Tabea Cože? Jako profesor nic? A ten malej kluk, co si Hachika potom nechá taky nic? Tak to je opravdu skandál! 

Garfie tohle byla verze z r. 1987, profesor jak prkno. Hachiko tam zůstal sám. Dcera dost brečela, že je chudák sám a pořád čeká. Já pak s ní. 

Skandál ovšem taky je, že jsem skoro zapomněla na další období! Kirigirisu to ni ani, cvrčci jsou u dveří!

Obecně se myslí podzimní hmyz a jde o důkaz, že podzim se blíží a Japonci cítí melancholii, kterou štěbetání hmyzu umocňuje. V minulosti prý lidé chodili do hor poslouchat hmyz a vnímat změnu ročních období. Také se říká, že cvrlikání cvrčků se považuje za signál k přípravě na zimu. Byla to doba, kdy si lidé opravovali zimní oblečení a cvrlikání údajně udržovalo rytmus při šití. Někdy se jim dokonce říká "tkalcovský hmyz". V klasické čínské sbírce básní se o cvrčkovi říká "červenec je na polích, srpen pod okapy, září je pode dveřmi a v říjnu mi cvrčci létají pod postel....". :-) Přichází příjemné podzimní večery a noci, Japonci pro ně mají jméno "yonabe", doslova to znamená "noční práce", ale vyjadřuje jak příjemné jsou noci v tomto ročním období. 

Sezónním ovocem je kaki. Miluju tohle období, protože kaki se dá koupit velmi levně, především na vsi. Japonci si kaki velmi váží, říká se, že je tak bohaté na živiny, že "když kaki zezelená, zezelenají i doktoři". Japonci věří, že kaki pomáhá udržovat zdravou pokožku, má zkrášlující účinky, posiluje odolnost proti větru a také je účinné proti kocovině a pomáhá odbourávat alkohol a trávit tuky. Také listy mají antibakteriální a zkrášlující účinky a Japonci je používají jako čaj. Nezkusila jsem to, ale vyčetla jsem, že když usušíte slupky na dobře větraném místě, můžete je použít jako náhradu cukru. Odvar ze stonků je údajně účinný proti škytavce a omrzlinám, takže se doporučuje lidem se špatným krevním oběhem. Japonci ho často používají do salátů, což jsem vyzkoušela a je to výborné, hlavně v kombinaci s ředkvičkami! Kaki se taky často suší....

Sezónní rybou jsou makrely. Obsahují spoustu prospěšných látek, problém ale je, že se rychle kazí, dokonce se říká, že "hnijí ještě za živa". Sushi z makrely je proto extrémně vzácné a existují dokonce speciální restaurační lodě, na kterých čekáte, až rybář uloví čerstvou makrelu. 

Toto období je velmi bohaté na nejrůznější festivaly. O jednom už jsem vám kdysi psala, koná se třetí říjnový víkend v Kawagoe a je zapsaný na seznamu Unesco. Byla jsem tam už 2x a je to velký zážitek, bohužel v poslední době se tam během víkendu otočí přibližně milion turistů. Vrcholem festivalu jsou hudební souboje mezi alegorickými vozy. Těch je celkem zhruba 50, každá čvrť má vlastní. Lidé je táhnou městem a pokud se setkají na rohu ulice, odehraje se souboj pomocí tance a hudby. Je to opravdu krásný festival a jsem moc ráda, že poprvé jsem ho zažila bez náporu turistů, ale potřetí už tam asi nepojedu, doslova stojíte v davu a nemůžete se hnout. 

Typickým a nejznámějším festivalem pro období cvrčků je ale Festival ohně Kurama ve svatyni Juki v Kyotu. Koná se od roku 940, po sérii katastrof v tehdejším hlavním městě a lákadlem je především průvod místních mužů s obrovskými hořícími pochodněmi. Když zapadne slunce, lidé zapalují před domy ohně a připravují pochodně. Ty největší váží až 80 kilo! Lidé v oknech vystavují rodinná dědictví, třeba staré samurajské výzbroje. 

Nosiči se postupně shromažďují na jednom místě, u schodů vedoucí k bráně do chrámu, na konec je jich zhruba stovka. Jakmile se přetrhne posvátné lano, muži se vydávají po schodech nahoru pro přenosné svatyně a poté prochází v průvodu vesnicí. Na sobě mají tradiční oděv-válečnické sandály, bederní roušku, sukni z provazu a chránič paže, na který si mohou položit pochodeň. 

Průvod se považuje za iniciační pro puberťáky, původně se přidávali jen chlapci, ale protože populace ve vsi stále klesá, v poslední době nosí pochodně i dívky. První jdou v průvodu menší děti jen s malými pochodněmi, následují teenageři a na závěr kráčí muži s těmi obřími pochodněmi. 

Tabea Já film nikdy neviděla, znám ten příběh jen teoreticky a taky z knížky, co četl syn ve škole (ale já ji jen tak proletěla). No je to smutnej příběh, skoro brečím pokaždé, když to někomu vyprávím! 

Garfie no to by byla věčná škoda, kdybychom zrovna tohle období přeskočili. 

Krásné povídání

Garfie mnam kaki a tkalcovsky hmyz, to je pekne :) vsechny ty pochodne to musi byt paradni

Garfie moc zajimave! Podle obrazku to vypada, ze s temi pochodnemi chodi tou historickou drevenou casti Kyota, tam asi maji hasici pohotovost.

Ostrovy a souostroví Japonska z výšky - iVysílání | Česká televize https://share.google/JmnX6jK78i2r8fsx2

Garfie já si při pohledu na dceru vzpomněla, jak jsem brečela u Goro, bílý pes. Takze to urcite hledat nebudu.

Diky moc za další období!

Garfie Vy máte za dveřmi cvrčky, my asijské berušky. A to tak, že všude.

Tabea Seriál mého dětství. Moc, moc slz mne stál.

Kokoska Ono je to spíš mimo Kyoto, je to už ta část k horám, z centra je to autem cca 15 minut, ale vlakem tam jedeš hodinu. :-)  Ale i v tom širším okolí jsou moc hezké původní vesnice, hrozně ráda bych to tam někdy víc prozkoumala. Jenomže to Kyoto samotné tě nepustí. :-)

Goro

Sweet Potato Prosím tě, já mám co dělat u znělky i teď, když ji někomu pouštím (a že to dělám často v marné snaze najít nějakého Japonce, co Gora zná). 

Běžím sem "zatepla" s dýňovými kuličkami. Dobré a jednoduché je to.

Chce to 2 lžíce cukru do těsta, 1 je málo. Ale asi to budem dělat i bez cukru jako slané noky se sýrem. Máme letos hodně dýní...

A neumím to vystajlovat do dýniček.

Archivářka Mně to taky připadlo na hraně sladkosti (ale zase hodně sladké bylo to kokosové mléko) a trochu mi to připomnělo dýňové ňoky, co jsem kdysi dělala.

Tomu vystajlování podle mě hodně prospěje to dýňové semínko zapíchnuté nahoru jako stopka. :-)

Jinak technika, jak udělat ty zářezy pro dýni je trochu vidět tady. , 3:05 Normálně použiješ místo toho dřívka tupou stranu jídelního nože. 

Archivářka já dělávám ty slané noky podle receptu myslím cuketky. Vyhovuje mi na tom, že to můžu dát do mrazáku a není to na výsledku moc znát. Pak si to jen ohřeju na parníčku, rychlá varianta je  jen zasypání parmazánem nebo dát do parníčku už i s lístky špenátu..Já to teda miluju se špenátovo smetanovou omáčkou.... Hodně dýní letos nemáme tedy:-/

A já jsem tady lehce s předstihem, ale nedá se nic dělat, zítra nebudu vůbec zvládat. Přichází další období, Sóko-když začne padat mráz....Vztahuje se k období, kdy se podzim prohlubuje, rána a večery jsou chladné a rosa začíná namrzat. Jde o poslední podzimní obodbí. 

Jako první mikrosezona je tady Shimo hajimete furu, první mrazíky. Pro Japonce to nebylo příliš vítané období, hrozila škoda na úrodě. Zároveň je to ale něco stabilního, něco, co přichází každý rok a tak často od prvního mrazíku odpočítávali roky. Měli pro to i spoustu speciálních výrazů, "roční mráz" to asi vystihuje nejlépe. S prvními mrazíky je v Japonsku spojený kulík bělohlavý, kterého můžete velmi často pozorovat právě v době prvních mrazů. Objevuje se v básních, haiku, na obrazech  a považuje se za symbol zimy. Říká se, že kulík říční zpívá za chladných mrazivých nocí...jeho zpěv oznamuje příchod zimy. 

Sezónním ovocem je nashi, oba hlavní druhy-kosui i nijisseiki, liší se především barvou slupky. Oblíbená kombinace je s masem, protože nashi obsahují enzymy, které změkčují maso. Říká se, že šťáva z lotosu a hrušky pomáhá při bolestech v krku a kašli a funguje i na kocovinu. 

Začíná se lovit další druh makrely, atka. Jako každá makrela nevydrží dlouho čerstvá, takže syrovou ji můžete ochutnat prakticky jen na Hokkaidu, kde se loví. K nám na jih dorazí většinou sušená. Zajímavé je, že ač jde o stejný druh, její název v japonštině se mění s velikostí. Aobokke, rosukubokke, mabokke, nebokke, pěkně po pěti centimetrech.

Také měsíc se v tomto období považuje za velmi krásný. Říká se mu někdy kaštanový nebo fazolový, podle plodin, které se touto dobou sklízí. Všude kvete krásnoplodka japonská (ale dalo mi práci vypátrat český názevú. :-) Mám ji moc ráda, kvete nedaleko domu a pamatuji si, že když jsem žila na severu, byla doslova na každém rohu! 

Krasnoplodku mam, ale je furt malinka, moc neroste a o kveteni a plodech si zatim muzu nechat zdat. (Treba kdyz ji tu pomluvim, tak pristi rok prekvapi :))

moora Já ji u nás snad nikdy neviděla, ale ségra ji taky zná. Tady je fakt na každém rohu, krásná, velká a obsypaná. ;-) Tak já se za tu tvou přimluvím...:-)

Garfie :-)

Dneska si pro nás sensei připravila překvapení a učila nás novou formu ceremony, ideální pro párty. Takže si donesla speciální stoleček, taky skvělé kaštanové bonbony a hromadu halloweenských, zbytek nám rozdala pro děti, no zkrátka jako vždy byla skvělá a to jsme tam přišly jen dvě! Jako ozdobu měla čajový květ, ten jsem nevyfotila, ale už jsem ho sem kdysi dávala. Říkala nám, že čajový květ je vzácný, protože když kvete, už jsou listy moc tvrdé, takže se čaj seká před květem. A co je ještě zajímavé (a to jsem vám sakra mohla vyfotit!) je, že květ je jakoby na rubu listu, většinou je květ a list pohledově stejně, ale u čaje ne. 

Ve středu k ní jdeme na kompletní čajový obřad se vším všudy, trvá to čtyři hodiny a celou dobu budu v kimonu a klečet, i sensei říká, že je to na hraně přežití, tak mi držte pěsti! :-)