Zarinya No vy tam máte ještě tu jazykovou bariéru. To bych byla úplně v hajzlu:-D
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Evaeva no já nevím, chodíme celý manažment na takový komunikační tréning pod vedením psycholožky. Tak po půl roce byl výsledek, že jeden z nás dál natvrdo výpověď a teď po dalším roce... žeby z nás byli nějací komunikační guruové - to nemůžu říct.
Podle mě je to úplně o něčem jiném než o nějakých komunikačních fintách. Prostě hodně naslouchat, pokusit se opravdu pochopit, o co jde druhému a proč a pak to zkusit vyjednat.
Lilly_Ku já s tebou naprosto souhlasím... to prestrizeni... ale zřejmě je tohle přesně to, co nejsem schopna vysvětlit a můj muž si nepřipouští...
Karja no prave a k tomu ja jsem hroznej cholerik a jak se mi zatmi tak je vymalovano.
Tak se ucim po vecerech komunikovat.
Zarinya chápu a držím palce!
Ty to totiž taky bereš tak prakticky. Je to fakt kolikrát lepší.
Zarinya To je strašný! Jako na ty konflikty a ty moje pocity, na ty teda hlavně, je i čeština krátká:-D. Držím palce, držím!
continuity já taky nemluvím o žádných fintách! Ta poslední věta to celkem vystihuje. Pro mě je třeba těžké vysvětlovat to v klidu, mluvit hlavně o sobě atd.
barbucha Ty jsi ideální matka i tchýně. A to myslím vážně.
AprilTwelve Potrefenáhusa Já když to čtu, tak to nechápu. Jako ok tradice, ale pokud se tomu dítěti, které už není dítě, změní život, tak se přece nemůže na takovém nesmyslu trvat. Změnil se mu život, má rodinu a musí se změnit i tradice. To je skoro jako kdyby řekli, že na večeři u nich vždycky byl a byl sám a tak oni chtějí, aby to tak zůstalo. A pokud to nechápe muž, tak bych na to šla přes tchýni. Jestli ona vůbec tuší, že s tím máš problém.
Evaeva Hlavne je taky třeba dobrý si to nemyslet nějak dopředu:-D. Protože ten druhej neslyší co si myslíte, ale to co říkáte! A to je můj problém:-D
Karja no přesně. Já něco říkám a on přijímá něco úplně jiného 
A když to pořád není ono, tak samozřejmě postupně vybouchneme a pak už se nevyřeší nic, že jo. Naštěstí si sebou netáhneme žádný závaží z minulosti ani absurdní požadavky rodičů:)
Reakce na Karja:
Zarinya To je strašný! Jako na ty konflikty a ty moje pocity, na ty teda hlavně, je i čeština krátká:-D. Držím palce, držím!
dik
Kokoska u nás se to taky všechno dělalo az na Štědrý den ( kromě ty vánočky), ale to myslím souviselo s tím, že ještě štedrej den byl pracovní den.
Úplně hekticky si to jako dítě nepamatuji, ačkoliv zpětně nechápu, jak to naši dávali. Ještě se zdobil stromek, máma balila dárky, táta dělal salát včetně domácí majonézy, kapři se smažily na pánvi. A to s nami máma stihla ještě jít před večeří na procházku, aby nám to rychleji uteklo!
Já bych to nedala ani omylem a to se považuji za vcelku efektivní hospodyni.
Reakce na Evaeva:
barbucha přiznám se, že já bych naopak chtěla, aby moje děti rozbalovaly dárky za přítomnosti dárce, pokud by to šlo. A to klidně v lednu. Přijde mi, že dárce pak přichází o tu hlavní radost.
Nemám takovej pocit. Přece jestli jsem se trefila (no, trefila - beztak všechny dárky konzultuju s rodičema), řeknou mi potom mladý, jestli měli haranti radost nebo ne. A pak mám radost taky 
Navíc s těma malejma je to jednoduchý, ty mají radost prakticky ze všeho a moje snacha je zlatá, takže pochválí taky všecko Tak já to mám snadný
Karja pracovat s mymy pocity se taky ucim
Tak jsem zvedava jak to priste az to nastane dam.....m8c sanci tomu nedavam tedy.
barbucha no jo, ale z vyprávění to není takové. Ale hlavně, když to vyhovuje všem zúčastněným
Renusatko u nás to asi byla kombinace... chtěli tchanovci... muž taky, ale byl svolnej ke kompromisu, nicméně nedokázal rodičům nevyhovět... ale jo víc trvali tchanovci... nejel přes to vlak... a jo věděli, že s tím mám potíž... ale tradice no... jako přeci to není problém, když se ve 4 v 5 vratej a pak je stejně večeře u nich společná... takže dojet tam usmazit řízky... a pak spolecna večeře... to přeci už jsme spolu a pořád jsem mohla jezdit s nima, ale to jsem teda z principu nechtěla. No jsem ráda, že to skončilo, ale je to celý pokažený.
continuity u nas jsme na tom nejak makali vsichni a hlavne tam byla ta sikovna babicka, ktera zabila i vykuchala kapry levou zadni. Jo, 24. byval pracovni den, ale nasi uz meli vzdycky volno a kdyz jsem byla prvni rok v praci, tak byli hodne nespokojeni, ze ja urcite jako 3 mesice zamestnana a bezdetna urcite dovolenou nedostanu. A tak jsme jeli s manzelem jeste na Stedry den odpoledne autobusem k nasim. Ale celkem radi, bydleli jsme v dost desnym podnajmu. Horsi to bylo druhy rok, to jsme uz meli byt a ja byla cerstve tehotna, ty Vanoce jsem to jeste ani nevedela, a poslouchala jsem behem svatku prubezne rady, ze si mame co nejdriv poridit dite. Pak uz jsme byvali doma a jeli jen tak na 2 dny mezi svatky. Vlastne ani nevim, ze by taky nekdy prijeli nasi k nam, ani nevim, proc.
Evaeva u nás jsme třeba udělali telemost přes skype a deti to všechno babičce poukazovaly.
Hele život mě naučil 
No děkuju... nevím jestli to tak fakt je a dost pochybuju že by jedno moje dítě souhlasilo... ale co se vánoc týče, prožila jsem jich dost stresovejch (moji rodiče vs. tchyně i vs. navzájem atd.), abych se na to mohla už vykašlat, stojíc dávno na vlastních nohou Svátky klidu a míru - to jest, každej si dělá co chce v rámci možností, no ne? Vlastně ideál pro celej rok
