continuity Viď! Mě tyhle lidi taky hrozně fascinují. Jaké to muselo být v době před internetem, telefonem, tihle prakticky před dobou automobilovou....opravdoví dobrodruzi. Ale tahle parta se mi líbí moc, přijde mi, že si to fakt užívali, asi i tím, že měli japonské manželky a celkově byli asi takoví dost pohodáři. Jinak když nasávám třeba tu atmosféru zdejších britských nebo holandských obchodníků ze stejného období, přijde mi, že se drželi v uzavřenější komunitě, moc nepoznávali a jejich manželky tady tak trochu trpěly...
Postřehy z Japonska
25. února 2021 21:15
Garfie To je tak úžasné čtení! Díky moc, že se s námi dělíš 
Garfie no když tam měl britskou manželku nemohl mít japonskou manželku nebo milenku, což tu kulturní výměnu značně vylepší.
Garfie to jsou osudy! Strasne zajimave cteni.
Garfie To je opravdu téma na článek.
Garfie dočítám (byla jsem pár dní pryč), a jsem naprosto unesená. Super, díky moc za tu úžasnou historii.
continuity No přesně!
Jinak ten syn Hory a "české" Japonky měl taky neuvěřitelný osud. Asi to byl pěkněj vejlupek! 
Myslím, že ho to dětství, kdy cestoval z Japonska do Číny, odtud do San Franciska a potom do New Yorku a pak přes Švédsko a Dánsko domů do Čech trochu poznamenalo...měl dost neposedné boty. Jako dítě byl uličník a jak už jsem psala, matka se s ním hodně trápila, třeba se vsadil s klukama, že zakousne sousedovic slepici, což taky udělal a dostal za to od matky památný výprask. Musel kvůli chování i měnit školy, pokusil se neúspěšně o hereckou kariéru v Berlíně. Pak utekl do Rotterdamu, kde se pokus nalodit na loď (zřejmě nelegálně, jak jsem pochopila, protože byl zatčený a vrácený do Poděbrad). Na vojnu nastoupil do Podparpatské Rusi a konečně si (asi k velké úlevě rodičů) dodělal v Košicích maturitu.
Z vysoké ho vyrazili, tak sbalil doma pár matčiných šperků, prodal je a utekl. Dostal se až do Monte Carla, kde ale všechny ty prachy prohrál v casinu. Otec už toho měl zřejmě plné kecky, takže ho za trest poslal do Ekvádoru "na zkušenou". Tam napřed pracoval jako chemik, ale nakonec začal lovit v jungli zvířata na kůži, pokoušel se i hledat zlato....hlavně se tady nakonec oženil a pořídil si dceru. Otevřel si dokonce obchod Praga, kde prodával české výrobky. Když obchod vyhořel, nechal rodinu rodinou a zamířil domů...po dobu jeho plavby ale začala válka, takže vysoupil ve Francii a rovnou vstoupil do cizinecké legie. Válka asi svým způsobem jeho dobrodružné povaze vyhovovala, jestli se to tak dá říct a nakonec se stal "rytířem Čestné legie". U armády zůstal, vystudoval armádní školu v Praze i ve Francii, dokonce na ní v Praze i vyučoval. Znovu se oženil (vzal si Francouzku) a pendloval mezi Paříží a ČR.
Civil mu ale očividně neseděl, takže se znovu přihlásl do Cizinecké legie, už tři roky po válce. Odjel bojovat do Indočíny, bojoval v Korei, v Alžírsku, zaplétal se s tajnou službou, čelil podezření ze špionáže, získal titul majora Cizinecké legie a nakonec prodával lepidla a těsnění, tyjo, život toho chlapa by vydal na román!!!
Garfie No teda, pane jo!!! To byl život 
Garfie Tak ten to měl opravdu hodně pestré. : D
Garfie tohle by bylo spis na víc románů 
Tabea Haha, tak právě jsem zjistila, že mu to na román vydalo! Ale bohužel se tam nevěnuje předválečnému životu, to by mě asi zajímalo víc.
A dnešní první ikebana po Vánocích, sensei nás nešetří, dělaly jsme dvě různé formy, tu ve váze poprvé a byla to teda dost pakárna!
Garfie Jsi úžasná píditelka Tolik informací a takové fascinující osudy. Díky za sdílení. Historka se slepicí mě dostala a fakt by mě zajímalo, kde se takové perličky daji dopátrat.
Ten prředválečnej život mu budeš muset sepsat ty...
Tabea O tom ale asi nebude moc informací, i když jeho vnučka a možná i ekvádorská dcera (jménem Jarmila, to je hezké) ještě žijí v Británii. :-)
Jimik Prosím tě, zrovna tu slepici (fakt nemůžu uvěřit, že ji jako kluk zakousl vlastníma zubama, ale prý jo) jsem objevila na nějaké vojenské stránce. Jinak mám doma knížky od Kořenského, který o Japonsku hodně psal a už pročítám nějaké dipolomky studentů japanologie.
Teď se zrovna hodně bavím tím, jak je to dodnes podobné. Expati, co tu pracovali jako odborníci pro japonské firmy si žili strašně na vysoké noze, zatímco ti "místní" cizinci se museli dost protloukat...a taky se tak různě vzájemně pomlouvají, hlavně ti, co tu žijí, pomlouvají ty, co přijeli na chvíli a pak o o tom píší jednu knihu za druhou a dělají přednášky...:-)
To je oboje pořád stejné, měly byste vidět expatské debaty na FB!
Hlavně Letzel se do všech obouvá, cestovatel Kořenský se někde v knize zmiňuje, jak mu Letzel napsal dopis, kde mu poděkoval za konzultaci před svou cestou do Japonska a ocenil jeho rady a Letzel pak psal matce v dopise, že jsou to pěkné bláboly a nic takového mu nepsal.
A o slavné české japanofilce a cestovatelce Barboře Eliášové píše domů: "Mimo to tu byla nebo dosud je nějaká slečna Eliášová, stará frajle, učitelka z vyšší dívčí." Přitom se spolu nikdy nesetkali a chuděra Eliášová byla jen o 6 let starší než on!
A co napsal o japonské čajovně, kterou si v Praze otevřel cestovatel a milovník Japonska Joe Hloucha, to si ani nepřejte vědět! Asi by se to dalo shrnout do "jediné japonské, co se tam kdy vyskytlo, byla manželka Jana Hory".
Garfie - to je všechno neskutečně zajímavý, jsi skvělá. 
Já tedy vůbec nevím, co obdivovat dřív - jestli část "historickou" nebo ikebanu. To první je neskutečně zajímavé a to druhé neskutečně krásné
Garfie to jsou teda historky! Jeden život, který by stačil pro několik lidí.
Ikebana krásná, takový květ hledíku se hned tak nevidí. A už je to celé takové jarní.
jerry Jé, děkuju!
Kokoska Mě úplně překvapuje, jak moc cestovali, Většinou měli úplně obyčejné zaměstnání, viz ta Eliášová byla prakticky sirotek, učitelka....procestovala celý svět, byla na Fiji, na Bali, v Austrálii, v jižní Africe, v Malajsii, v Korei, Číně, v Americe...
Ty hledíky byly fakt obří, i sensei říkala. Správě by měli být trochu menší, v té klasické ikebaně, ale to bychom musely otrhat spodní věty a pak by ten vršek byl strašně zelený. Jinak ta váza vypadá jednoduše, ale bylo to strašný, to mi vůbec nejde. Ty rostliny uvnitř jsou propíchané špejlema a tak různě vzpříčené, hrozná věda to je.
Garfie Aha, ono se to do té vázy nevloží....já si furt říkala co s tím děláte?!
