viktorka_od splavu 

Já bych ty žvásty zkrátila: člověk prostě musí bejt sobec.

barbucha

myslim, ze se to sem celkem hodi Být hodná je past

​To jsou teda v situaci zdejších stezovatelek hodně hraběcí řady. 

continuity no, jak v cem. jako kdyz tu ctu, ze prioritou je zahrada a podobny veci, tak mi to celkem neprijde.

a o tom pripusteni hnevu to treba pro me byl klicovy objev par let zpatky-ale pokud se te to netyka, ani te takova vec nenapadne.

On ten článek postnutý Viktorkou je nutně zjednodušený a sedí spíš na lidi, co mají skrupule říkat ne a kvůli tomu se je spousta vyčuránků snaží využívat. (Osvěta je v tomhle záslužná snaha, vychcánky je za mě třeba nechat svému osudu.)
Tady se to spíš točí kolem toho, když se člověk dostal ne úplně vlastní vinou do obrprůseru/ů, ze kterého není snadná cesta ven. Resp. okolnosti tlačí rozebírat tu sisyfovskou horu kamínek po kamínku. A tam jde podle mě o to nastavit si nějaké kulturní podmínky, aby člověk ty kamínky vydržel rozebírat dlouho. (Bohužel se mě to týká taky. Dělám na jiném, skromném bydlení, do toho dvě malé děti, možnosti hlídání nic moc a v pozadí tikající bomba v podobě minimálně psychicky těžce nevyrovnané ezomáti. Nezbláznit se z toho je občas umění a hodně často si z totální únavy říkám, kde dělám chybu. Asi nedělám, život prostě není fér. Tak aspoň že se večer můžu jít napást do pěkného záhonu s malinami...)

marieu 

   Rozumím ti a moc na tebe myslím...

Vosina neni to fer

Keď sa to zosypalo pred 6 rokmi u nás, tak som korčulovala ako sa dalo a vypustila, čo sa dalo, vrátane velkej časti práce. Záhradu úplne. Keď pred 4 rokmi diagnostikovali rakovinu partnerovi a ja sama som mala menšiu operáciu, už som bola zocelená. A po predposlednom pobyte s malým v nemocnici som hocikedy pripravená na hospitalizáciu. 

viktorka_od splavu Jenomže to máš těžký (použiju tu zahradu a příklad marieu, ale může to být cokoli a kdokoli), na tebe se to třeba hrne, vidíš že ta zahrada se fakt dá vypustit nejsnáz, protože nejde o život, jenomže ve skutečnosti ti třeba dělá radost a poskytuje relax a možná si to ani nemusíš přiznat. Takže jsi v situaci, kdy bys ji měla vypustit, ale ve skutečnosti nechceš...a ještě se kvůli tomu cítíš provinile, protože máš pocit, že si za to vyčerpání tím pádem můžeš tak trochu i sama...není to vždycky jednoduchý. 

Ale připuštění hněvu, nebo vůbec ventilace těchto emocí je super věc, hlavně to člověku vlastně pomůže si věci uspořádat. 

Garfie no jednoduchy to neni v zadnym pripade, ten clanecek je jen natuknuti, to je jasny. paradoxne nejvic prace potrebuje clovek udelat sam v sobe a to zrovna kdyz nema na takovy blbosti cas, zejo

viktorka_od splavu rysamona 

Děkuji za vysvětlení rozdílů mezi jednotlivou formou léků. Házela jsem si všechny tyto podpůrné prostředky do jednoho košíku.

rysamona Děkuji za osobní zkušenost. Mluvíš mi z duše. Také si říkám (stále jsem si říkala), že to ještě není tak hrozné a že se to dá zvládnout bez pomoci tablet. Ale je to jako na houpačce. Jeden den o.k., kdy si říkám, že musím uvažovat racionálně, nebo, když se mamince uleví, tak hned mám úsměv na rtech, ale vnitřně samozřejmě vím, že je to jen dočasné, bohužel.

notna Ano, chodím k psycholožce, i když tedy teď jen nárazově, protože musím stíhat jiné věci. Každopádně s ní proberu možnosti vhodných AD. AD pak myslím může napsat i praktická lékařka? 

Jos Sweet Potato Děkuju .

Jsem ráda za každý názor, zkušenost. 

marieu Dočítám detaily. Jak to vše můžeš zvládat, potažmo časově stíhat? Já mám k řešení "jen" maminku a jsou dny, kdy se v tom fakt plácám. Jsi skvělá, drž se a za spánek buď vděčná (jistě, slabá útěcha). 

Jos Taky máš prima rok :-(. Chtělo by to něco radostného, jako protipól špatných zpráv. Alespoň, že syn ti dělá radost .

Zina Souhlasím, nemoc jako nemoc a na nastydnutí si také vezmu třeba Paralen :-D. Já obecně proti AD nic nemám, v obecné rovině. Jen já osobně jsem se jim chtěla vyhnout, protože přece  - takové věci se dějí, dějí se mnoha lidem a ti to zvládají. Tak se přece nebudu hroutit .

Potřebuji čistou hlavu, protože musím vymyslet, co dál. Maminčiny opakované zápaly plic jsou údajně následek dysfagie (poruchy polykání) a je tedy zřejmé, že tentokrát nejde o poslední epizodu. Co dál? Dostává ATB a po "doléčení" ji odešlou zpět do Alzheimer home. Nedá se na 100% ovlivnit, aby se v budoucnu do dýchací soustavy nedostala další kapénka vody, zbytek jídla (byť má kašovitou stravu). Co bude následovat? Opět převoz do nemocnice a stejný scénář. Změny prostředí a neustálé převozy jí samozřejmě rovněž neprospívají. Co dělat? Umístění na LDN mi přijde jako dost děsivá volba (není ve stavu, kdy by nevnímala a nekomunikovala), ale byla by pod lékařským dozorem. Nebo se smířit s tím, že kolečko zápalů plic se bude stupňovat? Nebo hospic? Nevím.

whiskas moje mamka měla v posledních letech stejný problém. Asi po roce opakovaných zápalů plic i 2x měsíčně, ji voperovali PEG a dostávala tekutou stravu přímo do žaludku. 

whiskas moje mamka měla v posledních letech stejný problém. Asi po roce opakovaných zápalů plic i 2x měsíčně, ji voperovali PEG a dostávala tekutou stravu přímo do žaludku. 

Manuka PEG jsem konzultovala a pro její stav/kvalitu života, nebyl doporučen. Máma má stále podváhu a prý by zavedení PEGu nebylo, pro její křehkou konstituci, přínosem. Nejsem lékař, tak prodávám, jak jsem koupila. ATB zjevně zabrala a máma už je zase "veselá", můžeme si povídat (v rámci možností její diagnózy), tak mám radost.