DruI jako trošku jí chápu, měla jí prostě vyhlídnutoučetla jsi debatu o autistických rysech?

dzizisketa

DruI ja mam taky citlivy model ditete, u nas je temer denne plac na tema: mne se styska po... (tatovi/babce/kamaradovi ze skolky). fakt dokaze uprostred hrani si najednou zacit plakat a fnukat a kdyz se ji ptam, co se deje, tak tohle. v nektere takove ufnukane dny toho uz mam fakt dost a nevim, jak na to reagovat spravne, snazim se aspon projevit ucast a popovidst si s ni o tom. Rikam si, ze ma proste potrebu si poplakat, a jedine co umi verbalizovat, je ten stesk po nekom, tak to rika. Jen doufam, ze z toho vyroste, nebo ze se to nauci lepe zvladat, jinak to bude mit tezke 

dzizisketa Dítě jak do reklamy

Evaeva Na tom je zvláštní, že já jí běžně sním polovinu sladkostí, co dostane od babičky (ona to babička s tím množstvím trochu přehání) a toho si nevšimne, ale pak se prostě jednou na nějakou věc upne a tu si hlídá. Akorát se nedá předem odhadnout, která to bude.

A na autistu je teda až moc kontaktní a společenská ;o)

mnum Jojo, citlivý model dítěte. Nejhorší je, že některé takové ubrečené dny už s ní ztrácím trpělivost :o( mně je to pak líto, i se jí omluvím, že jsem na ni byla protivná, ale cítím se jako špatná matka.

DruI Díky, připomnělas mi, že musím dětem sníst ještě kindervajíčko! 

DruI to je taky dost náročnej den velmi živě si to představuji, syn se takhle taky umí sám dovést k lítosti.

mnum to si přesně někdy říkám taky, že se z ničeho nic rozpláče kvůli nějakému zdánlivému nesmyslu. Ale že to spíš neumí popsat a potřebuje dostat ven nějaké napětí.

DruI jak říkám, trochu jí chápu (nadsázka jen trochu). Každý v sobě máme nějaký kousek autisty

DruI pocit, ze jsem spatna matka, znam moc dobre. Pred Vanocemi to bylo hodne narocne, asi vsechny ty emoce spojene se svatkami, to jsem uz pak reagovala podrazdene i na to s cim bych jindy byla v pohode  

ale abych nebyla jen negativni, tak posledni dny jsou velmi fajn, az marieu (mela jsem starsi dcerku doma, protoze jsme byli v kontaktu s covidem), a dobry, spolupracovala, hodne jsme so povidaly, cetly, normalne si i s malou segrou hezky hraly, i mala tolik nervala a nezarlila, a jako bonus me obcas nechaly na par minut i samotnou

žluťásek nojo, kdyz pro ne jsou to velke veci... A asi to fakt bude i tim, ze neumi zatim lepe popsat, co se jim deje ( taky kolik dospelych neumi popsat sve emoce, tak co bychom chteli po tech predskolaccich)

DruI Já se taky cejtim jako špatná matka, někdy. Ale je dobrý si to říct, co konkrétně ti vadí a v čem jsi třeba lepší než ostatní. No a já se na závěr dne vždycky zeptám samba! A ten mi řekne, že ne:-D. Ale kdyby mi třeba řekl že jo, no tak to bych byla v prdeli. Já jsem hodně sebekritická v tomhle. 

Karja No, malej se teď v noci budí cca po dvou hodinách, takže vzhledem ke spánkové deprivaci si připadám nejhorší tak nějak úplně ve všem :o)

DruI Jezismankote! No to je pitomý období to je člověk hrozně podrazdenej no. 

mnum Taky za tím může být x další věcí, které se staly před tím, a to dítě je tentokrát zvládlo. Ale jednou pohár přeteče.

My konečně po měsíci zahájili docházku do zařízení aspoň u staršího. Myslela jsem si, že to bude náročné, ale byl úplně v pohodě, dokonce ho učitelky chválili, že hezky cvičil a zapojoval sePro mě je to teda spíš víc starostí, mladší si úplně odvykl hrát sám, navíc já neumím ty hry, co brácha. V pondělí by měl po dvou měsících nastoupit i mladší. No jsem zvědavá, je to u nás teď velké téma. Tímto zdravím Pinot Noir jejíž stížnost zapadala pod hromadu sladkostí ze školky

DruI ten nedostatek spánku fakt hodně ovlivňuje den, to člověk vyletí raz dva. Snad to brzy přejde nebo tě aspoň nechají o víkendu trochu dospat.

Evaeva no z toho úterý jsem nakonec měla i dobrý pocit, dokud jsem pro něj v poledne nepřišla - celé čtyři hodiny se nijak nezapojil, nenechal na sebe sáhnout, stál u dveří a čekal. Včera ale musel znovu, šel tam bez odporu, hned si začal hrát a prý to bylo trochu lepší, i když pořád se nijak nezapojuje. No a prý se hodně vzteká, když si mu něco zakáže. Tak to pro mě není tak úplně nová informace.

Zato starší, ten by ve školce nejradši bydlel, a to i o víkendu.

mnum DruI S tím pláčem to měla dcera, tak nějak ve školkovém věku, úplně přesně si nepamatuju, ale myslím, že to bylo tak uprostřed, třeba 4 roky cca. Vzniklo to bez příčiny, pořád pofňukávala, hlavně ve školce teda (chodila tam ráda), i mě na tu změnu upozorňovala učitelka. Trvalo to zhruba půl roku a pak to samo přešlo. Příčinu jsem neidentifikovala, prostě nějaký vývojový skok myslím. Druhé dítě to nemělo. 

Pinot Noir Určitě si brzy zvykne. Vždyť i starší děti se nezapojují klidně několik měsíců. Náš tam byl asi pětkrát, skoro pokaždé navíc s velkou pauzou. Poprvé mi volali po hodině, že pořád brečí. Podruhé už volali po třech, ať přijdu před prvními rodiči, že je v pohodě. Akorát tam nesvačil. Potřetí už jedl i se trochu zapojil. Ale ráno brečí pokaždé. Bylo by potřeba, aby chodil aspoň 14 dní v kuse, no.

Pinot Noir a kolik mu je, neco pres 2 roky? To bych bych se radovala uz jen z faktu, ze to tam neprobreci:) My zahajili dochazku v pondeli, ja srdce az v kalhotach, on nakrabaceny oblicejik a plac, kdyz mu doslo, ze ho tam necham. Ale chuvy rikaly, ze brecel jen par minut. A vcera uz nebrecel vubec, hned sel prohlizet hracky. A dnes mame rymu a jsme doma. Ja to povazuju za velky uspech, ze to tam ty 2 hodiny beze me dal. 

Garfie Dceři je teď čtyři a půl, tak jsi mi dala naději, že by ji to do pátých narozenin mohlo přejít :o)