moudjahidine rozhodně Catherinne , do Amstru se pokud vím nechystá a všechny podmínky splňuje.

nonemy Nerozcvičovat. Viz rady výše a zkusila bych sehnat nějakýho odborníka (asi fyzioterapeuta).

moudjahidine Nejsem zrovna v tom správném vlákně, ale když Tě tu vidím - nutně Ti musím říct, jak moc mám ráda Tvoje recenze, jsou úžasné...

Renusatko a nestalo se to proto, že tam mu to opravdu došlo, že babička už nikdy nebude? Kdybys ho tam nevzala, tak se to v něm táhne dlouho a bůhvíjak to dopadne.

Brečet je prece v pořádku. 

​continuity Ono je rozdíl pláč a několikahodinový záchvat. Já mám ale dítě opravdu citlivé, hodně si věci bere. Naopak si myslím, že jsme jim to doma řekli a bylo to celkem v pohodě. Babička už předtím byla několik dní v nemocnici a i když jsme to nečekali, tak jsme se o tom bavili. On v té době úplně v klidu říkal, že ví, že babička umře, že si to už přeje (babička) a bral to tak nějak normálně. Sama netuším z jakého důvodu ho to rozloučení tak vzalo. Od té doby jsme měli dlouho velký problém s nemocemi a se smrtí a když jsem ho pozorovala teď, v téhle době, tak myslím, že ho to ani moc nepřešlo. Na žádný další jsme od té doby nemuseli, ale on řekl, že už na žádný jít nechce a tvrdí to do dnes. 

euridike V Dm jsem kupovala past na šatní moly, jejich značka Profissimo.

Renusatko Zase jsou lidi, co maj celkem trauma z toho, ze babička někam zmizela, odjela, nikdo jim nic nevysvětlil a oni se nemohli rozloučit a byli z toho cely dětství zmatený

Černá kočka Díky!

Potrefenáhusa Však já to chápu, že na to má každý jiný názor. Nějaké zatajování nebo nesmysly o odjezdu se nás teda netýkají a nikdy bych nic takového nevymyslela. Jen jsem napsala, že já už bych podruhé svoje dítě nevzala a ani nevím, jestli ještě někdy vůbec půjde, i když už žádné malé dítě není. 

moudjahidine Nejsem zrovna v tom správném vlákně, ale když Tě tu vidím - nutně Ti musím říct, jak moc mám ráda Tvoje recenze, jsou úžasné...

​

ANO...

(a moc mě mrzí, že nepíše...)

viktorka_od splavu mohla jsem tě potkat dneska okolo třetí odpoledne kolem Leitnerky? 

jejda byla jsem vyzvednout tu hru, co mi poradila žluťásek v Agátině světě na pekandě:-) od nás je to pěšky hezká procházka na hodinku. 

viktorka_od splavu kterou jsi vzala? :) 

Neviete, dokedy je tá 30% zľava na šaty v COS? Neviem to nájsť....a samozrejme neviem si vybrať

žluťásek ovocný sad:-) v sobotu uvidím jestli bude mít úspěch:P a Puntíka k tomu, snad už to předplatný nemají

slniecko na strankach maji This week, tak snad do nedele?

Ja mam 20procent na aboutyou. Kdybyste nekdo chtelx urcite je k tomu teda tisic podminek.

Kokoska vďaka!!!

Renusatko Zase jsou lidi, co maj celkem trauma z toho, ze babička někam zmizela, odjela, nikdo jim nic nevysvětlil a oni se nemohli rozloučit a byli z toho cely dětství zmatený

​já myslím, že je lepší vzít a pak se poprat s případnými následky? já jsem tedy jako dítě nikdy nebyla, ale když zemřeli příbuzní, tak mě to mrzelo, že jsem se nemohla rozloučit.

ale musím říct, že jako dospělá pohřby vůbec nezvládám, byla jsem na dvou a na obou nezvladatelný záchvat pláče, přitom do vstupu do síně jsem byla vyrovnaná a starala se o mamku/tchyni.

Potrefenáhusa Ja to chtela napsat. Kdyz umrel deda, bylo mi 5. Ze umrel jsem se dozvedela nahodou (poslouchala jsem za dverma), na pohreb jsem podle mineni byla jeste malinka, Takze me nevzali. Dalsi tri roky jsem zila s tim, ze jsjsem dedu dedu necim rozlobila, uz me nema rad, takze vzycky, kdyz jdu k babicce odjizdi na chatu, nebo do bytu, opacne, nez jsem jela ja... To je asi lepsi zachvat place pa pohrbu, protoze je to proste uzavreni, nez v tom to dite nechat placat roky...?

Já jsem byla v 6 letech na pohřbu milovanýho pradědy, dost si to pamatuju, a jsem opravdu ráda, že jsem tam byla. Prostě bylo to smutný, ale případ se uzavřel a mohlo se pak vzpomínat na to hezký.

Zu Já jsem jednou musela normálně odejít ze síně, jakej jsem dostala hroznej záchvat pláče. Byl to pohřeb kamarádky (ne úplně blízký), a dostala mě atmosféra a smuteční řeč, ze který se mi normálně udělalo špatně (bylo to až moc emotivní, a strašně mě to v tu chvíli dožralo, jak o ní může takhle mluvit člověk, kterej ji v životě neviděl, oslovoval ji furt jménem a tak).

Já teď taky budu připravovat něco jako pohřeb. Rozloučení s manželem. Konečně. 

Domlouvam pronájem hospody, kapely budou hrát dvě.. Počítám, že přijde minimálně sto lidí..

Ale udělat se to musí a dřív to nešlo. 

Poslední velká akce