Takhle když to napíšeš, tak to zní jako deprese nebo vyhoření jako prase, pardon. Takhle není potřeba žít, určitě je z toho cesta ven a nemusí to být žádné velké drama. Tak držím palce, ať zafunguje to, na čem už pracuješ.
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Kokoska myslíš to dobře a nechci, aby to vypadalo, že hledám důvody, proč to nejde, ale to bys musela tu komunikaci vidět celou, to je opravdu už čistá beznaděj. Otázky z mé strany taky padli, jako, zda si pamatuje, že bychom ji někdy nepozvali, ale mele si svoje, jako by to mé ani nečetla. Potom už ztratím trpělivost, takže jsem použila slovo laskavě taky útočně. Ale to už bylo úplně jedno, dnes si našla úplně jiný důvod proč útočit. Pokračuje vždy tak dlouho, dokud se bráním, nebo totálně ignoruji.
Ale určitě mám na tom taky podíl, že se do toho nechám zatáhnout a mám potřebu se bránit. Musím se to naučit, vyhledám tu psycholožku, jak mi radíte.
Luna 
sestro. No jistě, očerňování před ostatními taky probíhá. Ale běda, jak něco z toho prozradím někomu já.
Candance to zní opravdu šíleně. To už radši cítit i ten smutek (nejen), než vůbec nic.
nonemy no jasne, nevidim do toho. Tak snad jen to ignorovani invektiv, odchod, kdyz to zacne moc houstnout... a urcite se porad s psychologem, nenech se nicit. I kvuli dceri. Drzim palce, mas to tezky 
dynda jj, ja vim, ze to tak vypada. Uz jsem.psala, ze to zacinam resit a zacinam se i zamerovat na sebe. Ono u me je na jednu stranu dobre, ze netlacim na pilu.
Ono to tak uplne, ze necitim nic neni, jen to neni tak intenzivni.
Kokoska děkuju moc
Candance neviem sice s cim sa musite vyrovnavat ale mne pomohlo pochopit casom ze vsetko co sa deje ma dve strany a jedna je vzdy dobra. Len to nejde hned a zmeny vedia s clovekom zamavat poriadne. Drzim ti v tom palce
Janulik03 Jak vypadá zimní zahrada? Ještě do ní teče?
Reakce na Mirka:
Člověk si často myslí, že je s něčím srovnaný. Já v tomhle věřím tělu, nejlíp okamžité reakci na nečekanou zprávu.
jj tohle je přesný, já takhle zjistila že jsem totálně vyšťavená z práce, o které jsem byla přesvědčená že si to nijak moc neberu, že jsem v pohodě.. no stačil jeden nečekaný telefonát, a bylo jasno.
ale jestli mluví hnusně i o vnučkách, tak to bych nevydýchala, to tě obdivuju
nonemy podle mě jediná reakce, která to může ukončit je žádná reakce. Prostě neříkat nic, jen přikyvovat, na zprávy neodepisovat, nic nevysvětlovat. Což je ale sakra těžké, je jasné, že máš potřebu se bránit.
nonemy přeju ti, ať najdeš tu správnou cestu. Pokud mohu nevyžádanou radu, tak v komunikaci s matkou bych se omezila na pouhá fakta bez emocí. Například v tvém příkladu s pozváním na oslavu bych odpověděla “na oslavu jsi zvaná. Až určíme termín dáme Ti vědět . “ Nemá cenu řešit od koho ma zprávu, ze ji nepozvete, to stejně nemá řešení.
je fakt, že mně se to píše lehce - mám letitý výcvik od exmanžela a jeho matky, jenže když to není vlastní matka, je to hračka. u nás v rodině jsou nějaké hysterické scény a vyvádění naprosto nepředstavitelné, neže by to bylo zakázané a někdo v sobě potlačoval hněv - prostě jsme se nikdy do takové fáze nedostali. když jsem to poprvé naživo viděla, byla jsem z toho uplně perplex. zato teď mám uplný opak - rodina, kde když se naštvou, neřeknou nic... vůbec nic. pár dnů, týdnů nebo i měsíců
viktorka_od splavu já vím, s tátou jsem taky musela některá témata (všechna, co se týkala jeho) přestat řešit. Ale to nebylo tak těžké, protože neútočil na mě, "jen" se babral ve svém zdraví a domnělých nemocech.
Evaeva zrovna jsem se o tom pobavila s bráchou, tak jsem se ho ptala, jak to dělá, že na něj neútočí a přesně toto mi řekl, že jí na to vůbec nereaguje. Já vůbec nevím, proč jsem se ho nezeptala dřív, nebo jsem to zapomněla, fakt nevím.
Ale vtipný je, že to údajně tentokrát odstartoval asi on. Říkal mi, že ji v sobotu urazil, protože jí řekl, že se blbě ptá :) Takže uražená, naštvaná matka se musela zahojit na mě :(
Ginger to zní tak logicky, když to napíšeš, proč já to nevymyslím? asi se v tom tak citově angažuji, že to nedokážu, jinak si to neumím vysvětlit
viktorka_od splavu když to takto popíšete, tak to úplně dává logiku, mám pocit, že se mi rozsvítilo :) přesně, hraju její hru a já už nechci. Občas se mi to podaří, ale často ne.
Už je mi to trochu trapné, že to tady tak tapetuji, ale opravdu jste mi všechny moc pomohly, sice už se opakuji, ale moc, moc děkuji, jste všechny hodné !
nonemy to ti nemusí být vůbec trapný, někdy člověk sice ví, ale potřebuje si to tak nějak "nahlas přeříkat" - však od toho tu jsme
nonemy pro tebe je těžké vidět ty možnosti, co ti tu ostatní radí, protože nemáš ten odstup
Ginger I když já už vlastně vím, proč tak občas reagovat nedokážu, protože už mě to neskutečně unavuje a vysiluje, stále přemýšlet, co říct, abych se jí nějak nedotkla. Uvědomuji si, že jsem u ní neustále v napětí, kdy co spustí její útok. Ona by i na takto jasně podanou informaci dokázala tvrdit, že ale nevěří, že ji tam určitě nechceme, protože jsme předtím řekli...
Prostě ji budu ignorovat a bude klid :)
Jste mi tady udělaly soukromou psychoterapii :) Fakt se cítím líp.
Reakce na nonemy:
co říct, abych se jí nějak nedotkla
tak v tomto jsem strávila hodně let manželství. strašný, strašný... závěrem zjištění že je to úplně jedno. na tom fakt nezáleží, co řekneš, protože to není tvá vina, nevyvádí proto, že by ses jí nějak dotkla.. vůbec. vyvádí, protože chce. chovej se jak chceš ty a ona se s tím bude muset nějak vyrovnat, je dospělá, ne?
viktorka_od splavu do kamene tesat. Škoda, ze se s ní nemůžu rozvést :)
