Mha ...asi bych nedokázala rozlišit Fanghorn, White Fir, Snoqualmie nebo Brokilan,
Tak zrovna tyhle bys od sebe bezpečně odlišila
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Jehličí a jehličí s pryskyřicí a jehličí se dřevem a jehličí s jiným jehličím? 
Nee.
Fata Morgana (Gisada) - lehce syntetickou dřevitou ambrou nasáklá jemná kůže. Intenzívní, ale zároveň jednotvárná. Prezentována jako exkluzivka, ale obsah tomu rozhodně neodpovídá.
Mha Jak je vidno, naše nosy se liší...a to je dobře. S jinými Pinewardy bych možná taky váhala, ale Fanghorn je krásné čisté jehličí, White Fir je les s výraznými pomeranči - ááách. Snoqualmie je na mně pačuliový sklep a Brokilan nepopíšu, ale je jasně pánský - asi oudem.
Tak to musím jet další kolo zkoušení, v tom lese mi opravdu všechny splývaly do lesní pryskyřicové jehlicnate směsi.
Dám vědět, jestli se liší zkoušení v zamlženem lese od zkoušení v suchém prašné městě. 
Mha Oki:)
Reakce na Mha:
A samozřejmě opakovaně zkouším Čaj o páté se zázvorem. Líbí se mi, ale zároveň nevím, jestli je to niche. Jestli ano, tak pro začátečníky a jestli ne, tak krásně vyladěný mainstream.
V době svého vzniku to niche vůně bezesporu byla - gurmánské tóny a dřevitost byla tenkrát relativně inovativním prvkem, navíc se vůně dala sehnat jen v Palais Royal, Serge Lutens v té době neměl ani žádný eshop...
No.54 Fischersund
Podle oficiálního marketingu je vůně No. 54 tohle:
Čerstvá vrstva laku na dřevěné kůlně. Vytržený mech, mokrá hlína a kořeny vetiveru. Spálené pneumatiky na rozpáleném asfaltu a suché pačuli. Těžká, pomalu schnoucí olejomalba. Islandská alpínská jedle, stopy v zmrzlé trávě a slaná lékořice. Špinavá kůže, animální pižmo a amoniak.
TAK TEDY: Když jsem si poprvé přečetla kartičku s popisem parfému, rozhodla jsem se, že tohle tedy zkoušet nebudu. Evokovalo mi to maximálně vylité ředidlo v zapocené sokolovně, kde se mezi vyřazenými koženými žíněnkami, co pamatují ledacos, tajně schází problémová mládež.
Ale kdepak.
Je to vůně maximálně poetická. Zpívá pravdivý příběh v ledovém větru severských moří.
Co se vlastně stalo s mořskou vílou? Opravdu se změnila v mořskou pěnu? Tak jsme to slýchávali jako děti. Ale ono to tak docela nebylo.
Mořská víla přestala být tou smutnou postavou za závěsem, která se má rozhodnout, jestli vrazí dýku do princova srdce. Ostatně — proč by to dělala? Ať si každý žije po svém. Jestli se on rozhodl pro tu trapku ze zámoří, tak ona si půjde taky splnit své sny.
Dýku si nechá za pasem — ale jen proto, aby si s ní mohla krájet vynikající slanou lékořici, kterou ráda žvýká, když na mořském pobřeží maluje olejovými barvami na dřevěné vyplaveniny starých lodí obrazy v barvách polodrahokamů.
Je léto. Slunce tady na severu nezapadá.
Nikde nikdo.
Ticho.
Luna nádherné vyjádřenì vůně, vzalo mě to 
To je krása...a tím myslím recenzi i vůni samotnou.
A recenzi prosím přidej i sem https://www.parfumanie.cz/database/detail/no-54-eau-de-parfum-fischersund
Luna Jak jsou někde olejové barvy, tak tobě se to prostě líbit musí ! A skvěle napsaná recenze 
.
Perfumed Prague Hinoki tea
Japonská čajovka z Prahy je jednoduchá v dobrém slova smyslu. Citrusový úvod vnìmám jako osvěžijìcì ice tea a světle zelená živá barva se mi vybavuje zcela automaticky. Akcenty zeleného i černého čaje souznì s cypřišem Hinoki a jemnou květinovou nasládlostì. Co se mi na vůni lìbì, je jejì postupné prosychánì... z mìzy travnìch stvolů a dřevitosti ulomené větvičky se po hodince vyloupne dřevěná krabička s čajem pohlazená nehmotným proužkem dýmu z vonné tyčinky. Subtilnì proměna souznì se zenovým charakterem vůně. Vůně vìce jinová nevtìravá přesto několik hodin zcela přìtomná.
Fischersund No.101
Vůně, která je tak unisexová, že by se s ni bez mrknutí oka mohla navonět lesní královna i lovec arktických lišek. Kouřová a tajemná jako mlhavé letní ráno uprostřed borového lesa – ten si musíte spíš představit, protože na Islandu rostou spíš jen takové malinké břízky. Ale koho to zajímá?
Tohle je vůně představ, ne mapy. V hlavě se otevře krajina, kde stojí designový skleněný domek uprostřed lávového pole a z něj zrovna vycházejí dvě postavy – jedna v kožešině, druhá v mechu. Možná jdou na kafe. Možná zaklínají počasí. Každopádně voní božsky. Taková vůně ideálního světa, kde jsou všichni spokojení, v zenu a který je bohužel jen v našich myslích.
...tak to je mazec ......poetika ...mystika ... plavba v moři islandské duše pokračuje ...dìky!
Jedna recenze lepší než druhá (a doufám, že budou pokračovat).
A rovnou přidávám link, abys ho nemusela hledathttps://www.parfumanie.cz/database/detail/no-101-eau-de-parfum-fischersund
