viktorka_od splavu To je ale blbej článek :) Nečetla jsem to tedy celé, to bych nedala. Ale toto mi stačilo:
"Já sám ale chci nejpozději v létě zase chodit i legálně bez roušky - chodit na plovárny, dávat si zmrzlinu, posedět na restaurační zahrádce či i uvnitř hospody bez všudypřítomné dezinfekce. A bude mi jedno, jestli se při tom od někoho nakazím koronavirem. A jestli pak přes několik prostředníků se ode mne nakazí někdo v důchoďáku anebo v LDNce. A nejen proto, že nevěřím na to, že někoho nakazit je skoro totéž jako ohrozit ho smrtí. A že dle mne naopak pravděpodobněji jsou ty dvě věci na hony vzdálené. Takový jsem nelida, sobec a primitivní darwinista."
A toto je taky pěkná blbost:
"Pro mne je ale takové strašení na stejné úrovni, jako by bylo strašení od lidí, co třeba mají fobii z motýlů nebo z knoflíků (ano, i takoví mezi námi jsou, nebo to aspoň o sobě tvrdí): Teď se ti to mluví, ale co bys dělal, kdyby na tebe zaútočilo celé hejno motýlů anebo by ses najednou ocitl v místnosti plné knoflíků? Nu, co bych asi tak dělal? Podělal bych se strachy?"
Ježiš srovnávat strach s fóbií
Třeba můj manžel fóbii na knoflíky má a určitě by se strachy nepodělal, maximálně by se pozvracel :) Fóbii si člověk dobrovolně nevybírá.
Nabízím lepší článek, asi nejlepší, nejrealističtější názor, jaký jsem četla.
Souhlasím:
"Navzájem si říkají chřipečkáři a panikáři. Výsměšné pojmenování je součástí problému: zastánci odlišných názorů na vážnost situace se navzájem nerespektují, nezvažují opačné stanovisko. Chcete nás všechny zabít, říkají jedni. Chcete zničit ekonomiku a společnost, uvrhnout nás do diktatury, říkají druzí. Je v tom rozpolcení české (a západní) společnosti podle dobře známé linie mezi pokrokáři a zpátečníky, zformované dávno před koronavirem. Je v tom generační propast. Je v tom odlišné hodnocení týchž faktů. A je v tom strach, spousta strachu. Na jedné straně o zdraví a o život - ne nutně o svůj vlastní. Na druhé o svobodu, volnost pohybu, práci, výdělek o důstojnost občana demokratické země.
S člověkem, jehož strach nerespektujete, se nikdy nedomluvíte."
how 
A ještě jeden zajímavý článek.
Slovensko, Polsko a Česká republika byly mezi prvními zeměmi Evropské unie, které uzavřely hranice a podobně jako Rakousko zavedly dalekosáhlé restrikce v každodenním životě, ať už šlo o zavření všech obchodů, které neprodávají věci nezbytně nutné k životu, nebo přísné omezení shromažďování lidí na veřejnosti.
Rychlost, s jakou tato omezení velkých akcí byla zavedena, je jedním z nejdůležitějších důvodů relativního úspěchu středoevropského regionu, tvrdí Martin McKee z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.
V západní a jižní Evropě si koronavirus vybírá drastickou daň, kdy denně umírají tisíce lidí a lékaři v přetížených nemocnicích musejí dělat těžká rozhodnutí, komu zachránit život. Rozdíl napříč kontinentem je očividný. Španělsko eviduje 517 úmrtí na milion lidí, Itálie 453, Francie 353 a Spojené království 325. Na druhou stranu v případě Slovenska jde o čtyři oběti na milion obyvatel, v České republice je to 21 obětí na milion obyvatel, v Polsku 16 a v Rakousku 65 mrtvých. Jen během úterý Španělsko, Itálie a Británie dohromady zaznamenaly více úmrtí lidí nakažených koronavirem než Česko, Slovensko nebo Maďarsko od začátku nynější aktuální epidemie.