Takže, kdo se to tu zajímal o kintsugi? bram ? Nejsem si teď úplně jistá. Každopádně to bylo moc zajímavé a s jednou holkou, co taky vymetá kdejaký kurz, jsme se shodly, že z těch "uměleckých" nás to zatím bavilo nejvíc. V originále se používá pravé zlato, my použily pochopitelně jen napodobeninu. Jako nejtěžší se ukázalo získat materiál. Ideální jsou dva až tři kusy, případně jen malé odřeniny. Takže moje představa byla asi taková:

Moje příprava skončila pláčem a značnou redukcí kuchyňské výbavy:

Bohužel tím pádem jsem přišla o dvě krásné tlustostěné tmavěmodré mísy (jednu do zásoby, kdyby "náhodou"), dvě krásné s modrotiskem a jednu sestřičku té, která se nakonec podařila rozbít na čtyři kusy. Asi nejdražší lekce ever.
Kusy se napřed slepily speciálním lepidlem, něco jako guma, když držely u sebe, nadbytečné lepidlo se setřelo špachtličkou a potom se spoje vydrhly namočeným špirglpapírem až do hladka. Pak se rozmíchala barva, tedy nějaká báze se zlatým prachem, tenoučkým štětečkem se nanesla na spáry, případné přebytky se pak setřely vatičkou namočenou v lihu. Nedělají se jen spáry, ale i třeba plošné odřeniny. Takže moje práce dopadla takto:


Je to hezké, může to i do mikrovlnky, někdo zkušený říkal, že v myčce to přežije, ale časem se vymaže zlatá barva. Jen mě mrzí, že se mi nepodařilo pěkně rozbít ty předcházející kusy, k tomuto to myslím úplně neladí, byla to fakt takový dost z nouze ctnost.





