eM Díky, poslechnu si.

Byli jsme na kvízu. Téma Poznej spisovatelku (současnou českou) podle názvu knihy - 3 body z 10.  Jdu se spláchnout.

Sweet Potato Ajaj! Co tam třeba bylo?

Aranel 

Kde jsi když nejsi

Nikdo není sám

Čas vos

Ignis fatum

Bílá voda

Šikmý kostel (já měla vokno!)

Koloušek

Heřmánkové údolí

Poupátka

Lososi v kaluži

A četl někdo Mariborskou hypnozu? Jak se vám líbila? Na databázi má 64 procent.

leona mp Za mě je Mariborská hypnóza zbytečně - a draze - potištěný papír. Vazba v plátně, barvy... první, co mi blesklo hlavou, bylo, že na tohle museli mít nějaký grant. Nejen na tohle; vůbec na tu její cestu a celý nápad. Od začátku do konce umělý projekt. Ona je zručná, umí i po textu rozházet pár vhodně nesouvisejících útržků, aby čtení evokovalo uměleckou výpověď, ale podstata žádná. Knížka nevznikla z vnitřní potřeby, je to čistě (pseudo)literární cestopis na zakázku. Tady jsem opravdu aktivně frustrovaná, a to jsem četla ještě předtím, než se o knížce začalo mluvit.

Sweet Potato Jsem v jedné lidovější čtenářské skupině na FB a Heřmánkové údolí mě napadlo jako první adept do podobného seznamu

A samozřejmě "paní Mornštajnová", nejlepší spisovatelka všech dob! Ještě chybí Viktorie Hanišová, pokud se dobře dívám. 

Musím dodat, že jsem asi na českou literaturu nějak nenaložená, naposledy jsem nevěřícně kroutila hlavou nad povídkami Petra Borkovce. Nedotažené črty.

Sweet Potato Tak prvním jsem si nebyla jistá (ale tip správný) a Kolouška nevím. Jinak dobrý, uf

Jitka77 Ty jsi zlá na paní Mornštajnovou teda
V. H. tam není, no taky tam chybí třeba Bolavá a Klevisová.

Ad Borkovec, podle mě tak píše odjakživa (mám to ráda).

Aranel Já jsem u něj trochu nekritická. Na vejšce jsem ho chvíli platonicky milovala.

Dám sem tip na knihu, která nedávno vyšla, docela se o ní začíná mluvit a je velmi aktuální. Dočítám a velmi doporučuji. Debata ve vlákně o Japonsku mě přiměla k úvaze, že ten masový projev turismu, je trochu taková kultura autonomie (je to klíčový pojem knihy) v globálním měřítku... Zároveň si silně uvědomuji, jak mi ten individualismus osobně vyhovuje, ale své velké a škodlivé "náklady" prostě má.

https://www.kosmas.cz/knihy/564139/osameli-hrdinove/

Dám sem citaci:

"...kultura autonomie ohrožuje naši schopnost žít s druhými. Dobrým úmyslem vedená snaha dělat věci opravdově a po svém ústí do neschopnosti vzájemně si porozumět. V okamžiku, kdy se každé rozhodnutí stává odrazem osobnosti, se také každé rozhodnutí stává i zdrojem ohrožení, na jehož obranu je třeba bojovat. Zda podporujete evropskou integraci, nebo ne, jestli se u Vás na Velikonoce chodí s pomlázkou, nebo to považujete za barbarství, jestli plánujete rodinnou dovolenou v Dubaji - to nejsou rozhodnutí učiněná jen tak, nýbrž odrazy toho, jaký jste člověk. Protože do svých rozhodnutí investujeme sebe sama, znamená pro nás jejich případné zpochybnění útok na nás samotné - a když na nás někdo takto útočí, musíme se bránit. Na sociálních sítích se proto lidé, kteří chodí s pomlázkou, hádají s těmi, kteří zůstávají na Velikonoce doma, a u vedlejšího statusu si rodiče, jejichž děti věří na Ježíška, vyměňují podrážděné vzkazy s těmi, u nichž se nevěří." 

Jako bych četla i o tématech z tohoto fóra

Victoria 

Ale to není nic nového, jen se dřív lidi nehádali na sociálních sítích, ale v hospodě

Juan Pablo Bertazza, Pražský příběh

Konečně Praha očima cizince, která nevyvolává záchvaty smíchu. A i jinak skvělé. Takovouhle magii asi uměj fakt jen jihoameričané. Jsem teprve za půlkou, snad konec nezklame. Odpouštím autorovi dokonce i to, že pohřbil Martina Krause (z Krausberry)

Anne Carson - Autobiografie rudé

Jedna z šířeji diskutovaných knih a tato své pověsti dostála. Poezie nevěší ornamenty, naopak holí skutečnost až na kost. Básník je ten, kdo velmi přesně vidí a neplýtvá slovy... Něco tak mimo všední svět, co se člověka dotýká, se jen tak nevidí. Zdaleka knize nerozumím, ale cítím se naplněná všemi těmi obrazy.

Rozhovor s překladatelem knihy

Sweet Potato

jseš jistá tim názvem? od tohoto spisovatele jsem našla jen Pražský syndrom

Samantha Šiš jasně, vůbec nevím, jak se mi tam ten příběh vloudil.

Musím vám napsat, že z nové Surmanové jsem nadšená. Jsem tedy teprve na straně 150, tak se to snad nezvrtne, ale miluju její jazyk. A příběh hodně čtivý.

Musím vám napsat, že z nové Surmanové jsem nadšená. Jsem tedy teprve na straně 150, tak se to snad nezvrtne, ale miluju její jazyk. A příběh hodně čtivý.

​těším se na ni, i když Slepé cesty mě trochu zklamaly

olte Pro mne je Zjevení zatím nejlepší.