rasaNori Ta to tedy zmákla, to je super! Taky se mi bohužel stává, že začnu hudrovat dřív, než odhalím nějaký skrytý dobrý úmysl...
Hlavně tedy obdivuju ten nočník, u nás se stále kaká do plínky a jen když už fakt není jiná možnost 
vyčurá se kdykoli kamkoli, ale to kakání je fakt problém.
(Slovní zásobu neobdivuju, protože už vím, kam se to může zvrhnout 
)
Pinot Noir 
tvůj syn mi hrozně často připomíná toho našeho. Tyhle záseky taky občas mívá.
Když sedím na gauči, s oblibou mi teď vyšplhá na klín, spustí se a nacpe mi zadek pod nos. Já pak obvykle začnu jakože hudrat, ale fuuj, kdo mi to sem nacpal smradlavej zadek. Včera jsem koukala na film a nespustila jsem hned a syn mi nacpal zadek do obličeje a povídá: maaaamiiii, můžeš si pšivonět?
Pinot Noir ako zvládaš také zbytočné jedovanie? Ja to fakt moc nezvladam, keď čítam tie statusy ukazkovych matiek, že dieťa ich učí trpezlivosti, u mňa je proces opačný kedysi realista s logickým uvazovanim, v pokoji, teraz klbko nervov zo stresu, že čo zas bude spúšťač hystérie
To online učenie nás oboch zmaha, syna stále posepky napominam, aby bol potichu, už je to teda mnohokrát lepšie, on chce byť pri mne, tak mi sedí na kolenách, ja píšem len jednou rukou, a keď doucim, tak na youtube pozerá Kollarovcom ( pre mňa doteraz neznáme hudobné zoskupenie, hrajú na husle, basu a cimbal, spievajú známe piesne, teraz počúvam ide poštár ide)
letfenixa my teď máme období řevu nebo co. Například na dotaz, kdo si první vyčistí zuby spustil 10 minutový ryk, včera řval celou dobu, co jsme se vypravovali ven, tj asi 15 minut a to už jsem teda byla nepříjemná, nemohla jsem se na to soustředit. oboje bez zjevného důvodu, fakt jsem se snažila zjistit, co se děje. Já teda většinou zůstanu klidná, já spíš propadám zoufalství než řevu, ale co je to platné, když stejně řve.
Evaeva no přesně, mě děti nějak z míry nevyvadely, to uz musí být, abych se já rozčílila (a jako introvert-melancholik se spíš rozbrecim)
ale řvaly taky. Navíc jsem pak došla k závěru, že budou řvát až do doby než mě vytoči. Tak jsem pak občas dělala rozčilenou a ono to s podivem pomohlo. ( furt si myslim, ze je pro dítě lepší matka přiměřeně zvyšující hlas než brecici).
Teď mě napadá, že tu zdánlivě nazlobenou dělala i moje máma a babička. 
Jaaj to nas nie spustit hysak na ulici kdekoľvek. Predvcerom sme vytiahli dvojkolesove odrazadlo, kvoli prilbe sa doslova valal po zemi asi 10 minut. Vsetky babky boli na balkonoch a komentovali "ten ma ale vydrz" (to nie je staznost na ne, ja by som sa tiez divala kto mi to huci pod oknami :)). Hysak sa opakoval este tri krat a stale sa pytal domov len n ch si moze dat dole prilbu. Toto iste mame aj d nohavicami, siltovkou, ruskou..proste nudista to je, chce chodit nahy.
continuity keď začnem kričať, tak sa obvykle syn rozplače, chce sa túliť a hovorí mi ' mama, nebuď zlá' 
hmm, rozmýšľam, či mám tak dobré decko, alebo som už tak skúsený jogín :-) Ale ja vážne na malú nekričím, mám s ňou trpezlivosť. Záchvaty máva celkom slušné aj ona, ale u nás je to väčšinou asi z nepochopenia, ešte nerozpráva, tak jej vždy kľudne poviem, nech mi ukáže, čo mám urobiť a väčšinou to zaberie. Alebo jej vysvetlím, prečo nemôže byť niečo tak ako ona chce a ona pochopí a prestane. Ale zasa to bude asi tou povahou, ako ste sa tu nedávno bavili
betsey hele to nam fungovalo taky dlouho, ted uz teda ne. Treba vcera. Prijely jsme ze skolky, starsi ze chce byt venku. Tak ji rikam ok, pockas v chodbe, nakrmim a obliknu mimino a budem na zahrade. Jekot ze nechce byt v chodbe. Tak jsem ji dala svacinu, jekot ze na ni kouka pes a chce taky. Vyhodila jsem psa ven, jekot ze chce ven. V potu tvare jsem obstarala malou, a starsi rikam vem si mikinu jeste, je tam chladno. Nechci mikinu. Ok. Strcila jsem mimino do kocaru, chvili jsme rajtovaly po zahrade a ze chce k oveckam. V pulce ulice zasek a ze chce jit domu k hrackam. Takze v kocaru nevrle mimino akorat na spanek, za ruku vztekle dite ktere najednou nechce k oveckam ale chce jit domupodle me jen svetec by nevypenil... A pul cesty mi fnukala ze je ji zima
letfenixa Když ztrácím trpělivost já, tak mi dcera obvykle přikazuje: "Buď spokojená!" :o)
rasaNori no tak ale ty máš dve deti, takže tam je to oveľa náročnejšie. Ja mám len jednu a v podstate nič iné na práci, takže keď má moju plnú pozornosť, tak sa aj správa inak ako dieťa, ktoré o pozornosť súťaží. Som si úplne istá, že keby mám deti dve, vyzeralo by to u nás úplne inak.
Jak jsem se tu sháněla po nosítku, tak máme vítěze. Rozhodně to je nejujetější věc v šatníku všech nás tří. 
rasaNori já jsem dřív taky víc křičela nebo se zlobila. Teď jsem se nějak uklidnila.
Na čem trvám, z toho neustoupim, ale neřvu. klidně a rozhodně oznámím, že děláme teď to a to, vysvětlím klidně proč, ale dál to nerozpitvávám.
Naopak když je to nějaká blbost, jako jestli půjdeme na hřiště nebo koukat na tramvaj, to ať si klidně rozhodne sám. Čili v případě oveček bych se klidně otočila zas domů, vždyť o nic nejde. A svetr hodila už doma pod kočár. Oni jsou ještě malí, nedovedou se rozhodnout, nedohlídnou ty důsledky.
betsey no to jo, já na něj taky nekřičím, a snažím se zjistit, proč vyvádí. Ale teď právě začal vyvádět podle mě bez příčiny. Ne že by šlo o malichernost, není unavený, nic po něm nechci, on taky neříká, že by něco chtěl/nechtěl. Prostě fakt nevím. Většinou jsem klidná, ani nebrečím, ale radši bych tomu zabránila nebo to nějak ukončila. Včera jsem ho musela z chodby odvést do pokoje, jinak bysme ven asi nevyrazili, což nebylo ideální řešení, ale věděla jsem, že jakmile se otevřou dveře a pustím ho k výtahu, tak přestane. A taky že jo, jako lusknutím prstů byl z něho veselý kluk. Asi se zbavuje nějakého přetlaku nebo nevím.
rasaNori to je spíš o povaze, já prostě křičet neumím, není to o sebeovládání. V té tvojí situaci bych byla trochu naštvaná a trochu zoufalá. Akorát když jsem hodně unavená nebo je fakt blbý den, tak pak brečím, ale to se naštěstí moc neděje.
Evaeva neviem, či je to úplne o povahe, ja kričať viem, skôr si myslím, že je to o nastavení. Ja skôr ako píše žluťásekveľa vecí nechávam na tom dieťati. Ona má pri mne veľkú voľnosť, a proste neriešim. Samozrejme, sú veci cez ktoré nejde vlak a na niektorých veciach trvám a nepovolím. Ale keď si zoberiem napríklad moju svokru ako je niekedy ako na tŕňoch a má problém s tým, čo malej dovolím. Mne je napríklad jedno, že sa váľa po tráve, zbiera kamene alebo kreslí do prachu, kdežto svokra hneď malej začne všetko zakazovať, že bude špinavá atď.
No a ďalšia vec je, že mám v podstate idylické rána, takže to ma pozitívne naštartuje do celého dňa a už ma rozhádže fakt máločo.
Evaeva Jojo, mne psala kamoska, ze posledni ctvrt rok asi dvakrat trikrat brecela, tak si rikam, ty jo to je dobry. A ona dodala, myslim jako pred nima pres den, vecer to nepocitam! Ja teda brecim hodne, ne pred nima teda:-D.
rasaNori Jojo, ono se to za ten den nascita a pak clovek vypeni u zdanlive kraviny. Proste potrebujes skorigovat potreby tri lidi a to neni sranda, clovek se navic prizpusobuje tomu ,,nejchtivejsimu,, aby byl klid, sam se pomalu ani nevycura, a stejne je to spatne!
betsey Jak vypada idylicke rano?
Jinak ja teda velkou malou ty normalni veci taky necham, je mi jedno spina, neporadek a tak. Jenze jak do toho potrebujes skorigovat dalsiho clena, tak uz od ni potrebujes vic veci, treba jit hned domu, ne za ctvrt hodiny nebo naopak jit hned ven, jist ted....A to uz se tem malejm zaskodnikum nelibi!
