rasaNori nebyli jsme to my? Nam akorát chybí jedno dítě a taky nesedí ten čas na mobilech, ale jinak to je jak u nás. Oba kluci viseli na tatínkovi a kňourali, pěkně každý za jednu ruku, staršímu bude za chvíli 11... mladší 6letý šišlal a válel se tatínkovi po klíně. Ani jeden nechtěl na kolo, mladší po 10 metrech žádal táhnout na laně, starší odmítnul jet na delší výlet, tak jsme se motali v radiu pár kilometrů od chaty. Jako srovnání s kamarády, se kterými jsme tam byli, bylo dost nelichotivé... Do toho jsme řešili několikrát denně bolavé břicho a různá příkoří. 

letfenixa

Gatita jeďte někdy s námi, hned se budete cítit normálně.

Pinot Noir Gatita kňourání, tahání za ruce i šišlání umí i u nás. Šestiletý na klíně je úplně běžný jev, nejradši by tak trávil skoro veškerý čas. Na výletě kolikrát nejlíp jde ten nejmladší, na kole vyjede větší kopec (čti aspoň nějaký kopec) než mladší... Ale někdy jsou naopak hrozně zlatí 

Gatitamně kňourala na horách mladší i ve dvanácti letech. Ani nevím, jestli se to zlepsilo. prostě jsem rezignovala a už to ani nezkouším, nervy mám jen jedny. v městě ujde 30 tisíc kroku jak nic a za celý den si sedne na hodinku na oběd, klidně tři dny za sebou. Ale jak vidí les, je zle.

continuity u nás to je hrozně proměnlivé. Někdy šlapou jak nic, nadšení a někdy je to děs. Zrovna teď jsme šli super výlet, podél řeky s možností cachtání, na vyhlídku, okolo řopíků a ještě pořádný terén, žádná nudná kočárková cesta. A frfkali celou dobu, a jakTo nepochopíš. Jediná jistota jsou sjezdovky.

Evaeva kdyz byla malinká šlapala líp než starší ségra. No a teď tohle, ale třeba do galerie je úžasná partacka. Takze to neřeším, prostě vymýšlím dovolenou, kde má každý něco svého. Budou s námi cestovat už jen pár let, nechci to strávit přemlouváním a dohadováním. 

continuity jasně, to chápu. Ale u nás je to právě nevyzpytatelné. Jako zámek je no go vždycky. Ale někdy remcají i tam, kde jsem přesvědčená, že budou nadšení nebo aspoň spokojení. Tak to pak fakt nevím, jak chceš plánovat.

Navíc ty děti jsou zatím malý, abych je na nějaký výlet nechala být a šli bysme sami. Naši mně třeba vysadili pod sjezdovkou, když chtěli jít na běžky. Ale to mi bylo 15V tomhle věku to úplně není, aby každý měl něco no.

Já taky nejsem masochista, plánuju tak, aby to bavilo je i nás, aby to bylo v jejich silách... Ale i tak často dokáží překvapit Nebo slíbíš výlet do skal a ty skály na půl kilometru, ó hrůzo, nejsou

Evaeva u nás je to taky nevypočitatelné, ale 99 % výletů začíná těšením mladšího a hrozným frfláním staršího, ale fakt hrozným, že bych do toho nejradši kopla, obrátila to domů a hodila batoh do kouta. V průběhu se to s ním zlepšuje, ale začíná frflat mladší, že už je unavený a chce domů. Při návratu konstatuje starší, že to byl super den a nejlepší výlet, a mladší, že už nikdy nikam nejede, protože ho to unavilo.

Za pár dní se to celé znovu opakuje...

Pinot Noir taky dobrý. U nás obvykle frflají oba, pokud jde o pěší výlet, což se do kilometru většinou zlepší, tomu se vždycky jen směju. Do muzea nebo divadla chtějí oba, ale pak je někdy zklamání, zoo a podobně odhadnout vůbec nelzeMimiňák chce všude.

Mladší je ale v tomhle fakt vtipný. Každý víkend zahajuje prohlášením, že určitě někam musíme, že doma nebude. Ale kolikrát hučí, i když má jít 600m z parkoviště, na kole odmítá sebemenší kopec, na zámek nechce, zvířata jsou blbý, jedeme moc dlouho autem a muzeum málo interaktivní (a to samozřejmě vybírám vhodná a zábavná). Někdy hučí celý den a druhý den prohlásí něco v tom smyslu, že tam chce zase příští víkend

Evaeva pubertaci jsou na tohle fakt lepší, minimálně si jasně řeknou. Ale musíme se třeba rozdělit. Muž by do galerie nešel. 

continuity jo, kdyby si řekli, bylo by to snažšíDělení sice nemám moc ráda, ale s 15 letými by mi to asi nevadilo. Teď se dělíme na lyže a to se dá.

Naše holky byly dřív do všeho nadšene, jakože kamkoliv se jelo, něco se vymyslelo, všechno super, hlavně ta starší, tak to končí, už si hodně vybírá a tak celkově už se jí líbí víc s kamarády klidně někde na mezi....teď jsme byli na leteckém dni, bože to bylo tak super, mladší se to taky vcelku líbilo, starší jako vydržela chvíli,ale víceméně protoze ji dlouho trvalo občerstvení:D. No a já bych tam teda vydržela do noci. Fakt boží úplně a ona furt proudila, že už chce jit, sladkosti jsem všechny vyčerpala a asi i precerpela, tak jsem jim pak rozdala mobily abych se mohla ještě chvíli divat:D:D. Tak to jsem si říkala, matka nebo děti roku, vezmu je na výlet na letadla a tam jim narvu mobily, těm deckam není nic dobrý. 

Evaevakdyž byly malinké, taky jsme se tolik nedělili. To až časem. Ale taky se ten společný program vymýšlel líp. 

Ted už s námi starsi kolikrát ani nechce jet a ona je kompatibilní spíš s mužem. 

u nás třeba dobře dopadl rockový festak a to vymyslela starší. Proste musíme být kreativní. 

Karja no kamarádi, my jsme teď vymysleli, že příští jaro pojedeme do Japonska, je to v podstatě poslední rok, kdy to ještě nejak půjde. A starší: nezapomeňte, že první květnový víkend máme tu chatu se spolužáky. 

No tak asi se může stát, že upřednostni spolužáky před Japonskem. a budou se ptát spolužaček, jestli tam chtějí jít. To by jeden fakt zbláznil. Nechám je doma obě a poletíme do Ameriky na národní parky.

continuity my se teď dělíme kvůli miminu. Přes rok už ani tolik ne, ale na ty lyže to jinak nejde, že jo, holt větší odstup. Ale dávám tomu rok, maximálně dva

My se s našima vždycky nějak domluvily, když jsme byly starší. Chtěly jsme kola nebo poznávačku, v zimě ty lyže. Jezdit jsme s nimi přestaly více méně kvůli malé ségře, to nebylo úplně kompatibilní, že jo. Takže věřím, že to půjde. Výhoda je ta, že to co nebudou chtít absolvovat s námi, už půjde bez nich.

Karja u staršího už to taky pozoruju. Už s námi tolik nechce na hřiště, že se tam nudí. Ale kolikrát se tak zabere do hry, že zase nechce domů Ale už by to pomalu chtělo, aby vydržel doma sám.

Gatita nebyli:D ja uz loni po Skotsku říkala ze to bylo naposled, co sem s nema jela na tak dlouho, protože jejich nejstarší měla ultra knouritidu když jsme chodili do kopce, ale i po rovině a z kopce. No a letos ta jachta me přišla z tohoto pohledu bezpečnější, tam žádný velký pohyb nehrozil. Takze špatně bylo samozřejmě úplně všechno, včetně plachtění a vetrua k tomu i pohyb, protože občas jsme měli vecer cas na nejaky výšlap do kopce...

rasaNori Já teda nevím, proč to po jedné špatné zkušenosti zkoušet znova, když už člověk ví, do čeho jde.

Evaeva continuity Já se snažím jít cestou kompromisů a "úplatků" (když zvládnou Ruiny od Koudelky, dostanou oběd v japonské restauraci,..). Je to teda občas docela draze vykoupený zážitek. Na dovolených většinou posloucháme, jaká je to hrůza a už na zpáteční cestě vzpomínají se slzou v oku.