žluťásek toto pomaha i u nas, kdyz dceri reknu predem, jak budou nasledujici dny vypadat, kdy pujde a kdy ne, a co budeme delat misto skolky/ po vyzvednuti. Ani nechodi cely tyden, mne to prijde zbytecne, kdyz jsem stejne doma s malou. Tak chodi 3-4 dny v tydnu, nekdy ji vyzvednu po obede a vyhovuje nam to tak. A take vidim oproti minulemu roku velke zlepseni, loni byla hrozne navazana jen na jednoho nejlepsiho kamarada a s ostatnima se moc bavit nechtela, tak letos ma mnohem vic kamaradu a chce tam jit i v ty dny, kdy vi, ze tam T. nebude. 

Evaeva Třeba jen prostě nerad vstává!  Víš jak, prostě není ranní typ...

Jinak myslím, že děti obecně moc nemusí změny (až na výjimky), proto ty ranní i odpolední pláče. No, moje děti plakávaly jen odpoledne, protože jdu moc brzo.

letfenixa Obávám se, že tohle jim vůbec nedochází, zvlášť pokud nemají samy doma malé děti. Ony chodily do školky, pořád, tuhle dětskou absenci nevnímají. 

Garfie práveže synove učiteľky malé deti majú 

Ja si myslim, ze starsimu synovi ta skolka od dvou let fakt neudelala dobre. A meli jsme pak hodne dlouhe obdobi (roky!), kdy me tak trochu odmital, bylo to dost na prd a dost jsem litovala, ze to tak mezi sebou mame. Pricitam to te dochazce, ale tezko rict, treba by to bylo slozite, i kdybychom spolu byli roky doma. On byl hlidany hrozne moc od nejutlejsiho veku, bud ho hlidaly babicky doma, nebo byl v tech jeslich. S mladsim uz jsem byla na klasicke materske aspon ty dva roky a ted mame pomaly rozjezd s hlidanim, tak verim, ze to bude lepsi.

Garfie tak to určitě není ranní typ. Já si myslím, že prostě pro něj byl těžký ten samotný akt odloučení, taky čím déle to trvalo, tím to bylo horší. Protože on byl od mala spokojený kdekoliv, u babičky spal poprvé v 18m a tak. Ale prostě to, že mě máma takhle nějak strčí a ještě navíc je doma s bráchou, bylo asi blbé vědomí.

letfenixa mladší chodí do zařízení pro děti 2 až 3 roky, tam mají empatie kopec, má naprosto zlaté učitelky. Starší zase nastupoval první rok do klasické státní školky, takže tam se s nějakými problémy z odloučení počítá. Paradoxně si tam pořádně zvykl až teď, co byl měsíc doma. Jestli to teda není nějaký klid před bouří.

Evaeva áno, prvý rok sa s tým akože počítalo,  ale učiteľky boli otrasné,  v predskolskej triede sa s tým už nepočíta 

Evaeva Já asi brečela, protože mi vadily změny prostředí. Ty mi teda vadí dodnes, ale naučila jsem se s nimi vyrovnat :)

letfenixa já si naštěstí na učitelky nemůžu stěžovat, zatím jsme měli opravdu štěstí. V té miniškolce jsou teda naprosto neuvěřitelné a i starší má ve školce moc fajn. On teda sice chodí první rok, ale nastoupil do prostřední třídy, zhruba půlka dětí už tam chodila loni.

Hrozim sa dňa keď pôjde mladší do škôlky. On sa cudzích ľudí boji, aj rodiny, ktorú pár dní nevidel. Je dosť ostychavy a hanblivý. Plače aj za nami keď je pár hodín s babkou, ktorú dobre pozná. Bude to ťažké, ťažké, je mi ho už teraz ľúto! Je to trocha pandémia ale väčšia časť povaha. 

Tak jsme vyzkoušeli foukání v praxi. Madam se včera natáhla za běhu v restauraci a natrhla si retní uzdičku. Nemá nejlepší týden, chudák dítě

MPLee aaa, natrzenou uzdicku měla naše taky, z toho jsem malem omdlela já, teklo z toho jak z vola, ani se neslo podivat, jestli má všechny zuby 

Potrefenáhusa teče to hodně, ještě jak se to mísí se slinama... No naštěstí mi krev nevadí. Ale teda předvedla jsem se jakl dement, protože jsem sice začla hned prudce foukat, ale nedošlo mi, že mám respirátor  No ale neomldela, tak dobrý. Trochu se netěšim na tohle období, kdy se bude pořád a pořád dokola rasit. Byly jsme ráno na té kardiologii a samozřejmě bez nálezu, tak aspoň něco! 

Tak jsem prezila prvni tyden v praci. Junior je s babickou uplne v pohode, tak nam to snad vydrzi. A pak ocekavam peklo se skolkou, podle toho co zde ctu. 

MPLee promiň, ve vší tý hrůze mě foukání s respiratorem rozesmálo.

MPLee foukání v respirátoru (samozřejmě by se mi to stalo určitě taky)

Chudinka malá, asi to muselo krvácet dost, mladší si pořád prokousával ret, to bylo vždycky krve i z mini zranění. Ono si na ty běžné pády za chvíli zvykneš a ona se taky naučí být trochu opatrnější (zázraky teda nečekej)

Mrakoplas to je blbé, ale třeba překvapí. Nemáš možnost zůstat ještě nějaký čas doma? Synovec teď nastoupil do školky v necelých třech letech, byl vždycky hodně zaražený, stydlivý, loni mimoškolku vůbec nezvládl. Letos byl začátek prý hodně hustý, údajně musely učitelky zamykat dveře po odchodu švagrové. Ale po pár měsících se to usadilo, dokonce se tam po delší nemoci těšil, má tam kamarády a tak, což třeba můj o rok starší syn ještě nemá. Třeba to nakonec nebude tak zlé.

Jos babičku se drž, to je pro děti (a rodiče) nejschůdnější řešení.

Ale za sebe teda musím říct, že ten program, který připraví paní učitelky pro ta prťata, je neuvěřitelný. Myslím, že staršímu to dost dalo, proto jsem ho taky dala na ten příměstský tábor (bylo mu už teda 3,5), i když jsem doma. A školka mu vyloženě prospívá, i když je typ, který je doma sám nebo s bráchou naprosto spokojený.

Tabea Evaeva No a to ještě ke všemu dneska po návštěvě kardiologie mi volala sestra, že co jsme odešli, postrádají jednu EKG elektrodu, jestli jsme ji omylem neodnesly. Tak jsem v autobuse svlíkala mimino do plíny, prohladala všechno, včetně věcí co jsme v ordinaci vůbec neměli, a nic. Doma znovu, převlíkaly jsme se, nikde neni. Ale už mi volaly 4x, že bez ní opravdu nemůžou ordinovat. Takže jsme tam teď za zloděje elektrod určitě

MPLee kousek po kousku a máte celé EKG. Kam chodíte? My už jsme prakticky propuštění z péče, další kontrolu máme až za rok a půl.