zajimalo, jestli se moje nazory nejak zvlast zmeni, az se dite narodi, treba kojeni bych si klidne nechala ujit uplne. Doufam ue se ty pecovatelske pudy projevi aspon po porodu.
žluťásek Ja teda tu malinkou obcas rvat nechavam, protoze jako sama ji pomoct nedokazu a musim delat i neco jineho. A ono to kupodivu casto pomuze, ale myslim, ze je to tim, ze se unavi a pak je asi rada, ze je u mamy a usne. Urcite by to chtelo ale nejakej propracovanejsi pristup, kdyz uz. Ale on kazdej vecer neni stejnej.
Karja vydrz, fakt se to zlepsi
Včera říkala dcera, že malej se v noci probudil, z chůvičky děsnej řev a když už měla nakročeno, že tam půjde, ozvalo se "HAJÍ" a bylo ticho
Reakce na DrowRanger:
Pinot Noir ja tak úplne nesúhlasím s tým, že otec, ktorého deti vidia menej nebude vedieť dieťa uspať. Syn bol na mne neskutočne závislý ( podrobne som to tu opisovala :D) a muž ho uspať dokázal, ako bábätko niekedy lepšie ako ja
Tak ale kdyby to Karjin muž uměl, tak to tu neřešíme na tři strany, ne?
Mě teda trochu zvedá ze židle, že tu dokážete cizího chlapa, o kterém víte prd, nazývat idiotem, sráčem a podobně.
Tak zrovna to kojení, když dobře funguje na obou stranách, je dost pohodlná záležitost a hezká chvilka s miminkem. Často jsem byla ráda, že si můžu sama s dítětem někam zalézt a kojit a vůbec jsem nespěchala zpátky do společnosti. To se nějak vyvrbí, uvidíš, možnosti jsou, budeš jen vybírat.
Jos já bych teda nedokázala sedět se stopkami a nechat svoje dítě zoufale řvát. Ale ještě jako těhotná jsem myslela, že dítě nechám vyplakat úplně klidně. A taky že bude spát ve své postýlce, že nebudu kojit, že půjdu v půlroce do práce a hlavně, že budu mít jen jedno ;) Všichni známe výsledek.
