dzizisketa Hele a neřešily se ty sick days loni? Jako, že nám je už konečně dají? Někdy v budoucnu?

Dadoo mam to stejne - pracuji ve vyzkumu ale hodne casu vyplnuju tabulky a formulare plus zadosti o granty. K tomu tlak na publikace...

Candance chápu to moc dobře... drž se

Dadoo vydržet práci ve školství je pro mě uplně neuvěřitelný, seš dobrá ale v první řadě bys měla myslet na sebe

viktorka_od splavu diky, ja tam ale pracuju rada, me jen nervuje (asi) to, jak skloubit casove narocnou praci, starost o deti, dojizdeni a muj perfekcionismus... Manzel mi pomaha ale i tak jsem porad napnuta. 

A chapu kazdeho, kdo ma podobne projevy, i kdyz se jeho zamestnani jevi jako ideal.

Ty planujes zmenu?

continuity Nedávno jsem přiznání k dani z nemovitých věcí podávala. Potřebovala jsem na to jen vyrozumnění o vkladu do katastru a zabralo mi to asi 5 minut v EPO. Je to docela dobře udělané, konstanty a kódy to vyhledá samo, otevírá jen ty části tiskopisů, které jsou relevantní pro daný případ, a vypočte to všechno samo. 

Emi diky, tu dan z nemovitosti bych nejak udelala (i kdyz nemam LV, protoze katastr ho neposila a nemam vymeru ty garaze), ale nad tim prevodem jsem ted stravilanekolik hodin a podklady pro urceni smerne ceny fakt nedam   muz se podujal, ze v pondeli na financak skoci a zkusi se s nima nejak domluvit. krome toho jsem zjistila, ze na nasem cisle LV je evidovan uplne jiny barak (nakonec i ta nase garaz, ale je potreba se k tomu doklikat pres adresu, jinak to nelze vubec najit a hazi to rodinny dum ve vedlejsi ulici 

Dadoo no ale ty prázdniny, ty prázdniny...teď už mam dojmy ze školství z první ruky, už mě nemůžete uklovat jako posledně:-D

viktorka_od splavu  Candance Tyhle stavy jsem mela na podzim, navic to je vzdycky u nas nejnarocnejsi obdobi roku. Chvilema jsem se poohlizela po nove praci, pak se to zase treba na chvilku uklidnilo, tak jsem se rozhodla to jeste vydrzet, navic jsem v tom nechtela nechat zbytek toho naseho minikolektivu, protoze mame mezi sebou vyborne vztahy a odchod jednoho cloveka znamenal jeste tim vetsi zatez ostatnich. 

Dopadlo to tak, ze odchazim nejen ja, ale i zbytek oddeleni a cele jedno dalsi oddeleni, nejak to uz nemame vsechny zapotrebi. A mne se s tim rozhodnutim neskutecne ulevilo. 

Myrtila diky za zkusenost, citila jsem to podobne, Candance nemam rada zmeny  ale neni nac cekat bohuzel, zatim je trh prace naklonen ale dlouho to trvat nemusi:-/ bylo by to snazsi kdybych umela neco specifickyho, coz neni muj pripad. jinak teda, ten perfekcionismus je hrozny prokleti, to se takhle neda dlouhodobe vydrzet bez ujmy na zdravi a vztazich.. pokud te prace vazne bavi a naplnuje,  pokusila bych se eliminovat vsechno ostatni, vc. treba mene dulezite/zabavne casti te prace, byt by to znamenalo ze nekdo jiny to “neudela tak dobre”

Myrtila viktorka_od splavu To jsem ráda, že nejsem sama. Mám taky nějakou krizi v práci, nemyslím, že je to úplně vyhoření, ale asi bych se k němu mohla dopracovat. Jsem už 19 let v jedné škole (včetně tedy mateřských), protože je to škola pro děti s určitým postižením, tak ta práce je specifická a za ty roky už mám dost zkušeností, jenže mi přijde, že je nějak nemůžu využít. Vedení se průběžně proměnilo, kolektiv taky. Kolektiv celkem stále ok, vedení mi vyjde vstříc, co se týče úvazku a tak, ale přijde mi, že mě nějak podceňují. Když jsem byla na mateřské, přijali novou mladou matikářku, ta to tak nějak převzala, na mě se dívá skrz prsty (mi přijde). Je to fakt nepříjemný a před vánoci jsem myslela, že se na to už fakt vykašlu. Všude tady v okolí shání učitele, něco bych našla asi i jinde... Jen se mi nechce opouštět školu, je to pro mě jako druhý domov. I to, kde škola stojí, má pro mě určitý význam - rodiče poblíž měli dům, který prodali, když se rozvedli. Takže se tím, že jdu do práce vracím na místa z mládí. Řekla jsem si, že vydržím, abych v práci oslavila 20 let a uvidím...

​Žiši, tak to už jsem měla za to, ze to už je fakt i v ty nejzkostnatelejsi státní instituci ...

​U nás taky nic takového nemáme.  

Samantha držet místo pro ženu na MD a RD je povinnost ze zákona do tří let dítěte, to není žádná vstřícnost dobré duše zaměstnavatelské  Taky po dobu dovolené nesmí dostat výpověď a když slíbí vrátit se do práce dřív a rozmyslí si to, musí jí zaměstnavatel vyhovět (do těch tří let dítěte).

Já čekala, že někdo si neodpustí rejpnout ohledně zákonů...

Ale o vstřícnosti byla řeč ohledně OČR. MD jsem uvedla jako další příklad problematiky...

Stojí za to si občas uvědomit, že za vším zlem a příkořím není vždycky ošklivý vykořisťující zaměstnavatel.

On třeba jen tak mimochodem dává lidem práci. Ale dost už sociálně psychologického okénka, pardon.

Ja kdyz jsem pracovala ve státním (státní VŠ), tak jsme sick-days měli.

Jinak mě překvapuje, jak se tu schází podobné pocity ohledne te prace

Ja si k tomu prijdu navic jako uplnej neschopa, protoze ja se staram jen o sebe. A stejne sem furt vyrizena, unavena a doma nejsem schopna delat vubec nic.

Lama_z_Lana no a proto jsem o tom napsala-ja si puvodne myslela ze prace me docela/dost bavi, jenom je toho hodne a tak jsem unavena.. a netusila jsem ze to je stres. ze jsem vystavena protoze jsem totalne vystresla, neze je ta prace narocna. tak to zkus promyslet.

Dadoo Já to mám letos taky, poprvé se mi stává, že se tam v neděli netěším. Není to příjemný. Nakupilo se hrozně moc věcí najednou, na všech frontách, když něco utichne, hned přiletí něco jinýho odjinud. Takhle strašněj, náročnej rok jsem nezažila - a nejsou páky. Na každý volno se těším jak na smilování. Zachraňuje to, že fakt zbožňuju kolegy, držíme se vzájemně. A taky že moje třída je zatím super a chodím si tam dobít baterky.  Jinak už bych seděla za kasou v lidlu a pípala. 

Samantha tak ja si to treba uvedomuju moc dobre, je snad jasny, ze pokud nekdo, byt za bohulibym ucelem odchovat nove danove poplatniky, opusti svou praci na nekolik let, musi ho zamestnavatel nahradit. musi nekoho noveho prijmout, zaskolit ho, investovat do nej, ucit ho nove veci-a pak po letech ta predchozi prijde, pulku toho (uz) neumi tak vyhodim toho noveho a budu zaskolivat a ucit znovu.. blby proste. taky se to resi tak, ze neprijmou nikoho, praci mezitim delaji ti stavajici a pak a)se dotycna vrati a vsem se ulevi b)stejne ji vyhodi pac usoudi ze kdyz to slo doted pujde to i dal. reseni nevim.. ja bych to snad i zrusila.

Od toho že zamestnavatel někomu dává práci, bych se oprostila, nedává nic, on potřebuje aby tu práci někdo dělal a za to tomu dotyčnýmu platí. Když to jednomu nebo druhýmu přestane vyhovovat, tak od tý smlouvy upustí. To že zákony, který to upravujou a modulujou, sou potřeba, je snad každýmu jasný, protože i přes to, že ty zákony sou, tak se najde spousta lidí, který mají snahu si je vykladat po svým. 

My máme čtyři sick days na rok, pročež naše odbory zrovna lstivě vyjednávaj o zvýšení na šest. Takže snad klapne aspoň pátej 

k té práci - podle mě je ten pocit totálního vyčerpání a vyhoření obecný.

u nás taky, u všech, je jedno, jestli administrativy nebo dělníků. a říkají to i známí a příbuzní. 

prostě už nějak nikdo nemůže.

popravdě nevím, jak tohle skončí.

nevím ani, co je příčinou, bude to velký koktejl, určitě v tom hraje roli extrémní a bující byrokracie, absurdní zákonné požadavky, málo lidí a nějak tak celkově blbá nálada. 

ale to vyčerpání fakt vidím všude kolem. 

VeronikK Jéje, kolikrát já už tohle zažila! Mladý/á, perspektivní, hovno umí, ale má papír a hlavně si umí vedení omotat kolem prstu. Své chyby nonšalantně svede na systém/podmínky/druhé/whatever a oni mu to žerou. A najednou moje práce, nasazení, vybudování celého systému z nuly, ani jedna absence, extra práce kdykoli bylo potřeba, najednou to vše neznamená nic. Čas jít, nic jiného se s tím nedá dělat. Pokud se vedení nechá takhle hloupě tahat za nos, je to marné. Prozřou, až jim to spadne na hlavu a velcí zákazníci utečou za mnou do jiné firmy (vlastní zkušenost).