Au Pays de la Fleur d’Oranger: Viděla jsem i na Aus Liebe ZUm Duft, měla jsem ho i v košíku a pak vyhodila. Příště zakoupím

Heeley - Menthe Fraiche

Máta s bergamotem, máta v čaji a pak čerstvě rozemnuté lístky máty. Potud docela dobré, osvěžující. Ale pak se, bohužel pro mě, dostaví nějaké vodní tóny, včetně vodní květeny.  Ani ta kapka vymydleného dřeva už to moc nezachrání. Kdybych ale byla milovnicí svěžích vůní, dala bych si ji v horkém počasí do ledničky a pravidelně se s ní sprchovala.

Papillon Artisan Perfumes: Tobacco Rose

Je obrovský puget růží typu PG 26 Isparta (pouze pro představu, jinak si nejsou vůbec podobné), tyhle jsou totiž i hřejivě voskovité. Na začátku je na pár minut osvěží citrusově zelený a malinko dřevitý petitgrain, aby je po chvíli zahalil kouřový oblak labdana a příjemně živočišného kmínu a mohla tak vyniknout jejich jemně kořeněná medová sladkost.

Po rozvonění v živočišnosti kmín vystřídá hořkoslaná ambergris a kytici doplní několik květinově sladkých muškátů a zasype ji hromada aromatického tabáku a sena s několika zrnky bílého pižma, takže je tahle růže opravdu tabáková. Díky tónům chypre je ale zároveň i sametově nazelenalá a zásluhou krotkého oudu i lehce kožená.

S potěšením tak můžu říct, že jsem po velmi dlouhé době konečně objevila zase pořádnou zahřívací růži, která se nesnaží následovat moderní trendy a zvládá i nenapodobovat ty již existující. To, že jde krásně do prostoru a na kůži vydrží půl dne, je pak už jenom příjemným bonusem.

Wendulka, Evanilla - ďakujem, idem to preskúmať...tie ma zaujímajú už dlhšie...

Paradis Paradis (Atelier Flou) - na začátku mě štípnul do nosu bleskový svěže zeleně vodní závan...naštěstí opravdu jen bleskový. A pak už přišel KOSATEC - zprvu zeleně svěží, postupně kosatec, který se "usadil" do podoby a la Hiris - nasládlý, suchý, pudrový.

Cedre Atlas (Atelier Cologne) -  citrusová kůra s nasládlým uhlazeným cedrovým dřevem, po rozvonění se přidal i sladký zelený vetiver. Obavy, že vůně bude spíš pánská, se naštěstí nepotvrdily - je to ryzí unisex, neovocný, nekvětinový a do horka ideální.

Baruti - Berlin Im Winter - panebože ne.. Zpocené koření. Smrdí to na mně jak hnusnej zpocenej a pěkně uleželej chlap. Ač bych ráda, tady mi nějak nejde použít spisovná čeština

Profumi del Forte - Vittoria Apuana - ze začátku šťavnatý zralý pomeranč, následován kokosovou vodou. Ta nám ale rychle zasychá. Ve finále z toho máme docela fajn, ale dost sladkou tělovou vůni s nádechem tropů. A ano, jsou tam i banány. A je taková plastiková, trochu tam cítím nafukovací lehátko.

Farnesiana

hned na úvod teda napíšu že jsem zvažovala jestli ji koupit a hned mi dneska kdy ji mam ze vzorecku pristal v praci kompliment :) takže jsem nalomená si ji běžet koupit, jinak mi něco velice připomíná ale nevím co ( není tím myšleno jiný parfém). K samotné vůni, ta mi prijde jako byste mimozu vzali na výlet do vyprahlé krajiny kde kolem cítíte vůni suššící se trávy (připomnělo mi to dovolenou na suché krétě) a i ta mimoza začne časem usychat, je více prachová, pudrová, někde v pozadí jde cítit i takový ten suchý mandlový tón, který znám třeba z Alessandra nebo ještě více z Heliotrope blanc, pak se vůně ale změní a nastupuje prachová nepříliš sladká vanilka, celkově na mě působí žlutě, prachově, retro, i jeden střik edp provoněl celou kancelář, zkoušela jsem čp i edp, čp má více akcent na gurmánskou notu, edp na prachovokvětinovou, obě mají výdrž slušnou ale ve vanilkové fázi jsou už obě spíše tělové a znám tedy i čp co voní déle, druhý den jsem ji už na sobě necítila :)

Ty jsi tu Berlin im Winter dobre zazdila. Vittoria Apuana zkousim ted poslednich par dni a taky bych rekla, ze s ni dopadam lip. Plast tam nemam, ale tu kokosovou vodu jo.

Já vím, ja se na ně na obě fakt těšila a pak tohle  Zato jsem si spravila chuť: Liqueur Charnelle. Zážitky ještě zpracovávám, ale tu asi budu muset mít...

Poussiere de Rose od Les Parfums de Rosine: na začátku hodně intenzivní, téměř olejnatá růže, která s názvem vůně příliš nekoresponduje. Po nějaké chvíli se vynoří troška pozdně letního ovoce (měkká broskev, přezrálá žlutá slíva) a pak přichází ta nejkrásnější fáze, kvůli které by stálo za to vůni pořídit: skutečně růžový prach. Pudr tak jemný, že se zvíří, i když někdo jenom vydechne vedle pudřenky. Je to něžná, přítulná a přitom velmi ženská vůně.

Kdo chce vyzkoušet, ať si raději pospíší - na oficiálním webu Les Parfums de Rosine v nabídce od loňského léta již bohužel není.

Jo? Tak aspoň nějaký úspěch. Ta mi přijde hodně povedená, i když je to spíš takový klasičtější Pierre, ale drží. Budu moc zvědavá na recenzi, až si to utřídíš.

Já jsem onehdy, jak sis tady stěžovala na krátkou výdrž White od Puredistance a tak krásně jsi zrecenzovala, ji zašla znovu vyzkoušet, jestli pořádný nástřik z testeru nebude lepší než jen ze vzorečku. Ten tučný krém namazaný na tváře se mi tam objevil, ale ouha, on na mně žluknul a držel jak přibitý. Takže to vlastně máme s těmi vůněmi alespoň částečně vyrovnané.

Chudáku, tak to tě lituju, žluklej krém brrr  A přitom na mně byla tak úžasná. Jen ta ubohá výdrž... Ještě tak kdyby stála polovinu.

Ten Liqueur určitě popíšu. Myslím, že ideální bude na podzim, dneska jsem v něm sice byla v práci a bylo to moc fajn, ale je jaksi teplo.

Ma Violette (Au Pays de la Fleur d’Oranger) -  herbář s usušenou fialkou (celou rostlinkou i s lístečky a kořínky) a se suchým, výrazně dřevitým kosatcem, Na koříncích zůstaly dávné zbytky suché prachové hlíny. Vůně je vysloveně temná...a to až do doby, kdy se objevil sladký semiš spolu s jemným teplým santalem. Nádhera - bohužel nedostupná...

Rosa Nobile (Acqua di Parma) -  sladkým pudrem poprášená rudá růže s rudou pivoňkou ve žhnoucím poledním slunci - velmi sytá vůně, doplněná sladkým vyhlazeným dřevem.

...ta Rosa Nobile zní moc dobře.!

Dá se, prosím, s něčím srovnat či připodobnit.?...

(Stella McCartney, Chloé, L´Ocitane...)

Mě tedy připomíná spíš arabku...

...hmm, tak arabky já nee...

Dík

Calamity J (Juliette Has a Gun)

Na troud vysušené lístečky pačuli, jako by na podzim opadal strom na suchou hlínu. Pomaličku a nenápadně se přidává jemný, lehký kosatec a vůně získává nesladký, pudrový nádech. Nesladká ale nezůstane dlouho, přichází vanilka, uhladí hrany, zjemní suché pačuli, zvýrazní kosatec... a je z toho najednou krémově vanilková kosatcovka podbarvená pačuli. Role se vyměnily, líbivost se výrazně zvýšila.

Citizen Queen (Juliette Has a Gun)

Kdysi to na mně bývala zejména broušená kůže, ale dnes hrála hlavní roli rudá růže, sytá a intenzivní. Spolu s otočníkovým pudrem se zjemnila a vanilka ji krémově osladila. Jemně drhnoucí semiš ji jen stydlivě podbarvoval a až v drydownu získal větší prostor, když už se růže dala na ústup a zůstal jen ten nasládlý pudr. Tato "verze" se mi zdá rozhodně lepší, než jak si ji pamatuju z dřívějška. A mimo to jde krásně do prostoru.

dala jsem Poussiere dnes znovu šanci a přemýšlím, jak je možné, že jsem si nikdy nevšimla té krásné poslední pudrové fáze, toho kouzelného obláčku růžového prachu, který mě dnes nakonec zahalil. Jen škoda, že tato fáze netrvá déle.

Asi jsem ji odsoudila pro tu její místy až opojnou sladkost a neměla trpělivost vydržet do konce. 

no ale to se ti nedivím, protože čekat až do konce, než mi nějaká vůně začne vonět, to třeba pro mě nemá moc cenu

No jo, ale já mám doma celý flakón, který jsem před rokem koupila (možná trochu unáhleně, neměla možnost důkladněji vyzkoušet). kdyby to byl odstřik, tak to neřeším.

Ale zjistila jsem, že při mírné aplikaci a trochu dál od nosu ji nosit můžu, že mi nevadí a že se mi líbí.

(Měla jsem ji už i v inzerci asi před půl rokem, ale nikdo o ni nestál.)