Tabea Jasně že jenom nás. Jsme cizinci, má rád mého muže a ještě jsme bydleli v jejich domě (jako ne u nich doma, ve firemním, ale budovali ho) a kousek od nich. :-)
rozarka Děkuju! 
Blanka Náhodou to bylo zajímavé i pro mě! S tím financováním církví je to dost těžké a je to na velkou debatu. Hlavně se těžko mění zaběhlé zvyklosti, to je jasné.
Torrah :-) Děkuju!
Torrah Garfie ja bych to videla fakt spis na ty Postrehy z Japonska nebo Garfie o Japonsku nez na cisty cestopis. Prave ty zazitky jako hledani bytu, specifika skoly, vareni z japonskych surovin, kurzy, to by krome cest a objevovani zajimavosti mimo turisticke cesty i na nich bylo neco navic, co kazdy cestopis nema.
Kokoska No jenomže to jsou přesně ty nejosobnější věci a s tím bych měla potíž, i když chápu, že jsou zajímavé a vám to tady slepičím pořád. :-)
Kokoska no jo, tak jsem to myslela, blbě nazvala :)
Garfie no vidíš.. A mě právě napadlo, že bys mohla prostě zpracovat, přepsat, tohle vlákno.
Tak, jak jde chronologicky. A nechat tam právě ty dotazy, ty odpovědi, prostě takový rozhovor o všem, co v Japonsku zažívate.
A nebyl by to je další cestopis, ale osobní vyprávění s přáteli o zážitcích. 
Garfie Chapu, ze leccos bys do knihy asi zverejnit nechtela, ale prosim prosim, hlavne nam tu neprestavej slepicit, je to uzasny.
Garfie Jj přesně a hele já jak nic nezaziju, my si takhle večer sedneme se sambem, on mi říká, co v Praze, co v práci a já mu pak řeknu ,,a představ si, že Garfík......,, a jedu zajímavosti z druhého konce světa:-D.
Garfie Ja taky moc dekuju za tohle vlakno a asi tady nejsem jedina, koho Japonsko nikdy nelakalo, ale po cteni tveho vlakna bych se tam rozjela hned! :-) Prosim pis dal, je to fakt strasne moc zajimavy!
Kokoska Neboj, já už to tady beru jako deník, počítám, že tak za rok si to budu normálně číst!
Karja 
Ty to vždycky rozsekneš!
Vari Děkuju moc!
Dneska máme školní Christmas Wonderland, tak vám to pak popíšu, sama jsem zvědavá. Dobrovolničím u stánku se svařákem (organizuje Východní Evropa, jak jinak-složení já a Rumunky) je to prý školní akce roku!
Japonské vlákno se skvěle čte a díky za něj! Když je řeč o knižní podobě tak mě napadá něco jako LudmilaVítovcová Já a tropy. Jsou to vzpomínky na život se dvěma malými dětmi v Mogadišu v Somálsku v 80. letech minulého století. Paní tam následovala muže, který pracoval pro nějakou mezinárodní organizaci. Popisuje běžný život, je docela vtipná. Dá se to číst opakovaně. Cílovou skupinu by taková knížka o životě v Japonsku určitě měla...
Archivářka Děkuju za tip, ta knížka by se mi určitě líbila.
Garfie Ja taky moc dekuju za tohle vlakno a asi tady nejsem jedina, koho Japonsko nikdy nelakalo, ale po cteni tveho vlakna bych se tam rozjela hned! :-) Prosim pis dal, je to fakt strasne moc zajimavy!
Garfie aktivity, které škola pořádá, jak vidno hlavně pro matky, se asi vůbec nepočítá s tím, že by matka taky pracovala, ne?
Nebo jak je to v případě normálně zaměstnaných obou rodičů?
Nebo všechny ciziny jsou v domácnosti?
A má každá škola podobný program pro rodiče, nebo je to specialita této? Vzhledem k mezinárodnímu složení žáků?
Garfie svařák bych si dala! Můžu zajít?Ať se dobře prodává.
Zrovna je v Objektivu reportaz o Antoninu Raymondovi, ceskem architektovi, ktery pusobil v Japonsku. V Tokiu jsou jeho krestanske kostely, Garfie , muzes objevovat, vypada to zajimave.
Kokoska Raymonda znám, možná už jsem ho tady dokonce i zmiňovala, projektoval jednu z těch "budov západního typu", které stojí v Jokohamě, je hned u naší školy a možná jsem tu dávala i fotku, pokud ne, tak to určitě brzy napravím. :-) On tady žil právě v době toho velkého zemětřesení v Kanto před sto lety, spadl mu jeho vlastní dům. Ani nevím, že by se proslavil nějak speciálně zrovna kostely, ale vím, že tady projektoval spoustu věcí, dokonce mi paní od bývalého majitele říkala, že navrhoval školu, do které chodila.
Evaeva Přileť, zbyly nám přesně tři kelímky a dětský se vyprodal hodinu před koncem!
Dadoo Teď úplně nevím, jestli myslíš jako aktivity ty kurzy pro rodiče? Obecně je to asi hlavně pro ty nezaměstnané, což jsou většinou matky, ale není to úplně stoprocentní pravidlo, vlastně skoro v každém kurzu je aspoň jeden muž, včetně kurzu vaření. Jinak je tu třeba basket pro rodiče, který se hraje večer, volejbal je myslím taky někdy večer, takže něco si najdou i zaměstnaní. Jinak bohužel je to tak, že jeden z rodičů je často v domácnosti, ono není jednoduché pro cizince si najít práci, ale ty kurzy jsou dobrovolné, škola nijak netlačí na rodiče, aby se účastnili.
No a pokud myslíš tady tu velkou akci, která byla dnes, tak ani tady se nijak netlačí na účast rodičů, ale je to o víkendu, vlastně něco jako festival, můžeš si přivést i přátele, lidi z venku, je to zdarma a výdělek jde na charitu. Je to taková komunitní akce, pořádají se cca tři do roka, tato je prý největší.
A naše škola je tím programem pro rodiče dost výjimečná i v rámci mezinárodních, kterých je v Tokyu a okolí asi 30. Speciálně ty kurzy na principu "co umím, naučím ostatní" jsou velmi neobvyklé a je to velká výhoda školy.
Garfie možná ses zmiňovala, já jsem hlava děravá.
Mluvili o tomhle, zaujalo mě to tou betonovou kostrou. Pak tam byl jeden menší klasičtější dřevěný, zvenlu tak trochu v japonském stylu, ale taky moc zajímavý, nepochytila jsem název.
On toho musel navrhnout hodně, žil tam před válkou a po ní se tam vrátil, působil tam dlouho.
Kokoska ten betonový
Ale já mám pro brutalitmus slabost.
continuity me docela mrzelo, ze zbourali tu budovu nad Vaclavakem.
Dadoo Garfie já si myslím, že nepracující manželka expata není úplně specialita japonska.
U těch expatu dost často manželka nepracuje, lhostejno, ve které zemi to je. Z "mých" korejcu nepracovala jediná. Buď měli malé děti nebo vůbec neuměly anglicky, což je vcelku překážka.
Muž má několik bývalých kolegu v Německu nebo ve Švýcarsku a manzelky taky spíš nepracují, pokud se už přestěhovaly za nima.
Ale mluvíme o expatech, tj. stěhuje se jeden za prací na pár let, třeba i v rámci stejné firmy a počítá se s návratem. Jiná situace je, když se člověk přestěhuje do zahraničí a trvale tam chce žít, případně zakládá rodinu až tam. To si člověk tu cílovou zemi vybírá podle jiných kritérií a jedno z nich je určitě nějaká realizace pro oba.
