Jak jsem vzdycky nadavala na fakultku v ove, tak gynekologicka pohotovost v olomouci je jeste vtipnejsi  dostat servane za to, ze jezdim autem jsem vzdycky chtela.

Mam taky deti 2,5 a 5,5 a musim rict, ze kdyz jsou spolu, tak je to masakr. Hladina hluku je nesnesitelna. Obcas mam pocit, ze jako rodic naprosto selhavam . Kdyz nejsou spolu, tak jsou to dva andilci. 

V Motole ani ťuk, nevyskytují se tam ani fyzioterapeuté, ani laktační poradkyně. (Popravdě ani porodní asistentky při porodu mi nijak neradily, jak třeba dýchat. Dostala jsem vynadáno za polohu, v níž si ulevuju, ale žádná rada, jak to zlepšit.) Kdybych nechodila na předporodní kurzy, nevím nic.

Moc gratuluju k miminku, už jsem na vás myslela, že už zřejmě budete mít plné ruce práce :) Tak ať jste doma oba spokojení.

dakujem. momentalne som z toho celeho na prasky. nevyspata a zvykame si s malym na seba. manzel pomaha ako sa da kedze ja po tej operacii na 100% nefungujem. a samozrejme mam stavy ze som zla matka a ze co som to ospravila ze uz ho nemozem vratit atd... proste akutny nedostatok spanku. a kedze mi maly prave vytuhol tak idem vyuzit chvilku nepozornosti a dospat aspon trochu co sa da

Uff, soucítím. Ty začátky jsou potřeba jen protrpět a přežít, je mi úplně zle, když si to zpětně promítám. S velkou pravděpodobností se to za pár týdnů srovná, ale tyhle kecy mi spíš lezly na nervy. Jak mám přežít měsíc, když s miminkem sama nemůžu vydržet ani jediný den?

My se synkem pořád ještě hledáme společnou cestu, někdy jsem už fakt zoufalá, ale skutečně je to o tisíc procent lepší. I když mi většinu dne propláče, i když přes den skoro vůbec nespí a v noci se budí po hodině, přestože jsem už chronicky nevyspalá a často snídám v poledne, už nemám permanentní chuť probudit se z toho zlého snu jako šťastná bezdětná ženská a posvačit platíčko antikoncepce

Moc vám držím palce, abyste se brzy sehráli. Kéž je vaše miminko trochu spokojenější a spavější, než ten náš milovaný ufńukánek

Jak to? Proč? (Těhotná jsem byla na výletě v Normandii, autem z Prahy, tak ještě že nejsem z Olomouce )

To mi nevysvetlila, jen frflala celou dobu vysetreni ;) no jako po navsteve gynekologicko-porodnickeho oddeleni v mistni fakultce jsem velice rada za ostravskou enklavu :D i kdyz nejradsi bych rodila v praze, coz se klidne muze stat taky :D

@eless

Soucítím s oběma. Sice mi prcek přes den spí málokdy, o to víc je pak protiva, ale v noci už si můžu dopřát 5 - 6 hodin spánku v kuse. A taky se zabaví sám, vydrží mu to jak kdy, ale už se dá aspoň poklidit. Jsou dny, kdy se cítím fakt skvěle až provinile, že se jako flákám s miminkem  Já jsem teda od začátku věřila, že to bude lepší, ale to stejně nic neměnilo na tom zoufalství...

Ja som mala šetonedelie príšerné...ale v najhorších chvílach som náhodou na FB videla tie zábery z Allepa, jak tam bola žena, čo jej zabili všetky deti, a tie detičky, čo prestali plakať a rozprávať z tej hrůzy, čo zažili :(. Vtedy som si uvedomila, čo je naozaj zúfalstvo. A že ja sedím v teplom krásnom byte, mám dosť jedla pre seba a dietatko, manžela, čo sa o nás postará, a že vlastne jediný moj problém je, že dieťa plače. Hneď som to inak brala...

to bolo asi na @elles , ale aj tak obecne :)

To naše malé zlatíčko dnes předvedlo parádní noc. Na první kojení se probudil o hodinu a půl dřív než jindy a pak už jsme v noci vstávali po 20-30 minutách. Moc príma. Bezva je, že si vybral první noc, kdy jsem s ním byla (a ještě pár dní budu) doma sama. Príma taky je, že tu momentálně nemám ani nikoho, komu bych ho mohla vrazit na dvě hodinky do parku do kočáru, že bych se trochu prospala. Já vypadám jak zombie, ale miminku zřejmě spánek vůbec nechybí. Nechápu, po kom to dítě je!

Já jsem v podobných situacích došla k závěru, že dítě přesně vycítí tu nervozitu, kterou si já ani neuvědomuju a pak prostě neusne / nejí / nefunguje. 20 - 30 minut, to už snad ani není vstávání, to je bdění přerušované chvilkami naděje, to tě lituju. Četla jsi Něžnou náruč rodičů? Jsou tam nějaké tipy na zklidnění neklidných dětí. Věřím, že v tvé situaci člověk rád zkusí všechno. A co nechat si ho v posteli? Já to někdy dělám po prvním ranním kojení, protože to je brzy a když je v posteli u nás, dá se do dalšího kojení ležet. Když je ve své postýlce, je už moc neklidný. 

No on spí u mně v posteli pořád, do postýlky ho položím jen večer a při prvním kojení kolem půlnoci si ho už beru k sobě. Ale dřív aspoň po tom kojení vydržel hodinku, někdy i dvě spát. Co předvádí poslední dobou, to už je na moje síly. Bejt v noci každou půlhodinu vzhůru a pak mít celej den na rukách ubrečený mimino, který nechce ležet ani deset minut samo na dece, fakt teror.

Dopoledne spí doma přesně 30 minut a víc ani ťuk. Odpoledne chodíme ven a v kočáru se mu spí hezky, ale musí se jezdit. Že bych si sedla ve stromovce na lavičku a trochu si odpočinula, to moc nepřichází v úvahu. Takže se ploužím šnečím tempem a drncám kočár, zatímco závistivě pozoruju ty pěkně upravené maminky s vystajlovanými miminky v načinčaných kočárcích. My z domova odcházíme za strašného řevu, já jsem ráda, že si stihnu učesat vlasy do culíku, furt nosím to samý, protože mám jen dvě trička, co se v nich dá kojit na veřejnosti a po porodu ze mě vřechno padá, takře střídám jediné kalhoty a jedinou sukni. Boty okopaný od brzdy kočárku, venku je myju ubrouskama na zadeček. Včera jsem si vzala trekovky

Jsou dny, kdy tohle všechno snáším v pohodě, ale střídají se se stavy extrémního vyčerpání, kdy mám chuť už toho uřvánka někam odložit a zavřít dveře.

Bracha byl stejny, az se v jeho 5 mesicich zjistilo ze ma neleceny zanet mocovych cest. Prisla na to az jina detska doktorka, ta puvodni tvrdila ze je normalni ze kluci breci...

Myslím, že péči o sebe zvládám přesně jako ty - culík a točím pár věcí na sebe. Prostě dítě přes den nespí. Ale spí mi krásně v noci, většinou 9 hodin s jedním kojením. Jako asi by to mohlo být i lepší, ale i o hodně horší, jak vidím. Zkus tu Něžnou náruč rodičů, třeba nějaký tip z ní pomůže, řeší tam i právě spaní. U nás byly takový dva skoky, kdy se všechno zlepšilo - konec kolik po devátém týdnu, s tím odpadlo v podstatě nekonečné nošení a vození v kočárku a zlepšilo se spaní v noci, a to teda hodně citelně. Další zlom byl, když už se prcek naučil si hrát sám, bouchá do hraček na hrazdičce, takže já můžu aspoň někdy udělat něco v kuchyni, nebo si dojít na záchod bez plačtivého doprovodu.

no hotove guantanamo . no predne: ditku se vubec nic nestane, kdyz bude 20minut na dece brecet. takze urvanka odloz, natahni kolotoc a zavri dvoje dvere a dej si v klidu sprchu.

jinak pres den je ubrecenej, protoze v noci nespi a pak je unavenej. rozhodne mu v noci po pul hodce nedavej pit, ze toho ho bude akorat bolet bricho. jeste je dalsi vec, skus ho nechat v noci postylce a uvidis, mozna se neco zmenilo a uz mu to nedela dobre. bud bych mu dala napit caje nebo dudlika a pit nejdriv po trech hodinach. jednak to nejde vydrzet a jednak to ani nepotrebuje.

no hlavně dítě starší 4 měsíců zhruba tak (podle porodní váhy) už v noci kojení nepotřebuje. budí se a prudí a pokud se mu napít nedá tak toho nechá. v opačném případě jak píšeš. a ano, taky se mi tohle sdělení nelíbilo a protestovala jsem a nechtěla to slyšet... ale ten doktor měl pravdu

A proc jste to nerekla driv? Asi tak pred 2x 3 roky?  Proc jsem tak trpela?

Edit: ted taky vim, ze by prezily ale tenkrat jsem mela pocit, ze jim chudackum zadelavam na psychicke problemy

Ne vzdy, bohuzel.

nojo mně to řekli a stejně jsem nevěřila, přesně:-) ale jo přežijem všecko:P