Hwi Taky nesnáším uklízení, ale mě určitá míra zabordelenosti nevadí, jen vysloveně špína nebo když je těch věcí moc. 

Potrefenáhusa No jasně, hned jsem si to uvědomila ráno, kdy mamala říkala telefonujicimu tatinkovi ,,nečum pořád do toho mobilu,,. To my neříkáme., děti u nás do mobilu nečumi:D. 

HwiJá si myslím, že si to tak nesmíš říkat jakože ,,jdu uklízet,,. Já jsem si to taky jako bezdětná takhle vymezovala, že jsme třeba v sobotu ráno s mužem si to nějak rozdělili nebo jsem si říkala, že jeden den jak přijdu do práce. Podle mě je lepší to udělat jako mimochodem. Prostě třeba vaříš caj, tak otřes linku, umyjes dvířka, dáváš něco do ledničky, tak ji umyjes. Já umyju koupelnu během koupání děti:D. Ono když si to vezmeš všechny ty úkoly nejsou tak časově náročné, blbý je, když se s těma deckama furt cyklí:D

Hwi a nešlo by si tu práci nějak rozdělit dle oblíbenosti? Já jsem taky bordelářka, míru přijatelného nepořádku mám jinde než sambo.  Takže on vytírá, luxuje, utírá prach, protože já bych tyto činnosti dělala jen v případě (mé) potřeby (písek z bot, něco vylitého nebo viditelné chuchvalce prachu) a on si jen tak 1x-2x týdně vytře pro ten pocit že pak sedí v čisté kuchyni. Já zas tedy třeba peru, věším, sundávám a žehlím (zřídka). V nádobí se střídáme, myčku taky teď nemáme. 

Hwi Já taky uklizim nerada, ale pomohlo mi některý věci zautomatizovat, i když se mi krutě nechce. Proste po snídani sklidit stůl, linku, ustlat, vyvetrat, dat prat prádlo. Po koupání sklidit oblečení v koupelně, porovnat kosmetiku, ručníky atd. Po uspani děti sklidit hračky, uklidit po večeři, nandat myčku. Než jdu spát, sklidit linku ... a tak dále. Neodkládat ty věci na druhy den, protože mě to pak zavali. Proste dělat všechno průběžně. 
Jo a taky úplně krucialni je třídit třídit třídit. Čím min věci, tím min úklidu.

Karja Já mám děti sabotéry, normálně si oba vydrží hrát ve vaně nejmíň půl hodiny, ale ve chvíli, kdy se během koupání rozhodnu, že třeba vyskládám sušičku, tak se minimálně začnou topit, nebo tak něco a rozhodně chtějí z vany ven

A do statistiky, taky nesnáším uklízení, on snad fakt existuje někdo, koho uklízení opravdu baví?

clothilde ona se k tomu vyjadrovala i v tom rozhovoru na Radiozurnalu. Musim rict, ze me teda to zruseni prekvapilo a hlavne to odmitnuti ze strany MZCR. Tolik lidi ma dnes problem, sehnat psychologa nebo psychiatra je skoro nemozne. 

DruI Jo, existuje

Karja taky jednou u nás byla taková holčička na návštěvě. A taky to byly přesně ty věty, co určitě říká její maminka. Navíc teda tohle je dcera fakt hodně starejch rodičů (rodičům bylo při narození blíž k 50 než 40), obklopená samýma dospělýma, takže je to taková stará mladá.  No zvu dál jen děti, co nic nekomentujou

​Nezapomenu na holčičku, která v supermarketu u pečiva vzlykala: "Když já jsem aspoň jednou v životě chtěla mít něco hezkýho!!!"

Hwi Já taky uklizim nerada, ale pomohlo mi některý věci zautomatizovat, i když se mi krutě nechce. Proste po snídani sklidit stůl, linku, ustlat, vyvetrat, dat prat prádlo. Po koupání sklidit oblečení v koupelně, porovnat kosmetiku, ručníky atd. Po uspani děti sklidit hračky, uklidit po večeři, nandat myčku. Než jdu spát, sklidit linku ... a tak dále. Neodkládat ty věci na druhy den, protože mě to pak zavali. Proste dělat všechno průběžně. 
Jo a taky úplně krucialni je třídit třídit třídit. Čím min věci, tím min úklidu.

​U nás je to vlastně stejně, i když teda z mé strany ne dobrovolně. Já bych to klidně nechala, jenže on to potom uklidí muž a my už to nikdy v životě nenajdeme. Zase když dělám všechno průběžně já, i ostatní, tak vůbec neznám tu větu nechce se mi uklízet, protože prostě není co. Není to jednou za týden celý den úklidu. 

Ale je to 100% mým mužem, který taky uklízí mnohem víc než já, ale zase třeba prádlo na balkon by nepověsil, protože by ho proboha mohl někdo vidět.Tak to máme trochu rozdělené jako JankaM 

Renusatko jo, to já moc nepovažuju za úklid, tohle schovavani, já potrebuju veci na svym místě a logicky roztrideny 

Potrefenáhusa No ne úklid je to, že leží ti klíče na lince, tak ti je uklidím, aby se neválely na lince. Kam to bohužel neví, protože kamkoliv z povrchu. Takže to nás naučilo všechno si uklidit sami. 

Renusatko u nás je to stejný, zatím mě to ale nic nwnaucilo  muž mi teď dvakrát uklidil kartacky na čištění zubu, co jsem měla pripraveny na zemi, než jsem vycistila jedno dite 

Lamicka Pochopila jsem, že ale posílí jiné linky.

Hwi mám několik pomůcek, které mi jako chronickému lenochovi a zároveň člověku, kterému v bordelu není příjemně, pomáhají

1. zvýšit svou toleranci na bordel:-)) (v těch věcech, které mi vlastně nevadí, se vůbec nevyžívám, prostě si jich nevšímám - třeba neutírám prach, nemyju okna.. prostě je mi to volný, dám si víc záležet na jiných věcech)

2. co nejvíc automatizace - myčka, sušička, robotický vysavač... a "nevejde se" je jen výmluva, vejde se všude:-P

3. nenechávat to nakupit, nesnáším ty zabordelené plochy, takže každý den prostě věnuju 5-10 minut tomu, že posklízím takové ty nahromaděné krámy - oblečení do špíny/do skříně/na věšák, boty do botníku, nádobí do myčky.. ideál vyhradit si na to čas (např. po příchodu domů, před odchodem, před spaním.. )a dát tomu fakt jen těch 10 minut max

4. všechny věci musí mít své místo, jinak je bod 3. vopruz na hodiny

5. pořádek se přeceňuje

Potrefenáhusa Já už jsem s manželem 25 let a několik let volání a zjišťování po telefonu,kde může mít to dítě to a druhé dítě tohle, mě naučilo. Jsou věci, co se nenašly ani po letech

brrr jj, to říkali. No jen jsem si tak povzdychla.

Ja mam rada poriadok. Taky ten, že ho je aj cítiť. Ale je to len sen. Od kedy je doma muž a ja v práci, tak ten pojem sa zmenil. On vôbec nechápe čo mi vadí. Omrvinky nevidí, flaky ho neberú, odložené veci hocikde sú len v pohotovosti, keby ich potreboval. Povysava ale len kde vidí. 

Snazim sa v čase voľna to potom vziať tak lepšie, ale akosi to už moc nestiham  ,asi si zvykám, ze ten jeho štýl môže byť.  Som rada, že ma po práci čaká teplá večera.

No a ked je tu dcéra a berie vysávač ze povysava, tak sa citim tak akosi ako spindira a nie je mi to príjemné, pritom chápem že ona to tak nemá ze chce iba pomôcť, ale ono prijať pomoc je veľká vec. Teda pre mňa az skoro nemožná.

Hwi Mně v tomhle pocitově fakt pomohlo stěhování do nového bytu. Když jsem v prostředí, které se mi líbí a mám ho ráda, tak ho nechci mít škaredě špinavé

Janulik03 Moje mamka je podobná s tou pomocí. Jen teda ona si stěžuje, že to nestíhá, nezvládá, nemůže, ale pomoct nechce, tak tam nevím, co s tím.