barbucha no jo, ale z vyprávění to není takové. Ale hlavně, když to vyhovuje všem zúčastněným

​Ale jo, já se s tím spokojím. Nakonec jsem vytrénovaná od zřítelnice, to bude taky asi tím... protože u ní není možný bejt u každýho dárku, bohužel, a zvykla jsem si (no nic jinýho mi ani nezbylo).

Hergot a to mi připomnělo zas další křivdu osudu, kdy jsem hodlala poslat zřítelnici vouchery do jejích oblíbenejch obchodů... a spousta z nich mě poslala k čertu - že bych ho musela koupit přímo ve Stockholmu, se picnu!

Kokoska no na 24 už volno měli, ale den předtím ne, pokud to nebyl zrovna víkend. Tak nezbylo nic, jen to zvládnout. Kapr se snad kuchal předem, my to nakládáme do česneku, tak to je i potřeba. 

barbucha nemůžeš tam vyslat zeťáka?

continuity 

Tak mohla bych ho asi lehkým citovým vydíráním donutit ale zas je to těžký protože bych z něj musela vyrazit číslo účtu abych mu to mohla zaplatit a byl to můj dárek, a to číslo by mi nedal! Ne že by mi nevěřil, ale už jsem podobný praktiky zkusila, když jsem potřebovala něco koupit (pro sebe), a on to vždycky koupil a víc se se mnou nebavil, protože jsem přece socka z východu a on bohatej kapitalista (a to nasere!) Takže holt vyhledám jen vstřícný obchody, překvapilo mě  jenom že některý z mých/našich oblíbených do toho nespadaj...

Potrefenáhusa Ty jo, tady ty tvoje vánoční stesky začínají být součástí místního koloritu a s dítětem to asi bude čím dál horší, ale chtěla bych ti napsat, že tě úplně chápu, nejraději bych tě objala a naservírovala ti svařák s cukrovím.  To jsou fakt tak zoufalý situace bez řešení....

continuity Muž je dobrej, to je skvělá historka!

MP Meri Hele, u nás taky bývají ty velký rodinný a obcházecí Vánoce a když jsem byla poprvé v Japonsku, teda jako fakt sama sama (s mužem jako, ale to je nic), tak to bylo překvapivě skvělé! Užiješ si to, uvidíš. 

ziginka Můj bývalý spolužák jezdí s partou chlapů a dětma každý Štědrý den někam do termálu, taky to zaveď!  My na Štědrý den dopoledne chodíme s partou na náměstí na svařák, v poslední době kvůli přespolním už o den dřív a není to ono!!!

whiskas Můj prastrýc takhle řídil do 93 let. Poslední tři, čtyři roky teda jen ze samoty dolů do dědiny nakoupit. V těch 93 měl nehodu, paradoxně ji nezpůsobil on, ale rozsekal auto i sebe a šlo to s ním už pochopitelně  rychle z kopce...:-( 

Potrefenáhusa Ty jo, tady ty tvoje vánoční stesky začínají být součástí místního koloritu ​

ach jo, to nejsem rada 

no včera posílena touhle debatou jsem doufám vyjednala, ze muž odveze matku 23. a přiveze ji k nám na oběd a zase zpátky na Štěpána, takže těch 160 km stráví sice v autě 2x, ale zas pak už se to dá dobře spojit s návštěvou u těch příbuzných 

Sice jsem letos tu kachnu pect nechtěla, ale tak uhájila jsem doufám!!!!!! ten štědrej den 

Já jsem kolem Vánoc poslední dobou taková rozpolcená. U nás doma byly na Štědrý den vždycky galeje (2 polévky, 3 saláty, 3 druhy řízků... mamka je maximalistka, jinak už to v kuchyni neumí) zakončené nějakou hádkou. Vždycky jsem to chtěla jinak. Takže jakmile jsem se vdala, zůstali jsme s mužem na Vánoce jen ve dvou a bylo to skvělý. Od té doby miluju Vánoce. Všechno připravím den předem, pak už jen koukáme na pohádky, jdeme na procházku, cokoli chceme. Odpoledne obalím a osmažím kapra, povečeříme, jdeme se kouknout ven, kde už chodil Ježíšek (v tu dobu přijde k nám:) prostě pohoda. Jenže jak jsem starší a starší, tak mám pocit, že bych chtěla být i se ségrou a našima, jenže vím, že by se tahle pohoda změnila v chaos, galeje, překřikování (taková italská famílie), děti by se předváděly... a zase mě to pustí. 

Potrefenáhusa 160 km mně to rozvážení přišlo strašný, ale myslela jsem, že je to třeba do 30-50 km. 

Potrefenáhusa Kachna se naštěstí peče sama, já myslím, že je to dobrý kompromis do začátku. 

Lamicka Je to mazec, ale my máme tchány 200 km daleko a polovičního syna taky, muž pro něj jezdil a vozil ho zpátky o víkendech ještě v osmnácti, včetně Vánoc pochopitelně, mně to vůbec nepřijde. 

A nesetkáváte se třeba o den později? U nás to je úplně stejné, měla jsem ráda společné Vánoce, ale máti stejný typ jako tvoje, pak už to začalo být trochu moc chaotické a vlastní Vánoce jsou na pohodu. Pak jdeme k našich 25.12. na oběd, ale průběh je podobný, jako na Štědrý den za starých časů. :-) Takže takové dvojnásobné Vánoce pro mě.  Ještě jsou pak do třetice u tchánů, ale to už je pro mě nadbytečné, vůbec tam už necítím takové to slavnostní lechtání. 

Lamicka 160 je to dohromady, je to 40 km přesně na druhou stranu od Prahy než bydlíme my 

Garfie nás bývalo doma na Štědrý den taky dost a přišlo mi to fajn. Prvním pár let s jsme s mužem ob rok střídali moje rodiče a tchány a když jsme psotavili dům, tak jsem myslela že se to všechno na Štědrý večer nahrne k nám. No jenže naši odmítli, že se jim nechce, takže jsem to obrečela a od té doby máme vánoce jen s mužem a teď dětma a je to super, taková pohoda..... od té doby co jsou děti naši projevili zájem, že by možná jako teda i přijeli, ale mají smůlu, Štědrý večer už budem dělat vždycky jen takto

Garfie je fakt, že muž tohle vůbec neřeší, jezdí pracovně na otočku i 300 km. 

My jsme u našich 26.12., to je moc fajn. Pak jedeme k tchyni a švagrové s rodinou, posedíme, popovídáme. Odtud pokračujeme na chalupu. Vlastně je to tak, jak to má být.

Sairon Dtto. Úplně doslova bych to mohla opsat. I tu brečící historku mám,  já jeden rok mámu pozvala k nám, byl to první rok poté co umřel táta a nastěhovala se k ní ségra, přestavovali barák a vysloveně si lezly na nervy, pořád jsem poslouchala jednu nebo druhou, jak si na sebe stěžují. No tak jsem ji pozvala k nám, aby si ségra mohla udělat krásné rodinné Vánoce v novém, máma to přijala, moje děti byly malé, jako fajn by to bylo. A když to máti řekla ségře, ta bůhví proč projevila nějakou lítost, že jako myslela, že první Vánoce v domě budou spolu, máma na to konto Vánoce u nás odmítla a mě to dost nar...lo (s prominutím), taky jsem to obrečela. Od té doby obě podnikly několik pokusů pozvat mámu na Vánoce k nám, ale tvářím se, že jim nerozumím.  

Potrefenáhusa tak to jo, ono i to je dost. 

Potrefenáhusa myslím, že je to dobrý kompromis

Pročetla jsem vánoční debatu a je to jako se vším - všude je to stejný, ne-li horší

Když jsme byli malí, chodilo se 25. k babičce - tátově mamince (jiného prarodiče jsme neměli), sešli se tři synové s rodinami, společný oběd, šlo se na hřbitov a pak nadílka. Pro mě jako dítě ideál. Po letech mi máma tedy snacha přiznala, že parta od nich z práce chodila vždycky 25. na výlet. Tak ráda by bývala aspoň jednou šla s nima...

Pro mě jsou celé vánoce roky o kompromisech, ale jsou věci, které se neomrzí: nadílka zvěři (tchán je myslivec), společné pouštění svíček ve skořápkách s mužem a dcerami a půlnoční. A přežiju, že roky večeříme vlastně se soumrakem, protože sice bydlíme s tchány v jednom domě, ale k nim chodí na večeři švagr s rodinou a my chceme být při večeři sami (a nikde v domě není stůl pro 11 lidí), a nadílku máme za večer 2x - napřed sami a pak u babičky. Ale synovci, kteří ještě věří na Ježíška, na něj čekají u nás v bytě a zpívají při kytaře koledy a to je zas ten hezký moment.

A protože večeříme kapra na černo s knedlíkem, zadělávám ještě před odchodem do lesa na knedlíky, aby zatím vykynuly! Prostě poctivej blázinec. Jsem zvědavá, jak na to jednou budou vzpomínat dcery...

ja premyslim ze bych letos na vanoce odjela nekam na hory, akorat nevim, jestli by to nebylo jeste horsi. urcite nechci byt s nasima, a sama jsem jeste nikdy nebyla. zatim to nechavam konovi...

viktorka_od splavu

viktorka_od splavu ty ty hory moc nemusíš ne? 

Nemůžeš si dovolit nějaké more?