Dalia Zaslouzis si tu verejne podekovani, moc jsi pomohla i mne. Vubec nechapu, ze po vsem, co te potkalo, jeste zvladas pomahat i lidem kolem sebe.
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Catherinne Renusatko Ještě mi tedy pomáhá přesvědčení o tom, že smrtí těla naše existence nekončí.
Ted si prostě užívám života tak nějak v poklidu, s pokorou a, světe div se, stále častěji s úsměvem. Dnes mám například radost, že jsem Pepíka doprovodila při nástupu na SŠ. Začíná nám další etapa života. 
A za dva týdny odvedu jeho staršího bráchu k oltáři.
Reakce na Luna:
Dalia Zaslouzis si tu verejne podekovani, moc jsi pomohla i mne. Vubec nechapu, ze po vsem, co te potkalo, jeste zvladas pomahat i lidem kolem sebe.
My dvě si přece pomáháme navzájem. 
Jednou podržím já Tebe, jindy zase Ty mě. Nikdy nezapomenu, jak jsme se vzájemně podporovaly během chema. Když bylo špatně mně, potlapkávala jsi mě po rameni a naopak. Děkuji!
Reakce na Dalia:
Dnes mám například radost, že jsem Pepíka doprovodila při nástupu na SŠ. Začíná nám další etapa života.
Tak to je do radostného vlákna.
Hele, vy ted resitr vazne tema
Ale ja bych se vratila k tomu zvraceni dcery.
Dnes v noci zvracela, ale nepamatovala se. Cely den je divna. Zitra ji ceka ta skola. Nemuzu z ni nic dostat, zda je ji zle, boji se nebo co nic.
Candance ono je možné, že ani ona sama nepozná, jestli to jsou nervy nebo něco jiného. Jde teprve do první třídy, že? Bohužel žádnou radu nemám, leda si s ní ještě jednou promluvit, ale spíš nějak oklikou, aby spíš mluvila ona. Třeba jí povyprávět o svém prvním dnu, ne nutně ve škole.
Dalia Já tvůj příběh sledovala zde a vždycky jsem si říkala, ze musíš být neuvěřitelně silná, ze to vše zvládneš. Sama sebe jsem vždycky považovala za poměrně silnou osobnost, ale dneska mám pocit, ze bych nevydychala ani polovinu toho, co se přihodilo tobě. Takže klobouk dolu.
Lamicka Dost mě uklidňuje, jak hodně z vás píše, ze ten pocit zná ... pro mě je to první smrt blízkého člověka, takže je to proste překvapivá rána. Kazdopadne jsem domluvena se sambem, dopřeju si čas, ale bude mě hlídat a kdyby se to nelepsovalo, někam naklusu.
MP Meri Já se dřív taky považovala za silnou. Ted už upřímně ne. Na sebemenší stres reaguju nevolností, všeho se bojím ... kdepak silná.
A jak jsi popisovala ty somatické příznaky úzkostí, tak to je fakt. Dělá to tak. Jako první pomoc se doporučuje sledovat své dýchání a soustředění pozornosti na uvědomování si jednotlivých částí těla. S alkoholem máš, podle mě, správný přístup. Pít se má na radost, v dobré náladě, jinak to spíš ublíží. Kávu piju každý den. Cigarety samozřejmě ne.
MP Meri já to taky znám. Je to pár let, kdy jsem i tady psala, jak strašně blbě mi je. Psychicky úplně vyčerpaná. A přicházelo to večer, najednou úplně fyzicky silný pocit, jak mě zaleva temnota, jak ve mě stoupá a současně narůstála panika. Uplne fyzicky jsem to cítila a bylo to hrozně. Naštěstí se mi to vždycky podařílo rozdychat, ale současně jsem měla strašný strach, že to neudycham, zalijeme mě to úplně a z té paniky asi zesilim. Nakonec jsem šla na psychiatrii, dostala slabší antidepresiva, Buspiron, a pomohlo to. Užívala jsem je krátce.
Mám vyzkoušeno, že mám cca půlroční reakci na událost, takže se toho teď trochu bojím, ale hodně mi pomáhá Růženka.
Candance klidne to muze mit spojitost s tou skolou (ale nemusi, klidne to muze byt tahlejsi strevni chripka) Mne ve 14, kdyz jsem sla na stredni, bylo snad 2 tydny spatne, skoro jsem nejedla, zhubla 4 kila, a vlastne jsem vubec nemela duvod, vse probihalo hladce, kamaradky jsem si hned nasla. Ale proste byla jsem z te zmeny tak nervozni! A ani mi to v te dobe nedoslo, ze je to z toho, az zpetne po par letech. Drzim palce, at je brzy tvoji prvnacce lepe!
Reakce na Dalia:
Nedokážu už prožívat euforickou radost z dobrých zpráv o mém zdraví. Před týdnem jsem se dozvěděla výsledky PET MR - už žádné metastázy, je to dobré.
Ale tak to je super zpráva 
Řešit 2.září ztracenou Lítačku, mňam.
Sweet Potato tak kdy jindy se tak asi na ztrátu přijde než 1.září, no ne..? Co nechápeš, ty zlá matko..? 
Pavlena Ono se na to přišlo už dříve, ale furt se intenzivně doufalo. A hledalo - výrazně méně intenzivně tedy. Včera se jelo načerno a dnes raději na kole
Už jen jedno číslo přede mnou. I na kafe jsem si stihla dojít.
A kdopak u okénka zjistil, že nemá občanku? 
Po kom to dítě asi je....
Po dlouhe hodine a pul jsem uspala mimino venku v kocaru at muzu nacpat do postele i starsi a co myslite? Je prvni streda v mesici
Aranel Doma jsem to kontrolovala! Cestou se občanka zákeřně proměnila v řidičák!
Nojo, voni užmaj stejný mimikry, co?
