barbucha Tak za to jsem dostala kdysi děsného sprdáka od dcery. Když jsem jezdila venčit Dadoo, taky jsem ji nechávala chodit kudy chtěla chodit ona. Však jsem venčila, byla to její zábava. Pak mě dcera sjela, že se s ní venku nedá chodit, že se zašprajcuje, ztuhne a nechce se hnout směrem, kterým se jí nechce. 

Dadoo voni to těm mekkejm delaj, mama si takhle ruficka taky vychovala  i se ho ptá, kam chce jit...

Potrefenáhusa Mne sa na toto sťažovala suseda, má väčšieho psa a proste ju utiahne, ale je to dosť nebezpečné, minule som ju videla bolovať na obrubníku pri ceste 

Potrefenáhusa cha, když to není můj pes taky se ho klidně ptám kam chce jít:D

viktorka_od splavu ale mne to rufik nedela, já jdu a on jde se mnou, ale nijak jsem se o to nezaslouzila, ale já vetsinou už vycházím z domu s představou, kam pujdem 

Potrefenáhusa Mně to právě bylo jedno, kudy se procházíme, takže mi vůbec nevadilo jí vyhovět. A vím, že to měla hrozně moc ráda, byla to mrcha zvědavá. A nezapomenu nikdy na ten bolestný pohled, když se musela podřídit, a uhnout jinam, než chtěla. To byl ublížený pohled raněné laně 

Potrefenáhusa však jo, mně to je jasný. a já to ani nedělám s úmyslem psa nějak kazit, protože naopak jako "teta hlídačka" nemám absolutně žádný ambice ho vychovávat a přijde mi to i nepatřičný. poslušnost majitele by to myslím nemělo nijak ovlivnit. ee.. to jsem napsala trochu divně že?:D takže nemělo by to mít vliv na to, jak pes poslouchá svého majitele.-)

Jiná Realita Štiplavý jako po acetonu?  To by mohli být ledviny.  

viktorka_od splavu ne, chápu, já jsem hlídala delší dobu cizí malý dítě a taky jsem neměla ambice ho vychovávat, proč by. Mně to Rufík nedělá, já to vlastně zjistila až tak, že si máma stěžovala, že musí chodit, jak chce on, jinak nejde. Já to od něj vůbec neznám, ale jak říkám, spíš asi mimoděk s tim psem nikdy nebloumám, vždycky vyrážim už s konkrétním záměrem, jinak já jim teda otročm dost, ale tohle jsem naštěstí nezavedla :-))

Bledule no spíš jako hnijící maso nebo tak něco. uvidím, jak zítra, kdyžtak asi veterinář, ale tam byl pes minulý týden na očkování a vetovi se zdál zcela ok :/

Bledule navíc nemá žádné jiné příznaky, žere, pije, apatický není, akorát nemá pěknou srst, ale strašně líná, takže pěknou čekat ani nelze.

Jiná Realita Taky může mít něco zaseknuté mezi zuby.  V těch psích tlamách se to špatně hledá.  

Cityfolklore bude mať veci pre psov. Taký obojok Forever fracek budem potrebovať rovno 2x. :D

Jiná Realita prohlídni zuby/tlamu důkladně

Kočička. Trošku vypadá jak prasátko a kluci téhle fotce říkaj náš křeček. 

Renusatko už ho nekrmte!:DDD

viktorka_od splavu To jen tak vypadá, jak leží. Ale když mi to kluci poslali, tak jsem ji večer vážila. Je to holka a na mainku je hodně šťíhlá, spíš až hubená. 

paktofonika 

Já už taky uvažovala o nějakým cvičáku, ale Otík není přece jen ještě v ideální kondici, tak myslím že by to pro něj nebylo. Doufám, že si zas zvykne poslouchat, předtím s ním vůbec nebyl problém. Pomalu se to lepší, teď večer se vzpouzel už jen dvakrát  

Dadoo 

Dceři rozumím, je to hrozná votrava přetahovat se se psem. Když potřebuju dojít třeba do květinářství vzdálenýho dvě ulice, je to kolikrát výprava na půl hodiny  Ale snad to půjde... taky ten zmetek dobře ví, že se mnou nepořídí, a nechce se mnou chodit - vždycky hledá zastání a kolikrát si k milostpánovi jde sednout k noze, když mu zavelím, že jdeme ven. A eště na mě drze čumí  

barbucha Je to prostě milášek, no 

Jasně, že si zvykne. Rozhoduje prostě pán. Ale ty oči vyčítavý potom, ty oči.. 

MP Marge jestli je mluvení velká priorita, tak žako :-))) pak dlouho dlouho nic, pak amazoňan, andulka...

z velkých papoušků:

1) žako: krásně mluví (prakticky každej, asi neznám žádnýho, co by nemluvil) a je chytrej, umí si spojovat slova a situace a vytvářet vlastní smysluplná spojení. například náš Mikouš se snažil zahnat kočku zvoláním "haf, štěká pejsek". Je zvědavej a má rád společnost. je relativně tichej. peří si udržuje takovým bílým pudrem (místo mazu) a ten pokrývá v brzké době veškeré zařízení domácnosti. je konzervativní a nemá moc rád změny. má tendenci upnout se na jednu osobu a ostatní v lepším případě ignorovat, v horším napadat. (to ale dělá hodně dalších papoušků). má sklony ke škubání se. je to velkej papoušek s velkým zobákem, takže škody na zařízení bytu mohou být značné. potřebuje velkou klec (cca 1x1x1,8 m). ale je s ním skvělá komunikace a interakce.

2) amazoňan: spousta druhů, nejvíce chovaní jsou asi modročelý a žlutohlavý. velkej papoušek, pěkně barevnej, taky mluví. nepráší jako žako, není tak konzervativní, ale je víc agresivní. je vzrušivější a rychlejc se nabudí, takovej trochu cholerik. když si vybere jednu osobu jako oblíbenou, ta druhá to má pak fakt těžký. útok velkýho amazoňana není nic, o co by člověk stál. taky je hlučnej a rád řve "bezdůvodně", třeba, že je ráno a tak.

3) kakadu: nedoporučuju. velcí komedianti a mazlové, neuvěřitelně zruční, dokážou rozebrat cokoli, takový ty interaktivní hračky, kde je potřeba pootočit 5 zámečků a povytáhnout šuplíčky a tak jsou přesně pro ně. ale strašně strašně uřvaní, bílýho pudru je z nich asi tak 5x víc než z žaků. a jsou to raplové. výjimka jsou menší druhu kakadu, třeba růžový, ten je celkem v pohodě. ale moc nemluví.

4) velcí arové (ararauna, zelenokřídlý...): ti jsou v USA dost populární včetně všech možných kříženců, nijak zvlášť nemluvěj, ale mají milou povahu. ale je to fakt už hodně velkej papoušek do bytu. a jsou strašní dřevorubci. a hluční.

ze středních papoušků:

1) ara červenoramenný (nobiliska): můj miláček a favorit. milej nekonflitní přátelskej papoušek. uřvanej přiměřeně, jako zaječet si umí, ale pak je zas zticha - zpravidla, když potřebuje něco zahlásit, jako že někdo přišel domů, za oknem vidí něco "nebezpečnýho" a tak. je přátelskej ke všem členům domácnosti, po bytě se proletí, velkých škod nenadělá, někteří mluví krásně (moji ne), je chytrej a dá se s ním cvičit, naučit ho všelijaké triky. špatně snáší samotu a potřebuje společnost nebo chovat v páru. anglicky se jmenuje Hahn´s macaw.

2) aratingy: velmi podobní předchozímu arovi červenoramennému, společenští přátelští papoušci, spíše hlučnější. Moc krásnej je třeba aratinga sluneční. moc nemluví.

3) papoušek senegalský: ve srovnání s nobiliskou nebo aratingami je větší "introvert", taky má tendenci upnout se na jednu osobu. není tak uřvanej, spíš hvízdá (ale je to HVIZD). mluvení taktéž prakticky 0. ale určitě jeden z vhodných adeptů. příbuzní jsou papoušek mayerův nebo konžský.

4) alexandr: spíš nedoporučuju, jsou to velcí letci, nijak zvlášť kontaktní, mluvení taky nic.

z menších papoušků:

1) pyrura: další, co bych doporučila, velmi povahově podobní aratingům nebo tý nobilisce, kontaktní akční papouškové, nijak extra hluční. je jich víc druhů, jako mazlíčka bych doporučila třeba zelenolícího nebo perlového (anglický název si momentálně nevybavuju, myslím, že spolu s aratingami je najdeš pod označením conure).

2) mníšek (monk parakeet): mluvení 0, ale jinak velmi milej kontaktní přátelskej, zcela nekonflitní papoušek. umí dost ječet, ale zas mám zkušenost, že je to krátkej intenzivní jekot jen, když potřebujou něco zahlásit.

3) korela: nemluví, milá, nenáročná.

4) andulka: jeden z mála malejch (i středních) papoušků, co se naučí pěkně mluvit. naprosto bezproblémovej malej milej papoušek, poněkud teda "opovrhovanej", protože běžnej.

5) agapornis: nedoporučuju, jsou spíš na koukání, rozhodně potřebujou být v páru a bejvaj uštípaný

Čemu se rozhodně vyhnout: tzv. malé austrálii (s výjimkou andulky a korely) - rosela, papoušek nádherný, zpěvavý, neoféma... jsou vesměs tišší, někteří krásně zbarvení, ale všechno to jsou velcí letci, kteří o kontakt s člověkem moc nestojí. Dál nejsou do bytu vhodní loriové, krmí se ovocnými šťávami a mají vodnatý trus.

Určitě hledat papouška ručně dokrmeného - už jsou krotcí a zvyklí na kontakt s člověkem. Ochočování papouška odchovaného ptačími rodiči až do samostatnosti je obtížné, je to běh na dlouhou trať, zvlášť u některých druhů. Taky , pokud se situace během posledních pár let nezměnila (a tipuju, že nezměnila), bude v USA problém sehnat papouška s nezastřiženými křídly. Osbně to nemám ráda, protože to může ptákovi pošramotit psychiku, ptáci jsou plaší tvorové a pud jim velí jako první reakci útěk. Taky se za zastřiženými křídly leccos schová, jako že pták je ochočený a přítulný (když ve skutečnosti akorát nemůže uletět).

A samozřejmě ze všeho výše uvedeného existují výjimky :-))