Je tam spousta hrobů s očividně ulomenými kříži, asi důsledek tajfunů nebo zemětřesení. 

Janulik03 Přesně tak. Bylo to zvláštní. Taky jsem opravdu musela pátrat po hisorii, je to jen malý zapomenutý hřbitov, v angličtině neexistují téměř žádné informace, v japonštině jen minimálně a ještě jsem je musela prohnat google překladačem, ale nedalo mi to, pořád mě k tomu něco táhlo. :-( Snad odpočívají v pokoji. 

Garfie to je tak smutný...

Garfie Pokoj jejich duši.

Tabea Je. A to jsem objevila spoustu dalších spřátelených témat, protože jak jednou začneš hledat...teď si tady čtu o GI dětech ve Vietnamu, které se narodily v době vietnamské války a kterým se říká ve Vietnamu "dust babies", protože často končily vyhozené v odpadcích, v lepším případě živořily na ulici...a taky o operaci "baby lift", která na konci vietnamské války tyto děti evakuovala do USA, zajímavý kus historie. 

Garfie

To jsou vždy tak smutně věci. 

Garfie ten hřbitov je teda zvláštní místo 

Garfie Taky jsem hřbitovní úchyl, takže tohle je pro mne obzvlášť zajímavé. Musí to být strašně silné místo.

Hluboce se skláním před tvou schopností dohledat informace. Vůbec si neumím představit, jak se to dělá v neznámém jazyce i písmu.

Garfie Japonsko ma i sve temne stranky, jak je videt.

Opustene hrbitovy maji vzdycky zvlastni atmosferu, ale s temi detmi je to jeste silnejsi. Davej na sebe pozor, prosim, nezni mi uplne bezpecne chodit tam, i kdyz chapu, ze te to pritahuje. Narozdil od pribehu te tribuny mam tady z toho popisu nejak tisnivy pocit.

Sweet Potato Děkuju, opravdu nejzvláštnější jsou tam ty volné plochy, kdy víš, že tam někdo leží, ale není tam ani kámen, nebo kříž. Informace se dohledávají těžko, ale mě to baví a tady mě to extra přitáhlo. 

Kokoska Děkuju, jsi hodná a vím, jak to myslíš, ale asi není třeba se nějak bát. Myslím, že tísnivé pocity to vyvolá v každé ženě, zvlášť pokud má děti. Ale to místo je ve skutečnosti světlé, prostorné, vedle je škola, ani není ten hřbitov nijak velký. A některé hroby jsou nové, hezké a opečovávané, jsou tam i lidé pohřbení relativně nedávno, třeba v 90. letech. 

Garfie oni si japonci s novorozeňaty obecně moc starostí nedělali. někde jsem slyšela/četla, nemůžu se momentálně věnovat dohledávání, že novorozené děti se nepojmenovávaly, nějakou dobu se rodina rozhodovala, zda je chce nebo ne, a pak je klidně nějak zabili. a měli na to samozřejmě nějakou mytologicko-náboženskou racionalizaci...

Garfie smutné,ale přesto, velmi krásné místo. Ta příroda má v sobě jakési kouzlo, není to tak neosobní, jak některé moderní hřbitovy.

mitford sister To víš, krutá rasa! ;-)

Mabiki, děti, které jsou navíc. Myslím, že je udusili vlhkým kapesníkem. Dělo se to ve feudálním Japonsku, ale nikde jsem nečetla to o čekání, mám za to, že se to dělo hned? Ani neznám žádné náboženské zdůvodnění, to by mě docela zajímalo, ale oni teda byli asi opravdu krutí, takoví asketičti a přísní. Je to těžké v těch náboženstvích, která vidí tělo jen jako schránku....Jinak teda to zabíjení dětí je asi skoro ve všech kulturách, tohle je ale myslím něco jiného, novodobá historie, navíc společná pro celou JV Asii.

Garfie no jo, ale je to v nich! :))

mitford sister  Ty jsi taky krutá! 

Garfie to sedí, jsem mongol! :D

Garfie já v tom vidím i jinou symboliku.

Zapomenutý hřbitov už není zapomenutý. Tys je našla.

Možná to zní pitomě, neumím to vyjádřit, nebo pojmenovat.

Ale ty, tím, že jsi je našla, že na ně myslíš, že na ně teď myslíme my, tím se jim teď dostalo pohlazení. Někdo na ně vzpomíná.

Neumím to vyjádřit.

Ale je strašně dobré a strašně hezké, že je našla.

Ten hřbitov na těch fotkách... to je až magické. Nedivím se, že toho máš plnou hlavu, působí to i na dálku přes ty fotky.

Japonsko je opravdu exotika, aspoň pro mě.