continuity No doma by nám byl na nic, my ani jeden nepijeme doma žádný alkohol. Ale po štědrovečerní večeři, máme společenskou akci na hřišti, asi 20 rodin, dnes už s dospělýma dětma. Takže svařáku, punčů a dalších teplých nápojů, není nikdy dost. Strávíme tam asi hodinu, potom teprve dárky. Je to taková tadice, přes 20 let.
Občas jsem si teda zbytek dávala do čaje
Renusatko já ho jeden rok taky dělala a dávala si ho i do teplého džusu. Možná se na něj vrhnu i letos, mám chuť na svařák.
Renusatko děkuji, to jsem asi zmeškala
Pozvala jsem tátu na párek v rohlíku. Vezla jsem ho na převaz a za statečnost měla být cukrárna se zákuskem, ale má z minulého týdne vyšší cukr a odměnit jsem ho musela, tak párek v rohlíku, nedá se svítit. Nejedla jsem to asi sto let, ale fakt mi chutnal.
Kan to je ale dobrá odměna. 
Taky jsem ho měla v létě tak po 20 letech a taky mi chutnal.
Nadmíru mě potěšila krátká, leč intenzivní návštěva u zřítelnice...
V pátek proběhla oficiální večeře s nejširším příbuzenstvem, které pak na vyzvání opustilo v určenou hodinu kvartýr, aby bylo vystřídáno partou spolužáků - těch mělo přijít deset, na mě ovšem jejich hemžení činilo dojem, že jich je tak třicet. Jo, vlastně já jediná ze starců jsem směla zůstat, vlastně naopak moje přítomnost byla přímo žádoucí!
Když jsem se odvážila vynořit na veřejnost, partička povstala jako jeden muž a pod taktovkou boyfrienda mě přivítali sborovým Ahój! 
a pak se na mě vrhli... jeden každej dychtil vyzvědět moje jméno, rodinný poměry, světonázor... až po co si myslím o nesmrtelnosti chrousta, přičemž dotazy prokládali užaslými výkřiky jak má zřítelnice hezkou babičku (byli navedený? ). Jako super jsem se pobavila, ta mládež byla strašně milá (mládež sestávala napůl z kluků, napůl z holek a nádavkem z jedné dívky co si myslí že je kluk a z jednoho kluka co si myslí že je holka a nakonec se z něj, vlastně z ní, vyklubal fanoušek Franze Kafky ). Zřítelnice měla zakrátko slušně naváto, chudák malá... ale nikdo nepřišel k úhoně, úderem půlnoci utichlo veškerý vřeštění, najednou bylo vzorně uklizeno a omladina v tahu!
Další dva dny jsme se věnovaly nákupům, všude strašnejch lidí, obchody praskaly ve švech... přičemž se na sebe v tý tlačenici všichni usmívali a prodavačky ze všeho nejvíc, skoro jako by se celej rok těch davů nemohly dočkat - já tam vždycky úplně pookřeju. No, to přejde, už jsem zas tady, mezi svými
barbucha to je tak hezký
barbucha Super. Tak zas dobrý vědět, že je na světě kout, kde lidi před svátkama nehysterčí a ještě se usmívají.
barbucha to musel byt super mejdan
Ja jsem byla dneska jeste neco dokoupit a prodavacky mi skoro vsude praly hezke svatky nebo se aspon chovaly vlidne a dokonce i pan v zasilkovne nekde v prcicich, kam mi to zas prelozili, se usmival a popral. Tak mi to taky docela udelalo radost. Na druhou stranu si rikam, jestli neni neco spatne, kdyz je clovek zjihlej jen z toho, ze se na nej nikdo nesklebi a neutrhuje.
No právě. My byly nedávno s RoSa v Marksovi, a tam postávající znuděná prodavačka (resp. asistentka prodeje, anžto nic neprodávala, jen stála a čuměla) byla drzá a protivná, akorát na facku. Jako pérovat dvě starší dámy 
že neuklidily prohlídnutý zboží tam, kam patří?! 
Tvl kdyby aspoň měla co na práci!
Mejdan naprosto super, to jo!
barbucha poslechla bych si, co jste ji rekly!
Muhehe. Naše doporučení, po krátkém vyjádření úžasu, se neslo v tom smyslu, ať to laskavě uklidí sama, pokud si v tom strašným fofru najde chvilku (byly jsme v celým obchodě samy).
Chci tě s sebou na předvánoční nakupy
barbucha To chápu, že jsi byla hvězdou večírku :-).
barbucha Super. Tak zas dobrý vědět, že je na světě kout, kde lidi před svátkama nehysterčí a ještě se usmívají.
ešte je ďalší kút, kde sa nehysterčí, Madeira. Sme vo Funchale, vianočná výzdoba je prekrásna, 23 stupňov, pohoda, dobrosrdeční domáci. Nechce sa mi ísť domov, hľadám niekoho, kto si ma tu adoptuje.
barbucha to sa dobre číta, mlada ma spravnych kamaratov, super babku.
Ráno jsem odvezla auto do servisu. Mají do pěti, takže jsem rovnou řekla, že si auto vyzvednu druhý den ráno... Odcházím z práce po páté a zjistila jsem, že nemám klíče od bytu a ty jsou buď v autě nebo fuč. 
Servis už měl zavřeno a servisáci všichni přespolní. Naštěstí pan jednatel byl ochotný obléknout dítě a přijet k servisu. Jako kdyby doma nebyl pes, tak na to peču.
Klíče v autě byly, ale teď nevím, jestli tam začnu jezdit s autem pravidelně, nebo se spíš vyhýbat velkým obloukem.
Takže mám radost, že jsem se dostala domů a jsem hrozně ráda, že borec přijel a neposlal mě do pryč a ještě mě kolega z práce přiblížil do servisu.
Nevím co mě osvítilo hledat klíče od bytu už v práci, normálně to nedělám....
milacka Ooo, tak to je velká pohodička, to věřím, že z toho se domů nechce.
barbucha Skvělej mejdan!
