coralline  hruza, ze?

Magráta Nevnímat mi to zatím nejde, krom prvních dvou dnů, kdy mě to otravovalo jen v tichu a noci, to přidalo na volume a přes běžnej hluk (nemyslím pochod vedle magistrály) se to probojuje.

barbucha Slyším dobře, dneska potvrzeno, mám k tomu pocit zalehlých uší, ale že prej je to jen pocit. Jinak na ušním mi řekli, že z jejich pohledu jsem v pořádku, prý to vypadá na cévní problém. Dostala jsem letáček a žádanku na léčbu kyslíkem v přetlaku, tak třeba se tam seznámím  nějakýma sympatickýma potápěčema.

 Dlouhodobě (20 let) bydlím se svým mužem v bytě, který nám nechal jeho otec. Tchán si sem celých 20 let chodí bez ohlášení a odemyká si, ať jsme nebo nejsme doma. Několikrát jsem to s ním řešila, několikrát jsem se s ním pohádala a minule jsem se ho v chodbě tak lekla, že jsem se sesypala  a myslela jsem, že mám infarkt. To už jsem si opravdu myslela, že to pochopit. Ovšem dnes opět. Tak jsem napsala manželovi sms, že zítra nechávám vyměnit zámek nebo ať mu veme klíče a že na to nemám nervy. Celkem dlouhou a drsnou a odeslala to...tchánovi. 

Ten se vrátil nahoru, že teda neví, co mi vadí. Pohádali jsme se a on se sice omlouval, ale na druhou stranu mi vlastně řekl, že mi šetří práci, když mu nemusím chodit otvírat a okamžitě volal manželovi a švagrové. I když jsou oba při mně, tak zase z toho mám špatný pocit já. Tchánovi je 79, kdykoliv se na něj můžu spolehnout, když něco potřebuju, vycházíme spolu dobře, ale tohle fakt nedávám. 

Renusatko Mám tátu ve věku tvého tchána a vím, že se mu některé věci dost těžko vysvětlují, zejména pokud byl zvyklý je dělat dlouhodobě a sám je nepovažuje za problém (resp. ten problém ani nevidí, vždyť jste rodina, tak v čem máš problém?). Docela se divím, že jsi to těch dvacet let vydržela a k výměně zámku nedošlo hned při nastěhování.

A tedy myslím si, že bys to s tchánem neměla řešit ty, ale tvůj muž.

Špatné pocity chápu, ale nevychovaný je tvůj tchán, nikoliv ty.

Renusatko treba se to tou sms opravdu konecne vyresi, uvedomi si, ze to asi bude opravdu. A nechala bych vymenit zamek - tchan uz nebude prekvapeny 

Krehutka Můj muž je v tom splachovací nebo možná srab. Ví, že je to problém, samotnému mu to vadí, občas nadává víc než já. Třeba takhle v neděli ráno, jenže neřekne nic. Hlavně přes den jsem většinou doma já nebo kluci a manžela se ty návštěvy netýkájí. Mně řekne, že je otec starý a hotovo. Chodil sem hodně hlídat kluky, takže jsem to tak nějak brala, že má klíče  a až odrostou, tak nebude důvod si sám odemykat. 

Renusatko Jo tak to by mi vadilo možná víc než chování tchána.

Renusatko tjo, ja kdyz jdu k nasim tak zvonim i kdyz vim ze nejsou doma:-) (klice drzim v ruce, samo)

no, ted uz nic nez vymena zamku nezbyva, brala bych to za vyrizenou vec

Renusatko Ono těžko prosazovat změnu, když to tak bylo celých dvacet let a “nevadilo”.

Sweet Potato taky mi to prijde po dvaceti letech zvlastni.to asi tchan nepochopi.......nebo si to muze prebrat,ze kdyz hlidal bylo to ok

Krehutka  On to tchánovi i řekl, jenže svým strašně asertivním způsobem, což prostě nikdy nikam nevedlo a když to nemělo výsledky, tak už to neřešil. Je to asi bohužel jediná jeho výraznější chyba, tak to budu muset přežít.

Candance Zámečníka je objednaný. Nevěřím, že by to tímhle končilo. 

Nejvíc mě asi dostala odpověď na otázku, jestli by si odemykal třeba k někomu jinému a on mi řekl, že jinam nemá klíče.  Jak kdyby to byl jediný problém. 

Sweet Potato Zarinya Takhle...vadilo to celých 20 let, jenže dřív jsem třeba alespoň věděla, že k nám jde. Takže nezvonil, když šel třeba hlídat aby je nevzbudil. Občas to je i takové to, můžeš se tam kouknou, jsou nemocní, mají zákaz otevírat. Jenže už třeba 5 let nehlídá, ještě bych to překousla po SMS, že se třeba staví, jestli jsme doma. Nejvíc mě ovšem štve, že teď jezdí bez ohlášení, nezvoní a odemyká si. Najednou stojí za mnou, když vysávám nebo v tmavé chodbě, kolikrát i brzy ráno, když spím. Prostě nepřijde mi to normální. Bydlí od nás 20 km. Hlavně jsem mu to několikrát řekla, vysvětlila a nic. 

Renusatko tak me to taky neprijde normalni,jen bych to resila o hodne driv.

Zarinya Já to řeším hodně dlouho. Už i ten zámek jsem kdysi vyměnila. Jenže si půjčil klíče od mých rodičů a nechal si udělat duplikát, že jsme mu je nedali.  Tentokrát už je dám jen sousedce. Několikrát nám slíbil, že bude zvonit, oznamovat, že k nám jede a všechno  dodržoval vždycky chvíli, postupně zase naběhl do svého režimu. Takže ono to není, že se to 20 let neřešilo, ale 20 let se to řeší bez výsledku. Možná dobře ta odeslaná SMS a budu mít klid, jinak byto třeba zase vyšumělo, jako vždy. 

Renusatko Rozumím ti, ale bude se ti to po dvaceti letech těžko řešit...ale jako-on chodí na návštěvu třeba brzy ráno? Proč tam přijde, na kafe? 

Jinak já si teda uvědomila, že k mojí mámě a ségře taky nezvoním  Bydlí společně v domku, ve kterém jsem vyrostla, zamčeno nebývá, kdyby bylo, jedu pryč i když klíče mám. Prostě vstoupím dovnitř a zavolám na ně, nebafnu jim teda na záda. Jim to asi nevadí, ale švárovi by mohlo, jejda! Ovšem pravda je, že já nikdy nejezdím nečekaně, i když bydlí kousek a potřebuju se zastavit kvůli něčemu jen ve dveřích, vždycky předem zavolám a ohlásím se. 

Renusatko v tom pripade doporucuju zamek s bezpecnostni kartou bez ktere ti neudelaji duplikat. Jako naprosto te chapu a normalni to fakt neni. 

Garfie Občas třeba přijde ráno, že jel na nákup, hřbitov, k doktorovi nebo okolo a tak se stavil. Ono je to taky asi jiné třeba v tom domku. U babičky na vesnici bylo vždycky taky otevřeno, ani sousedi nezvonili, jen od dveří třeba volali. Minimálně já bych uvítala tu blbou SMS, jestli jsme doma. Celé odpoledne právě přemýšlím, co vlastně teda je, když doma nejsme.

Renusatko Je to divný. Kamarádka bydlela v bytě, který jejímu muži věnovali rodiče (mám ale dojem, že ho nechali napsaný na sebe, to už přesně nevím). Byl to krásný nový byt v novostavbě a tchýně se s ním běžně chlubila třeba nějakým známým, kamarádka třeba přišla z práce a doma tchýně a parta cizích lidí, no mazec!! 

 Celé odpoledne právě přemýšlím, co vlastně teda je, když doma nejsme.

​ 

+ navstevy, ktere se pozvou samy. Vim, ze rodina, ale na tohle jsem strasne cimprlich.

Garfie Taky dobry. Jednou takhle babicka u nas doma ubytova tetu se strycem. Prijeli ji navstivit, my jsme byli zrovna na dovolene, tak aby se nemuseli mackat u nich (4 lidi v 3 pokojovem byte). Po navratu dostala mati hysterickej zachvat a situace se uz nikdy neopakovala. Dodneska vypravi, jak ji po te navsteve zmizel pocelan po (jeji) babicce .