Vše o těhotenství a dětech

JankaM v těch 12 začala ségra, co vždycky jedla jak vrabec, jíst dospělé porce. A rostla a rostla (Moc teda nedorostla, ale začínala fakt jako prcek)

Evaeva Cajthamlová někde říkala, že by děvčata v pubertě měly jíst o 30% víc než jejich matka a u nás to tak bylo. Resp. pořád je, oni sice toho sní k obědu cca tolik co já, ale do první večeře ještě 2-3x posvačí. Dvě tortilly k svačině proložené tabulkou čokolády. Nebo dvě vajíčka na toasty a k tomu avokádo. 

Ani jedna nemá ani 50 kilo.

continuity jojo, ona jí určitě víc než mamka. Ale na sladké není, to jí běžně zbývá, a v životě jsem jí neviděla sníst víc než tři dílky čokolády naráz Ale celé její dětství se řešilo, že málo jí (pak už teda neřešilo, ale jedla málo pořád), byla na 5. percentilu... A pak bum a začalo to. Jako má 163 a maximálně těch 50 kilo odhaduju, ale už nevypadá, jak stéblo trávy 

Děkuju někomu, nejspíš žluťásek , za doporučení Karaku. Dostal ho R., ale odehrál ho přesně jednou, zato V. ho chce (vy)hrát každý den! Myslela jsem, že pochopit a zapamatovat si tolik pravidel není s jeho řečovými schopnostmi možné, ale má to zmáknuté všechno a ještě nám připomíná schopnosti našich postav, na které neustále zapomínáme.

continuity no ale to znamená, že bych měla já jíst o 30% méně, to bych měla hlad

JankaM ty jseš zase vysoká, to taky něco udělá 

Pinot Noir to je skvělý, když takhle nějaká hra sedne, u nás pořád hodně bodujou Spící královny 

Pinot Noir u nás karak taky jede. Přestože mladší vůbec netuší, podle mě. Ale to je dost povahou, on tak nějak obecně čeká, až mu řekneme, co má dělat.  

Aranel ja ted nedavno videla dite jak z te knihy 

Byli jsme na brunchi a u vedlejsiho stolu sedely dve zeny s kocarkem. Bavily se a asi tak po hodine se jedna podivala do toho uplne ticheho kocarku pod strisku a "uz jsi vzhuru, ty koukas". To dite se vzbudilo, nevydalo ani hlasek a jen koukalo na vnitrek kocaru. Pak tam slo z ruky do ruky a bylo fakt uplne zticha a jen koukalo. My s muzem byli uplne v soku, ze tohle fakt nezname. Nase dite spalo zasadne jen v naruci a po probuzeni o sobe davalo dost vedet. V kocare se rozhodne nikdy nelezelo. A nedej boze, kdyz nemelo vyhled a pozornost 

​ja dam tu odpověď sem, at neplevelíme ve vip - takovýhle mimino mela spoluzacka, o pul roku mladší než moje, presne, vubec jsem to nepochopila, naše děti v kocaru bud spaly nebo řvaly, nic mezi tim. Tady ta holčička v hospodě ležela bdělá asi 2 hodiny v kočáru a hrála si uplne spokojeně s prstickama?!!!

zrovna včera na me telefon vybalil vzpomínkový fotky, mame s kamarádkou stejně stary děti, pul hodiny od sebe a sešly jsme se tenkrát s asi dvouměsíčníma na Ladronce a pak šly do hvězdy, zatímco její mimino celou dobu uplne tiše a spokojeně leželo v kočáru a koukalo, ja jela nejdriv jednim kolem ve škarpě, aby to drncalo a pak teda mimino strčila do šátku a tlačila prazdnej kočár 

Potrefenáhusa

já jsem měla uřvané a nespicí dítě první a to koukající a spící druhé. akorát jsem v pubertě zjistila, že to není žádný prediktor budoucí povahy. Jediné, co ji zůstalo je vyšší potřeba spánku a to nevím, jestli je v naší společnosti až taková výhra. 

Potrefenáhusa moje děti ve dvou měsících taky v kočárku spokojeně nekoukaly. Ty usnuly hned po položení do něj Ani k doktorce jsem je nedovezla v bdělém stavu. Za to v šesti měsících se přepnul spínač a v kočárku pro změnu téměř nespaly. V nosítku už vůbec. Jako plánovat den, když máš mimino, co má potřebu spát pět hodin přes den v postýlce, taky není žádná sranda

continuity jo, to ja od toho ani necekam, mne prijde, ze pak všechny ty situace jsou úplně různý, nám třeba všichni předpovídali velký problémy se školkou, protože máme zavislaky, co nevydrzej ani chvilku v tom kočáru, naučili jsme je se furt chovat atd., a obě děti daly tu školku naprosto napohodu včetně spaní hned od začátku bez mrknutí oka - to si nemyslím, že bylo proto, že jim to nechybělo z miminiho veku, ale prostě to tak bylo bez naši sebemenší zásluhy (já jsem teda rada, protoze jsem ty roky před tím poslouchala velmi intenzivní řeči o tom, jak na sebe pleteme bič a kdyby to tak nebylo, můžu si za to sama)

Potrefenáhusa jako dávat do souvislosti kočár a školku, to mi přijde hodně vtipný
Možná je to spíš opačně, aspoň u nás určitě

Potrefenáhusa

skolku daly v pohodě obě děti, fakt to nesouvisí. Do postele k nám moc co noc chodily do osmi let starší. Zároveň byly poprvé na týden na táboře už ve školce.

Evaeva tak on to nebyl jen kocar, ono to bylo dite nalepeny pomalu 24/7 :-) a pak druhy asi jeste horsi

Potrefenáhusa no naše starší dítě bylo pořád na ruce, ale ne kvůli potřebě kontaktu, lezla nosiči po rameni a natahovala hlavu jak surikata, aby viděla dál. Uspat ji v náručí taky moc neslo, jednak to trvalo hodiny a ke každé osobe, co měla prsa, se snažila přisát.

Šátek vůbec, od mala neznasela omezení pohybu, peřinku jsem zrušila po pár dnech, ty spací pytle vůbec. 

Naštěstí se to hrozně zlepsilo, jakmile se začala sama pohybovat a to bylo docela brzo. 

Potrefenáhusa však já vím. Ti naši byli odlepení a školka nic moc

continuity ty spacáky nedala ani jedna, mladší doteď nesnese žádnou peřinu, ale nosily se vždycky obě hodně rady. Ja v tom nositku občas uspávám mladsi dodnes, to ji je skoro 3 a pul, ale kdyz potrebuju, any usnula vcas (a vzbudila se vcas), je to porad dost spolehlivý 

Potrefenáhusa uplne stejne dite mel manzeluv kolega. O pul roku mladsi jak nase, bydleli nedaleko. Tak muze napadlo, ze bychom se mohly kamaradit s tou kolegovou manzelkou a chodit s kocarem ven spolecne. Byly jsme venku jednou

Jeji dite cele odpoledne prospalo v kocare, po probuzeni jen koukalo a zralo si ruku. Ja jela s kocarem tou skarpou, nonstop podavala hracky, dudlik, houpala, chytala dite, co se se revem snazilo z toho kocaru zdrhnout. Po hodine jsem to vzdala a strcila dite do satku, kde okamzite uslo, a tlacila prazdny kocar. A k tomu jsem poslouchala, jak jejich dite spi celou noc od dvou mesicu od sedmi vecer do rana, protoze mu dodrzuji rezim a vysvetlili mu, ze potrebuji vecer i nejak pracovat, aby neztratili kontakt s praci. A jestli jsme zkusili to nase dite unavit, jestli jako drzime nejaky rezim, neni prece mozny, aby se nase asi devitimesicni dite budilo desetkrat za noc a pres den nespalo rychle jsem se vratila ke sve kamaradce se stejne starym ditetem, ktere nespalo a nesnaselo kocar stejne jako to nase

My pak jeste jednou byli s tim kolegou a jeho rodinou na obede v restauraci. Jejich tehdy devitimesicni dite cele dve hodiny lezelo na zadech v kocare a koukalo do stropu, zatimco jeho rodice v klidu jedli a konverzovali. A my se s muzem stridali po par soustech a behali za nasi slecnou, vystouravali ji zpod stolu, sundavali ji ze zidli, chodili ji ven houpat na houpacku a tak

A vlastne ma nejmladsi neter v necelem roce stravila cely den v zoo tez v kocare na zadech. Tam uz jsem skoro pochybovala o tom, jestli to dite neni nejak postizene, ze se aspon nesnazi z kocaru vylezt a nebo si sednout. Byla v poradku, jen klidna a spava. Takze jo, takove deti fakt existuji, ale my ho nedostali

Zuzuli tak u těch starších dětí to nechápu ani jáKočár pořád milovali, ale bylo zapotřebí kšírů a musel jet. Za to se nenechali omezovat v nosítku.