Potrefenáhusa můj muž léta letouci jezdil na Štědrý den s rodičema a ségrou po hřbitovech.. jedno jestli bylo dítě malý nebo velký... a na vánoční nakupy a do centra vánoční Prahy se ségrou (to teda naštěstí docela rychle zrušili, protože oba nesnáší davy)... já byla doma s tím ditkem nebo sama... nezlomila jsem ho a bulela vlastně každý Vánoce... zrušilo se to, až když tchán před dvěma lety zemřel... a ne.. nemám z toho radost, ani to po těch letech neocenim, že už se to neděje... Vánoce upřímně nesnáším... nemáme žádnou společnou tradici... jedinkrát jsme byli spolu doma, a to když jsme měli všichni covid.
ale jinak Vánoce miluju.. presne do chvíle, než mi dojde, co mě čeká:-(

