Máme doma 8 knížek z Alberta!  

Zatím jsem úplatek nedala, a ukrutně mě děsí ta představa řešit, co nebo kolik dát, ta fáze předání obálky, jestli u toho může být třeba sestra, br... A taky že bych narazila na slušného doktora a vyrazí mě s tím. Ale umím poděkovat tím způsobem a dělá mi to i radost, že když k zubařce chodím 15 let, přinesu jí i sestře před vánoci jmelí, rehabce malou vánoční hvězdu a tak. Ale jen proto, že se mi chce jim udělat radost.

To je hrozný. A co kdyby žil sám nebo mamka opravdu nezvládala? To by je to nezajímalo a poslali by ho samotného domů? Ptali by se aspoň, jestli má nějakou rodinu? A zachovali by se stejně, kdyby to byl jejich člen rodiny? To by mě fakt zajímalo..

Normálne to určite nie je. Držte sa, vy aj vaša maminka.

Čo sa týka úplatkov, tak môj oco raz úplatok dal. Keď mala mama pred operáciou, zašiel za primárom a dal mu peniaze v obálke, aby mamu operoval (bol považovaný za najlepšieho odborníka no). Ten peniaze prijal a mamu neoperoval. Operoval ju niekto iný, kto to zmršil a mama mala následne po tom také problémy, že skoro vykrvácala... Keď ju odviezla sanitka v dosť zlom stave do nemocnice, tak až potom ju ten primár operoval a chodil za ňou denne na kontrolu. Tak neviem, či sa v ňom pohlo svedomie, alebo či sa snažil len kryť si chrbát.

To je hrozný s těma úplatkama, já to fakt nesnáším, pro někoho blízkého v kritickém stavu bych to taky udělala, kdybych nabyla dojmu, že to pomůže, ale asi bych se po předání obálky hanbou propadla a týden si usilovně drhla ruce. 

Zrovna mezi Vánocemi si na to stěžoval můj velmi dobrý známý u kafe, dělá v jedné místní nemocnici a na jejich oddělení, kde jsou na tom často lidé fakt špatně, po všelijakých těžkých úrazech atd. a lůžek i personálu je tam hrozný nedostatek, už měsíc ležel blízký příbuzný jedné známé osobnosti - normálně by tento příbuzný šel tak nejpozději po 14 dnech do domácí péče, ale tato celebrita mu úplatkem zajistila lůžko na delší dobu. Samozřejmě to pak byl suverénně nejstabilnější pacient a už jen zabíral místo, ale holt ty peníze... achjo.  

Myslím, že to bol otcov prvý a posledný úplatok.

Ja som tak ležala v nemocnici na izbe s pani, ktorá tiež už mala byť prepustená domov. Bola to mama nášho vtedajšieho primátora, asi 80 ročná pani. Mala doma nejaký úraz, nič vážne, ale v nemocnici ležala preto, lebo jej to zaplatil jej syn (resp. zapojil konexie), pretože ju nechceli doma. Tak tam bola až kým sa jej nevybavil domov dôchodcov. Pritom keby to bola nejaká "obyčajná" pacientka, tak by ju tam určite nenechali. Vtedy mali na oddelení plno, do 4 lôžkových izieb pridávali po dve postele a ľudia sa tam tlačili ako sardinky.

:-) Ale tohle mi nevadí, to je spíš milé. 

Soused/ka nade mnou příšerně dupe..rezonuje mi strop. Já mam fakt peška.

Tak to vás teda mocmoc lituju, vážně. 

Děkuju, hned je jednomu líp..

u nas zije talianska / konska / slonie domacnost pod nami. taky dupot, rev a krirk cez tie steny... este dobre ze nie su nad nami. asi by sme si nerozumeli. len je mi luto susedu pod nimi. ktovie ci tu kuchynu vtedy raz nepodpalila schvalne... :D

No, tohle je peklo. Neuděláte nic..

Uklouzla jsem po namrzlem chodniku. Nemohla jsem se pohnout, zvedali me kolemjdouci a zavolali zachranku. Vysledek - zlomene rameno, orteza. Od noveho roku jsem nastoupila do nove prace a hned neschopenka. Uzasny. A boli to jak prase, dostala jsem silne prasky proti bolesti.

Uf, tak to je mi líto, to je pech teda. Držím palce, ať bolest brzo ustoupí.

Dekuju, zatim to je teda peklo.

Ufff....skoré uzdravenie!

Uf, no to je smůla. To jsi dostala jen tu ortézu a prášky na bolest? Zlomit si paži kdekoliv v téhle části paže je pěkně na houby.

Mamka si ji v lednu 2012 zlomila ruku těsně pod ramenním kloubem a pak ještě nad loktem. A přestože se jí ta kost posunula, chirurg tehdy řekl, že vzhledem k jejímu věku jí na operaci nevezmou, aby jí to srovnali - jedině kdyby jí bylo tolik co mně, ale takhle to prý nemá cenu, takže taky dostala jen ortézu, prášky proti bolesti a Lioton na otok.

Pak teda měla štěstí, že v té ortéze se jí ta kost částečně srovnala, i když ne úplně. Ale ani přes následnou rehabilitaci už od té doby tu ruku nezvládla zvednout nad hlavu, takže věci jako věšení prádla nebo mytí okna (tehdy ještě tyhle domácí práce byla schopná zvládat) pro ní tím skončily.

Držím palce, ať máš víc štěstí.

Jojo, jen ortezu a prasky na bolest. A v sanitce dve injekce, zachranarka to konzultovala po telefonu s doktorem, protoze to fakt nesnesitelne bolelo.

Ve stredu jdu na ortopedii, jsem zvedava, co mi tam reknou. A hlavne na jak dlouho to bude, potrebuju chodit do prace. Rano me teda po telefonu uklidnoval sef, at to nepodcenuju, at neco nezanedbam, ale kdyz me to je hloupy...

být vámi, tak si to nechám konzultovat aspoň u dvou lékařů.

mojí mámě zanedbali (opět překvapivě) ti hydi v bílých pláštích zlomeninu ramene a je z ní mrzák. měla třeba obráceně nasazenou dlahu, na což jsem přišla...já, podle obrázku na obalu, smutné. a přitom si u lékaře opakovaně stěžovala, že má pocit, že jí ta dlaha k ničemu není a musí si ruku sama přidržovat. bolí to, znám to, lituju vás, a bude to bolet asi ještě víc, až se to rozleží, bohužel.

matce řekl až třetí lékař, že měla určitě jít na operaci, samozřejmě pozdě - na pohotovosti jí přitom řekli, že to je krásná zlomenina a za 14 nebude co řešit... i tak se jí to zahojilo fakt dobře, vyštípnutá část se přihojila, nicméně rukou už dobře nebude hýbat do smrti, přestože sama poctivě nesmírně bolestivě rehabilitovala a cvičí na to každý večer už dva roky.

nespěchejte do práce, tohle za to nestojí. udělejte všechno, ať se nestanete díky našemu úchvatnému zdravotnictví mrzákem jako ona, jste na to moc mladá. hlavně nehýbat, nevěřit tomu, že dlahu si můžete za týden klidně sama přeprat a podobné blbosti, kdyby vám je někdo kukal.

Dekuju