Janulik03 Tak to je drsná historka. Já mám urbex ráda, vyrostla jsem v místě, kde byla stará nepoužívaná cihelna a strávila jsem v ní dětství, spouštěli jsme se komínem do pece, prolézali staré šachty, zabila bych moje děti kdyby se tam jen přiblížily! 
Sweet Potato To nedokážu úplně přesně zhodnotit. Určitě existuje, ale myslím, že není tak rozšířený a hlavní fanoušci jsou spíš ze strany expatů. Jednak jsou vzorní, jednak bývají ty objekty často zabezpečené, viz ta naše tribuna. A taky jsou Japonci víc pověrčiví. Mají hrůzu z míst, kde například někdo zemřel a třeba takové byty se velmi špatně pronajímají a majitelé to tají. Taky existuje spousta domů na prodej (i krásných), které mají nějakou špatnou historii, jsou levné, ale neprodejné. Říká se jim "psychicky závadné domy" nebo "domy se skvrnou", seznam je dlouhý a důvody jsou různé, kromě smrti můžou být spojené s Yakuzou, s nějakým náboženským kultem, žhářstvím a podobně.
Existuje zákonná povinnost na tato stigmata domu upozorňovat, ale není přesně stanoveno jak dlouho, takže záleží na realitce, většinou od dvou do deseti let a jen pro prvního nájemce/majitele. Japonci při hledání nájmu/koupi okamžitě zpozorní, když je cena podezřele výhodná, nebo dům po rekonstrukci, ještě hůř, po rekonstrukci je jen část.
Existuje dokonce i speciální stránka na opuštěné domy, k prodeji, říká se jim "akiya". Těch důvodů, proč jsou opuštěné a neprodejné může být víc, ale často je to právě tento. Když jsme tak marně sháněli bydlení, zvažovala jsem i tuto možnost a zjistila, že v Japonsku je zhruba osm a půl milionu opuštěných domů, v Tokyu každý desátý.
Trochu jsem odbočila, ale je to myslím zajímavé. :-) Musím říct, že naše cesta za bydlením mi přinesla spoustu zajímavých informací!
