Garfie No a co jste si tam dali k jídlu? Nic nevíme! 

Smaženou rýži a rámen a pak takový super nudle, které na talíři připomínaly spíš tatarák a byly strašně dobrý! Nosili nám jedno jídlo po druhém, protože měli jen malou kuchyň a všechno dělali čerstvé. A syn si tam zapomněl roušku a starý pán, který nás obsluhoval, za námi utíkal v dešti asi 500 metrů, aby mu ji dal.

A taky jsme byli v obchoďáku typu OBI nebo Hornbach, jen tady je takový víc zaměřený na interiéry, mívají tam i nějaký nábytek, koberce a tak. A v tomhle měli u východu malou vybavenou dílnu, kde si můžete cokoli udělat sami a nemusíte si dělat doma bordel. K půjčení tam byly kromě nářadí i třeba zástěry a rukavice. Jako to mi přišlo úplně super! 

Vůbec jsou na takové uživatelsky přívětivé vychytávky, třeba v parku dneska bylo zábradlí ze schodů ve třech výškových úrovních. 

Mňam, to jídlo vypadá dobře.

Prosím Tě, určitě to tady uz padlo x-krát, ale jak ses k tomu Japonsku dostala? Pokud to chapu správně, jezdilas tam už před manželem.

Garfie Ty jo dobrý! Já jsem sambovi dneska u oběda povídala o dětech a sexshopu a zaskočilo mu:-D. Ty nudle vypadají výborně teda. 

Tak tohle jídlo vypadá fakt skvěle už od pohledu.

Garfie dilna je vtipna

Jídlo vypadá na všech fotkách krásně (nemusím u všeho nutně vědět, z čeho to je, aby mi to chutnalo a ryby a všelijaké mořské potvory mám moc ráda) a docházím k závěru, že bych hlady v Japonsku rozhodně neumřela. Akorát vodu v koupelně bych si asi nepustila

Garfie Tohle vlákno i pro mě tohle bude také "večerníčkovské" počtení (a pokoukání) na dobrou noc.

Tak teď ještě to bydlení

Já bych se někdy strašně ráda do Japonska podívala, na dálku je to úžasná země.

Ale umřela bych tam hlady, protože bych si nebyla schopná ani objednat jídlo

Možná bych přežívala na instantních nudlích, ty bych asi zvládla koupit. 

Ignis No úplně nejhorší jsou restaurace, kde si musíš venku předem vybrat jídlo z automatu a uvnitř ti ho jen uvaří. Na automatu jsou jen nápisy, žádný obrázky nebo vodítko, nic. Tak tam chodím jen s mužem, jednou jedinkrát jsem tam byla sama! (a shodou okolností vzala kamarády, ale naštěstí to dopadlo dobře!) :-)

brrr Ne, až s mužem, ale objevuju ho hodně po vlastní ose. Když jsme se seznámili jezdil jednou nebo dvakrát ročně a já si jednou koupila letenku a letěla s ním, bydlela tajně u něj v hotelu a celý den chodila. Vlastně jsme se skoro nepotkávali, protože on byl celý den v práci a pak večeře s kolegy. Já mezi tím zkoumala Tokyo. A pak, ještě než jsme měli děti, dostal nabídku na roční pobyt. Já tehdy hodně váhala, jestli jet s ním, měla jsem dobře našlápnuto v práci....nakonec mi můj tehdejší šéf řekl, ať neblbnu, že kdyby si měl vybrat rok v Japonsku nebo kariéru, volí Japonsko, tak jsem jela. Sice jsem trochu pracovala, ale měla jsem dost volna a hodně jsem cestovala, i sama. V Japonsku jsem i poprvé otěhotněla. 

Už začínají odkvétat, ale hele, jaké tu máme všude u silnic živé ploty.

Garfie tohle je moje oblíbené vlákno :-) 

Garfie to je hrozně zajímavé, co píšeš. Jídlo s překvapením. 

Magráta  Moje začíná být taky, mám to tu fakt jako deník! :-)

A náraz na realitní realitu. Jak se ukázalo, je tu velký rozdíl mezi přístupem u nás a tady. U nás dáte nabídku na pronájem a prakticky jste téměř povinni pronajmout byt prvnímu, kdo se namane, jinak se to považuje za nefér, nesolidní, případně rovnou diskriminační. Tady ne. Tady majitel napřed "oznámí záměr pronajmout" a poté začne přijímat žádosti. Když usoudí, že jich má dost "uzavře přijímání žádostí" a vybere si. Takže náš realiťák se probral nemovitostmi, které se nám líbí, většinu jich vyhodil, protože "už nepřijímají žádosti", část vyrazil protože jsou "příliš staré a neodpovídají současným bezpečnostním normám (hlavně během zemětřesení)" a nezůstalo nic. Tu druhou část jsme mu tam přes protesty vrátili, takže to vypadá, že se půjdeme podívat na tři byty, z čehož jeden je extrémně drahý (ale teda wau, daleko lepší, než máme doma!) a zbývající dva dost drahé. A to už jsem rozšířila oblast na půl hodiny od školy. 

No a ten náš poslední favorit, který jste tu viděly, spadá do obou kategorií.  

continuity Ony to většinou bývají rámenshopy, takže se orientuju podle ceny. Když je to moc levné, je to jen nějaká příloha, třeba vajíčko, nebo nudle navíc. Když moc drahé, je toho moc. Jediné riziko je, že přinesou něco hodně ostrého, ale jinak sním všechno, i když bych si třeba sama vybrala jinak!  Když tam jsou ceny v japonštině, jsem v háji! 

Garfie to je hrůza s tím bydlením, určitě to nakonec nějak dopadne, ale ten stres. 

continuity Je to dost peklo, včera jsem z toho měla pěknou depku. Vůbec mě nenapadlo, že to bude tak složité, protože ten dům, co jsme si pronajali na dálku před rokem, šel úplně splavně. My tady (v tom firemním) navíc nemůžeme být nekonečně dlouho, počítá se, že do měsíce vypadneme. I když něco málo navíc bychom asi dokázali uhrát. K tomu ale přijdou věci, co jsme posílali letadlem, to ještě někam složíme, ale loď prý přistává v polovině května a do konce měsíce by měla být proclená.  

Garfie to je fikane s tou cenou.

Garfie to jsou důsledky těch najednou otevřených hranic se bojím.

Snad vám ten realitak trochu pomůže.

continuity Asi jo, on je navíc špatný čas, začíná fiskální rok a Japonci se hodně stěhují. Tak uvidíme, teď začíná ten golden week, to stejně nic nepořešíme, asi na tu budu muset přestat myslet. :-)