K tomu přerušování operativy - nedělaly se například plánované endoprotézy, žlučníky, kýly,..atd., ale všechny zlomeniny, zanícené žlučníky, uskřinuté kýly, sekce,.. se normálně operovaly dál. Onkooperativa jela dál bez přerušení.
A teď už přecházíme do normálního provozu, který bude stále komplikovaný tím, že budeme dbát na odhalení covid pozitivních, jejich oddělení od necovid, budeme se otravovat v OOP. Proč se o tomto nemluví? Asi je zábavný jen nadávat a dělat katastrofická scénáře.
Já naprosto chápu, že byla potřeba nějakého přechodu, že nemocncie potřebovaly čas to přeorganizovat atd. Co moc nechápu je, jak se leckde uzavírali praktici, zubaři, odborné ambulance. Chápu, že neměli ochranné pomůcky, ale bylo to fakt docela problematické....
Jinak vzhledem k tomu, že se pohybuji ve skupinách žen s endometriózou, tak Ti můžu říct, nakolik to na ně dopadlo. už tak na vyšetření a operace čekají měsíce, teď se jim to ještě odsunulo. Ano, přímo endoemtrióza na životě nikoho neohrožuje, ale ten život v bolestech si bere svou daň a spousta z těch holek ani neví, kdy se přejde k normálu........ Potřebujís e třeba objednat na specializované pracoviště pro MRI a tam jim řeknou, že kvůli kovidu neví, dky zase začnou fungovat.... Jenomže tohle jde na vrub státu, který nedokázal zajsiti ochranné pomůcky, tohle se prostě nezvládlo a je potřeba mluvit o tom, aby se to dál neprodlužovalo.
edit: taky si ráda čtu Tvé příspěvky a osobně si myslím, že ta mobilizace nemocnic a zdravotnictví byla potřeba a byla důležitá (tady v německus e taky děla). Ale zároveň si myslím, že je třeba využít toho, že se (zatím) žádná katastrofa nekoná a začít nějak systematicky řešit i tu péči, co byla původně odložená........