Montale Paris: Pure Love 

Sladce kořenitá a balzamická montalovská růže, trochu dřevitě santalová a pudrově mýdlová, později i lehce kožená. Pěkná a každodenně nositelná ženami i muži.

Collection Personnelle: Îles d'Or  EdP - Molinard

První závan - citrusy. K nim se připojí "něco" a jiskřivé ovoce se okamžitě nějak zvláštně zvrhne.

K tomuhle olfaktorickému zážitku mi chybí obraz. Marně přemýšlím, ani si nejsem jistá, jestli se mi to líbí. A pak mi před očima bleskne... jungle. Vlhký tropický les se spoustou přezrálého ovoce, mohly by mezi ním být i ananasy. Že by se název Zlaté ostrovy odvozoval od nich? 

Náhle je cítit blízkost oceánu, vůni ovoce chvílemi rozhání závany svěžího větru od moře. 

Jsou vůbec ty Zlaté ostrovy skutečné? A kdepakže leží? V zeměpise nejsem zrovna zběhlá, musím tedy hledat jinde než ve vlastní paměti. 

Tak, prosím, Zlaté ostrovy, oficiálně Hyèrské leží ve Středozemním moři. Název jim daly odlesky slunce ve slídě, jíž zdejší půda bohatě oplývá. 

Vůni ovšem chvilku trvá, než se geograficky usadí. Asi je na tom zeměpisně jako já. Citrus zůstává, ostatní ovocný nádech mizí, povětří vysychá - na ostrově překvapí, ale nezapomínejme, že jsme blízko Provence. Ostrovní ovzduší se pozná v lehkosti levandule, voní spíš jen její nať.

Odmyslím-li si krátké kufrování přes tropy, na Zlatých ostrovech už to není ovocné, ani květinové, ani jiskřivé, ani šťavnaté. Zkrátka sušší bylinná, jemně levandulová letnička, která se bude hodit všem, kteří upřednostňují decentní, spíše polévací a u těla držící vůně. Jestli se ovšem srovnáte s tou junglí.

salvia 

Jak už bylo napsáno v jiném vlákně, Tvoje recenze jsou fakt bezva, těším se na další. :)

Sous Le Pont Mirabeau (Etat Libre d'Orange) - sladkokyselý okurkový nálev se snítkou zeleného kopru a hořčičným semínkem (naštěstí na okurky už nedošlo) - vůně se vydala na cestu k fíkovému keři na mořském pobřeží. Na zelených fíkových listech ulpěly kapky fíkového mléka a jemné krystalky slanosladké mořské soli. A někde pod fíkovníkem se schovává kopr - ale nijak neruší, spíš jen dolaďuje celkový dojem. Evokuje léto, teplo, Středomoří a taky trochu pláž (ale není to vysloveně plážová vůně a la opakovací mléko).

jerry Až přístí rok povyroste smokvoň, kterou vysadil manžel, podseju ji koprem a uvidíme. (Nějak se to teď koprem hemží. Mha ji měla vedle v mainstreamu v Adiòs pampamia.)

Popis mě fakt zaujal. Tak jsem chtěla vědět, co je most Mirabeau a co jsem neobjevila:

Název Sous le pont Mirabeau je začátek básně G. Apollinaira Most Mirabeau.

Pod mostem Mirabeau Siena ubíhá ...

Pro zájemce zde:  https://www.poezie-vaclav-jan.cz/basne/basne/guillaume-apollinaire-most-mirabeau

salvia 

Co se tady člověk v souvislosti s parfémy všechnop nedozví

jerry Máme komplexní hobby. Jsem na vážkách, jestli " plynoucí z komplexů" nebo "všeobjimající".  U mě jak kdy .

salvia 

U mě rozhodně ta druhá varianta...a u tebe taky

Eyes Closed (Byredo) - jemná semišová kůže s krémovým kosatcem, kterou vystřídala prachová směs nesladké skořice a sladkého hřebíčku, s kardamomem. Obě fáze jsou moc povedené a jen těžko říct, která je hezčí.

Patchouli 'n Roses - Reminiscence Paris

Pačuli... vůně trávy rozšmelcované k mulčování, odložené na hromadě ve fázi počínajícího kvašení. Celý lán trávy. Jestli v něm někde rostly i růže, tak jen pár zplanělých chudáčků.

Pačuli mám vlastně ráda ve spoustě vůní, ale z historických důvodů nesnáším vůni posekané trávy. Ta kyselost kvašení byla už jen třešinka, tedy vlastně příhodněji poslední kapka. Takže  řečeno s klasikem: "Tento způsob..." 

Parfém byl opravdu protiúkol, který jsem nezvládla. Po 90 minutách následovalo opalované drhnutí mýdlem. Pozitivní zpráva pro připadné fanoušky,  drží jako přibitá.

salvia 

Jó, není každý den posvícení. Ale co by člověk neudělal ze studijních důvodů

Jinak ze zkušenosti lepší než rejžák a mejdlo je lepší antiperspirant - umýt vodou a mýdlem a pak přetřít antiperspirantem (mně se nejlíp osvědčil jakýkoliv tuhý - funguje to i u echt oudových oudovek). 

Ego Stratis (Juliette Has a Gun) - zelené jablko a bergamot na začátku hodně připomíná Light Blue, po rozvonění pižmově sladký cedr ve stojaté vodě a la Cool Water.

jerry Chystala jsem se na Patchouli a Patchouli Blanc, ale teď se důkladně rozmýšlím.  S Tvým fíglem v záloze to asi risknu. Možná by zabral i líh. 

Privé Rouge Malachite Giorgio Armani

...nadrcená sušená šalvěj provzdušnená nasládlou pepřovou větrovostí

začíná ve chvilce sládnout, její typické bylinné aroma mizet a naopak se objevují tuberosa s ylangem - houstnou, zpomalují, lehce delikátně živočišno krémově mazlavatí

(nemůžu se ubránit dojmu, že cítím kostelecké párky z červené plechovky blahé paměti/

jakási lahodná masitost...).

Vůně se dál klouzavě zakulacuje, vyplňuje chřípí jak nadýchaná olejovitá bublina a, ano,

ani nemusím přivírat oči a i tak ji vnímám jako červenou.!,

ona luxusně tlumená živočišnost je v různých rouge odstínech

(možná krvavé zapadající slunce, dužnina kubánských pomerančů, přezrálé, téměř dočerna přecházející jahody, jasmínová tinktura roky zhoustnutá až zhutnělá a tím pádem velmi ztmavlá...),

kdy i ona rudá do sebe pocitově natahuje teplo těla z ambry a benzoinu a celkově zmalátňuje zásluhou přítomných dřev.

Dekadentní, dekadentně lahodná vůně,

řekla bych -

mám ráda všechny ty chutě...

...a

mlsat ve dvou

není

hřích...

Bee Ellis Brooklyn

...moc se mi líbilo složení.

...bylo mi sympatické, že někteří psali o velmi dobré výdrži, někteří o velké síle až živočišnosti, atp.

...ano, někteří také psali negativněji, i o tom, že vůně za chvíli zmizela.

Hm. 

Takže jak to vonělo.?.

Jako když do horké vody dáte lžičku medu a snažíte se zachytit medovou vůni  v páře nad hrnkem - molekuly jakési efemérní namedovělosti. Slabší intenzita než u pleťových vod,

v podstatě nula nula nic.

A to je za skoro tři tisíce.?.

(shodou okolností jsem měla možnost vyzkoušet vůni od "značky" Parfen. Aniž bych věděla, o co má jít, řekla jsem, že to Coco Mademoiselle. To bylo poznat hned u rozprašovače, aniž bych stříkla. A ano, velmi zdařilá napodobenina, která pak na kůži voněla pěkně hned a drží pořád jak přibitá a cítím ji pěkně intenzivně, akorát. No, za cenu 399,- by to byl luxusní kup)

Miru 

S Tvojí charakteristikou Bee bohužel musím souhlasit; výběr fotek k Privé Rouge Malachite je dokonalý, celá ta triáda dohromady. 

euridike 

...kuju...!

Gris claire - Serge Lutans

Levandule s neobyčejnou výdrží, jako letní den v Provence. 

Procházka mezi levandulovými poli začíná hned po ránu ještě celkem příjemném, slunce stoupá a vůně levandule pokryté prachem zvířeným nohama poutníků stále sílí. 

Letní vedro těžkne s blížící se bouřkou. Pod černými mraky mění lány levandule barvu ze světle modré do temně fialové a s tím těžkne i vůně. Omamná, všeobjímající, není z ní úniku, a je tak krásná, že ani utéct nechceš.

Notes - Robert Piguet

Ačkoli vím, že levandule ve složení není, jsou pro mě Notes levandulový parfém. Základ tvoří levandule v květu, růžová nebo bílá, doplněná zelenými tóny dalších zahradních bylin. Jednou z nich bude avizovaná natrpklá pelargonie - určitě citronová. Komplet tvoří velmi přijemný celek. Jako svazek čerstvě utržený a s jednou malou snítkou máty zavěšený v otevřeném okně, kterým profukuje vítr, záclona povlává a chladné, slunné ráno věští nejlepší počasí pro piknik v trávě.

Pro koho je Gris Claire přílis těžká, tomu by mohly Notes vyhovovat více. Ne, že by šlo o jednu z rodu lehkých vůniček, do éterična má skutečně daleko... protikladnost Notes je pro mě v té lehkosti optimistické.   

Gris claire - Serge Lutans

Omamná, všeobjímající, není z ní úniku, a je tak krásná, že ani utéct nechceš.

​Mám 2 oblíbené lutensovky a toto je jedna z nich. Ta poslední věta z recenze je její přesnou definicí. 

Into the Void (Juliette Has a Gun) - sladké ambrové dřevo s jemným ouidem, po rozvonění ještě sladká pačuli ponořená do temné sladce kouřové pryskyřice. A někde v tom temnu se skrývá i lékořice slibovaná ve složení. Temná vůně pro silné osobnosti...a opravdu povedená.