Makara tak to každopádně, koneckonců teď nedělám nic jiného

@Catherinne tak dnes je prece Válentýn, to by se melo dodrzet:D

Kan ono v ty cukrarne to nebylo taky nic moc. Na podlaze naslapany drobky spolu s odkapanou cokoladou, kdyz neco spadlo, tak se to zvedlo a pouzilo, kdyz to bylo cely. Kdyz se to rozbilo, hodilo se to do pytle na odpad a pouzivalo treba do ruznych naplni. Rukavice nemel nikdo, zenske mely nejake sitky na vlasech, my brigadnice ne. 

Nedobrovolna brigada byly kazdorocne od 6.tridy brambory, minimalne na 14 dni, za 5 Kčs na hodinu. Misto skoly, tak jsme to brali jako dobry vydelek. A jednou jsme byli o prazdninach po osmicce na nejakem kurzu matematiky, coz vypadalo tak, ze pres den od 8 do 14 jsme makali v lese a odpoledne od 5 do 7 se ucili matiku na prijimacky, ten kurz pak pokracoval v prvnim pololeti v devitce. V lese jsme stahovali a palili pokacene mensi stromky a zbytky po tezbe, matlali nejakym strasnym smradlavym previtem vysazene smrcky, aby to neokusovala zver. Odmenou byla ta matika

Kokoska to zni jako kurz snů

Tak Betty to byl, navrch s takovym polovojenskym rezimem, on nas matikar se s tim nemazal. Dneska by ho nekdo klidne udal za sikanu a tejrani.

Kokoska jo brambory, málem bych zapomněla, Černovice u Tábora. Vždycky 14 dní, už bývala po ránu kosa, jinovatka na vyoraných brázdách, ubytovny se studenou vodou, ale sranda veliká.

My k tomu měli ještě během podzimu jednodenní víkendové akce, kdy nás ráno v sobotu v šest, ještě za tmy, naložili před školou na traktor a na polích za Jižákem jsme sklízeli třeba řepu. Romantika hadr, s rukama od bahna na hromadě bulv popíjení horkýho "čaje" z erárních plecháčků, to už moje děti nezažily.

Ale já to milovala, já se hlásila na každou takovou akci, asi nějaká touha po dobrodružství, když se cestovat nemohlo, tak aspoň nějaká adventure game

Jennyfor

Chichichi, na ty brambory v Černovicích jsem chodívala s babičkou. Jeden den projeli jezeďáci, druhý den šli sbírat místňáci.

Jennyfor horkej sladkej caj, kus spekatyho mekkyho salamu nebo vlaznej spekacek a flak chleba, standardni svacinka. I pres rukavice jsme meli zaprášený ruce a ten caj, jak se bryndal kdyz se to neslo, a stava z burta, ruce si nebylo kde umyt... ďjó, mládí!

Aranel kuře na maďarském zelí :(

a ještě pořád je na terase.

Ad brigády - od 6. třídy brambory, ruční sběr, místo školy, minimálně čtrnáct dní, spíš tři neděle, ty byly výživné. Třetí den bolela záda jak hrom, pak jsme si zvykli. Tahali jsme ty těžký koše plný brambor, kluci je odnášeli a vysypávali na vozy... ale ty svačiny! Nikdy mi víc nechutnal horký přeslazený čas a špalky chleba proložený tlustýma kolečkama salámu víc než tam...

Na střední tábory - jednou praktikantka, pak už v kuchyni (bylo tam víc peněz a taky jsem nemusela lítat kolem děcek :) ). K tomu prodávání v cukrárně - to jsem pak nemohla na zákusky dlouho ani pohlédnout (strašně mě štvaly ty báby, co tam chodily obden, obsadily ty maličký stolky a tláskaly se zákuskama jedna přes druhou, aby si pak stěžovaly, že jsou tlustý a měly by hubnout, viď, Máňo, už bychom toho měly nechat... ale za dva dny tam byly zas). Brigáda v místní mlékárně - na rampě přebírání přepravek od mlék (těch sáčkových), mytí přepravek, po směně mytí nádrží na mléko dole a nahoře tanků na sýry - to byla hrozná práce, oblekli nás do gumových oblečení od hlavy až  patě, musely jsme prolézt úzkým hrdlem dovnitř do tanku, prostrčili nám tam hadice a my ty tanky vystříkávaly, a pak ještě desinfikovaly. Skládání mlék, co vyjížděly z linky, do přepravek - mléka šla, ale v těch malých mrchách smetanách, co odtud vyjížděly snad po desítkách, jsem jednou stála až po kotníky... Brigáda v Motorpale, ta byla hrozná, mechanická práce pořád dokola... Pak už odbornější stáže v účtárnách (přehazovaly jsme papíry zleva doprava...) a v místním státním statku - jednocení řepy, při melioracích jsme připravovali to keramické potrubí... Jo. Brigád jsem si užila taky dost. Peníze byly fajn a ty zkušenosti teda taky.

TorrahAle tak obleva má přijít snad už v úterý jen to neprošvihnout.

Kokoska nečte, tu jsem asi nakazila minule!

Já jedu, pravačku, na kterou si tu od prosince stěžuju (šlachy) mám stále v léčení, ale v pátek jsem se při venčení vymázla na ledu, parakotoul, no přišlápla jsem si kolenem prsty na pravačce, jak byl mráz, tak jsem si asi půl hodiny myslela, že jsou zlomený a nevytahovala ruku z rukavice, že až se psem dojdu domů, rovnou se odleju do sádry ale dobrý, jen natažený, naražený. 
Tak jsem si dneska ruku téměř skrznaskrz propíchla opejkačem špekáčků. Nažhavenym. Aspoň to snad teda bylo trochu vydesinfikovaný  A tímto, doufám, ta ruka už má dost a dáme si vzájemně pokoj!

Zu prokrista! zaříkávám a modlím se, ať kletba sdílení nepropukne

pecka Jo, tak srandy plno a proto jsme tam klidně byli celé prázdniny. Jezdili s  námi kluci z nějakého gymplu. S nimi Petr Horký, bratranec Romana z Kamelotů a ten nám večer hrával mezi ubytovnama na kytaru. S místníma jsme chodili do sklípků a jezdili tam i mimo brigády. 

SunEclipse jistota je jistota, nepečte si ty nezdravý špekáčky, obzvlášť na útočných opékadlech

Měla jsem blbý nápad, ustřihla jsem si ofinu. Teď mi nezbývá než vydržet těch x měsíců než to zase doroste

brrr si kup připínací

brrr nebo jsi to myslela tak, že jsi žádnou neměla? aha, já jsem to pochopila tak, že sis ji ustříhla moc krátkou...

Jiná Realita je nedostupná, asi si hodně žen stříhalo ofinu

Catherinne já se přiznám, že njsem takovou podobnou dokonce nosila v rámci vlasových experimentů...