Mulen my vozili na tyci dite, co jeste samo neumelo. Myslim to dost pomohlo (ve spojeni s cykloodrazedlem), jednoho dne pak proste nasedla sama a odjela... ale kolik ji bylo, hmmm, to uz nevim... 

rasaNori ve 2,5 ma na pupek ještě nárok. To ma takovou batoleci postavu. Ony se potom vytáhnou a pupek zmizí/zmenší se.

Jennyfor jako kdybych videla ty svoje kousky, jen obracene. Starsi dcera mirna, skoro introvert, ochotna, spolupracujici, puberta a pubertalni vystrelky zadne

Mladsi syn nespolupracoval nikdy, pubertu jedeme uz v nekolikate vlne a ja po vecerech uz tak casto nebrecim

Jak tady popisujete, ze po vecerech brecite (nebo jste brecivaly), tak vam to normalne zavidim! To se vam aspon ulevi a neroztocite spiralu nastvanosti;) Syn mel asi pred 2 lety obdobi, kdy strasne zlobil, a mne to priserne vytacelo. Musela jsem se neskutecne drzet. Jenze vydrz to 24/7 a pak to koncilo mym vzteklym revem. Pak mi bylo jeste hur a dite se kupodivu neuklidnilo. Ted to taky neni zadna slava, uz jsem tak tyden napjata jako struna. Citim jakoby pnuti v hrudi a nohach, spatne se to popisuje. Takhle napruzene jsem se necitila ani v nejstresovejsich obdobich v praci!Nanestesti ani jedna z mych osvedcenych  uvolnovacich metod neni tak uplne dostupna, takze zlaty vecerni plac!

clothilde Tak já s tou svojí "holčičkou" to měla přesně, jak tu byl tuhle ten dinosauří vtip. Každý ráno jsem vstávala s tím, že dneska to bude klidný ráno, děvčátko se v klidu nasnídá, obleče, maminka jí copánky zaplete a ruku v ruce budeme kráčet v míru a pokoji ke školce/škole. Nejpozději v okamžiku, kdy jsem tu sladkou pusinku budila, došlo k přerodu matky v prehistorickou příšeru, čehož dosáhlo to sladké děťátko hned prvním slovem. A pak už to jelo, tenhle hnus snídat nebude, tohle si neoblíkne, kakao málo teplý, moc teplý, kakao vůbec, tyhle šaty nikdy, a vůbec, nikam nepůjde a následoval návrat oblečeného dítěte do postele. 
Takže denně scény, křik, až mě zas tak vytočila, že jsem taky řvala a na ten zadek dostala. Nepomáhalo nic, zákazy, příkazy, úplatky, předstírat nezájem, někdy jsem prostě v zoufalství odešla z bytu napřed a pak následoval řev ubohého dítěte jen v punčocháčích u výtahu, což se hezky domem rozléhalo, takže zase vyhrála.

A nedělala to jen mně, ale i prarodičům, nikdo to dítě nechtěl pohlídat, a když už jo, tak z toho byl vždycky nějaký průšvih. Trochu poslouchala tatínka, ale ten zas nebyl skoro vůbec doma. 

Co já jsem se po večerech a nocích nabrečela, připadala jsem si, že jako matka jsem totálně neschopná, úplně k ničemu. 
A pak se narodil chlapeček a byl tak zlatej, žádný odmlouvání, stálý úsměv na tváři, hračky si sám uklízel, oblečení si skládal od čtyř let do komínků podle barev, tužky v penálu vždycky ořezané a podle velikosti a úkoly si psal sám v družině, "abych s ním pak doma neměla moc práce", jak říkal. No, bylo to taky trochu divný, ale pořád lepší varianta 

Takže to mě tak nějak uklidnilo, ty děti jsou prostě svý od mala a když by je človek chtěl násilím změnit podle svých představ, tak by to nemuselo dobře dopadnout. Ale někdy se to teda nedá vydržet

Jennyfor Já si taky myslím, že se rodí už hotoví lidé. Rodič může akorát něco málo korigovat a hodně pokazit.

Jennyfor syn je kombináciou - citlivý plachý chlapec, ktorý piští termix čokoládový/vanilkový/ jogurt, a preto stačí 1 kus

letfenixa 2 v 1

Rodič může akorát něco málo korigovat a hodně pokazit.

​To si asi vytisknu na lednici!

Gatita No to pláč večer, rano, kdykoliv...to nebylo/není vyčerpaním . U mě to bývalo/občas je ze zoufalství, že to už není možné, co ten Satanáš (syn) provádí. Úlevné to je.

Jennyfor u nás byl chlapeček takový speciální už od mimina, ale stále to šlo. Někdy ztuha a s vyjednáváním, ale šlo to. Úderem 13-ctého roku přišel Satanáš a tak se to celé koulí a kroutí už pátý rok. Hodně vysvětlení a vyřešení některých situací přineslo diagnostikování lehké formy Aspergerova syndromu.

Dnes mě pobavili pruzkumnici

tv , co vyzkoumali?

clothilde jak vypadá trubka vevnitř.

Pavlena tyč ani nemám, vyplatí se to?. Na kole jezdím jen já a celkem málo. Ani nevím jak se to naučil syn Ten zas pro zmenu potřebuje větší kolo

tv Jsou boží!

Karja teda,velka mala je bozi.

(a to me cizi deti fakt neberou)

Zarinya Dik! Je to lump!

Karja ale jakej lump, boží  holka to je

Karja dcera pozdravuje jmenovkyni.

Maš boží holčičky. Je úžasný mít dvě holcicky

Tak moje madam ten domácí pobyt ladí k dokonalosti. Každé ráno dlouze vymýšlí, co si obleče, vždycky je to promyšlená kombinace a vždycky to jsou šaty nebo sukně. Doplňky jako čelenka, náramek a kabelka included. O víkendu zjistila, že existují parfény a od včera se ještě každí ráno navoní. Dnes vznesla dotaz: maminko a proč se taky někdy neoblečeš do šatůch jako já?

Tyjo, jak tohle odnaučíme až otevřou školky, to nevím..