dzizisketa pokud si vybereš Il Boemo, dej prosím vědět, jaký to bylo! Podle traileru se mi zdálo, že tam Dyk bude přebíhat z postele do postele a že to vidět nepotřebuju, ale v Respektu to Jindřiška Bláhová velice chválila...

​Jsem zklamaná.  To WOW proste neslo ani okolo. Je to takovy jako plochý, nijaky, zadnej pribeh vlastne. A zadnej človek, zadna povaha, emoce...nic, nic.Hudba ok, ale  interiery nejsou poradne videt, ex.prakticky vubec ne... Takovej ten dojem,ze kdyz prijes v pulce a budes chtit od nekoho vypravet,co se stalo,tak to vypravet nejde, protože neni co...a to se da rict o celym filmu. Libila se mi italština,  s dabingem by to bylo zabity uplne a ocenila drobnost, ze italske pěvkyně nemaji v 18.stoleti hollywoodsky vybelene zuby. 

Zuzuli to je krásná zpráva, přeju hodně zdraví. 

stes Zajímavý... tak asi vynechám. Díky za recenzi!

Aranel nerada bych Tě obírala zážitek, vidět se to, když je čas, zase dá, to ne že ne. třeba tu má někdo jiný pohled na věc. 

Zuzuli moc, ze srdce moc ti to přeju. 

Zuzuli jupii

Zuzuli to je skvělá zprava.

Zuzuli paráda

Zuzuli

Garfie nadhera

Zuzuli úzasná zpráva! Gratuluju, jsi silná a statečná ženská, držela jsem ti palce

continuity umyté okna / balkónky  ...to je tak +- 20 kusů ... 

continuity  ... jako  Ty jsi nezmar  ... chci být stejná

Catherinne

Zuzuli  jsem ráda  moc!

Zuzuli úžasná správa teším sa s Tebou

Catherinne nech je mamine len a len lepšie 

Šli jsme trávit husu do mlhy.

Tenhle týden jsem se úplně rozbila v práci, ale fakt napadrť a poprvé v životě jsem řekla ne. Něco se pro mě na tom změnilo, zatím to neumím popsat, ale chodila jsem domů s velkou úlevou, už ne tak zatížená, jako dřív. Sbírám sílu, to "ne" budu muset říct ještě párkrát a víc nahlas, ale začla jsem. V pátek večer jsem vzala děti do zámeckého parku na svatomartinská světýlka- trasa v úvodu s legendou o sv Martinovi, barevnými světly nasvícené vzrostlé stromy, několik ohnišť a podél hlavní aleje živé sochy s nekonečnou trpělivostí k focení s dětmi. V cíli svařák a ohňostroj. Přes víkend oldschoolové rande s mužem- přijela jsem za ním do Prahy po jeho noční vlakem- včera ještě po cestě svítilo slunce, krajina byla osvětlená, všechna ta zvlněná pole s ozimým obilím byla jak z fotky z Toskánska, slunce rozostřené za závojem mraků a na jejich okraji halový jev. Celou dobu sluchátka v uších... muž mě vyzvedl u vlaku, došli jsme si na pozdní oběd, jinam jsme šli na kávu a prosecco (natolik jsme tam seděli dlouho s dívali se výlohou ven), pak do kina a nakonec malou večeři u piva. Snídali jsme strašně dlouho, vyrazili na výstavu fotek u Kamenného zvonu- byla výborná, strašně nás zaujal i doprovodný dokument...  a zatímco všichni sháněli rezervaci na husu, my si dali na oběd pastrami a pivo a já jen hrozně doufám, že mi ty zážitky vydrží aspoň na půlku týdne, když ho začínám hned zítřejší službou až do úterka.