Kdyby tak v tý chvíli napadlo člověka se na dotyčného sladce usmát a říct ."A to seš hodná, že ji umyješ". 

aha ... tak to je divné :-) ale vlastně máme v práci taky jednu takovou expertku, která uklízečkám a myčce nevěří... to já se naopak snažím každý den nezapomenou při odchodu odnést hrnek do kuchyňky, na stolech po kancelářích je totiž nesbírají a postarají se jen o ty, co jsou v kuchyňce ...

Mně třeba trochu vadí skleničky myté v myčce, mají takový divný povrch, jako by na nich zůstávala nějaká sůl nebo leštidlo nebo něco. U mamky doma mám svůj oblíbený hrneček z keramiky a taky si ho myju jen ručně. Porcelán i kameninu do myčky normálně dáváme.

 Díky to se bude hodit 

Ne, spíš je to jen pocit, že tak divně vržou. Vesměs je mi teda příjemnější nádobí myté ručně, ale zas jako kdybysme doma měli místo, tak tu myčku už dávno máme pocit nepocit. Že bych nějak s oblibou drhla hrnce, to se teda říct nedá. Nicméně ty schovávače hrnků chápu a oblíbený hrnek bych si taky radši myla sama ručně. Ono se tím i eliminuje riziko, že ti ho někdo rozfláká.

Damy, omlouvam se za zpozdeni, to vite, casovy posun! Zprovoznit zrcadlo u Pinot v koupelne ci v komore je velice snadne - proste se do nej naklonite, klidne jen celem, a ono vas vcucne.

Doporucuju vyhnout se stredoveku v ceskych zemich, neni o co stat! 

Hahaha, tak to snad neni možný. Ta zkušenost s nemytim nádobí byla z ČR? Já si neumim představit, že se někdo třeba naobědvá a nenapadne ho umýt si po sobě talířTady jsou teda experti, že si nandají jídlo z misky na oběd, ale tu myjí až společně se zbytkem. Ale i to mi vadí, že tam ta upatlaná miska od oběda straší x hodin. Kuchyňku používáme cca ve 40 lidech, tak to už bohužel chce vyšší hranici sebekázně a pořádku.

Tak třeba je to památeční hrnéček vlastnoručně malovaný, ona ta malba na glazuře se strašně rychle v myčce ofláká - takhle se nám naštěstí na chalupě podařilo vyrobit z talířů s kýčovitým slováckým vzorem, které dala dědovi kdysi nějaká pratetička nebo sestřenice ze čtvrtého kolene, celkem ucházející talíře čistě bílé. 

Já mám některý domácí práce celkem oblíbený, některý, který snesu, a pak největší peklo na zemi - mytí nádobí. 

U nás v práci je nás na patře pět a půl a nádobí se v kuchyňce vrší třeba i týden a více. Jednou jsem celou tu hromadu vytáhla ven na linku, dala na ni cedulku s nakresleným prasátkem a nápisem "Umyjte si to po sobě, prosím". A když jsem šla za dvacet minut na wc, byla cedulka v koši a nádobí si tam (ne)vesele leželo dál

Největší domácí peklo je utírání prachu. Tak strašně to nesnáším, uááá.

A pak teda ještě drhnutí zaflákaných obkladaček za plotnou, to je taky děs. Ale na prach nemá ani zdaleka.

mytí nádobí je fakt peklo. Ale s tou kolektivní myčkou už jsem taky zažila, že ji nikdo nebyl ochotnej vyndavat, takže stála myčka s umytým nádobím a kolem se vršil bordel

Máme v kuchyňce též nápsis, že si má každý své nádobí umývat sám. Trvalo to dost dlouho, než si všichni zvykli, ale my jsme malá firma. 10 lidí na patře a uklízečka.  Na vyšetřovnách se střídáme, tak tam bych na stole nenechala nic a v kuchyňce nějak nevidím důvod, proč by po mně měl někdo umývat nádobí. 

Já si hrnek v práci taky začala mýt sama a schovávat si ho poté, co mi uklízečka dva rozflákala. Mám ke svým věcem docela vztah, navíc potřebuju hrnky obří, ale nevyhovuje mi lecjaký tvar, takže třetí už jsem nehodlala riskovat.

vítejte do klubu obřích hrnků  pod půllitru vůbec nejdu!