Karja moje to měli stejně. Já jsem je brala jednou týdně na plavání a jinak si vystačili s kroužky v družině + později skaut.
Tímto přístupem mi vyrostl z jednoho dítěte velice akční kus, který je pořád někde a z druhého totálního domased, takže jsem si dost jistá, že jen výchovou to nebude. 
Josja na tabory taky nejezdila, nase to nenapadlo (deponovali me proste na leto k babicce) a me taky ne, asi bych na to ani nebyla. Pod stan jsem jela poprvé až někdy po dvacítce uplne sama s hnutím Duha, a pak asi na dva tábory s nějakým VŠ spolkem. Bylo to sice fajn, ale asi mi to takto stačilo, take na ty táborové hry úplně nejsem.
U syna jde o to, že má takovou složitou povahu a nevedeme ho nejlip, sama si to uvědomuji, i muz to vidí, i prarodiče mají v lecčems pravdu. Jakoby tabor to nezachrání, ale nejake trochu dobrodružství a prostředí, kde si vykročí z komfortní zóny a bude muset spolupracovat, by mu mohlo prospět. Take si myslim, ze do tech oddílu chodí většinou deti, ktere se zajimaji, maji koníčky a mohou ho třeba v něčem inspirovat.
Syn je šikovný, v tom problém neni, i se umi zabavit sám, ale blbě. Treba na Robloxu by vydrzel hodiny, ty hry tam sice nejsou závadné, že by to byly nejake střílečky nebo tak, ale co jsem koukala s nim, tak byly úplně pitomé, fakt o ničem, hrozne primitivni, casto je to i o tom, ze si tam kupuješ nějaká vylepšení nebo jen hlídáš, co tam bude k mání (asi jako ja čučím do zalando lounge:))). Tak bych potřebovalo nějakou nevirtuální protiváhu k tomu. Oddil by mi přišel super a ještě bychom měli program na léto.
Gatita a co se stane, když mu ten tablet omezíš třeba na dvě hodiny?
continuity kroužky v družině jsou taky kroužky, ne? Nevidím v tom rozdíl.
Evaeva On to má omezené. Nestane se nic, ale právě jak nemá žádné koníčky, tak se pak potlouká po domě a nic moc ho nebaví.
Evaeva no z hlediska rodice je rozdíl dost zásadní, i pro dítě je asi jednodušší. Měly jeden týdně a navíc se to odbylo v tom čase, kdyby tam stejně sedeli, takže jim to už neomezuje ten volný čas po škole.
continuity jasně, ale když dítě nechce na kroužky, tak je to asi jedno.,l
Gatita u nás je takový nanicovatý mladší. Málokdy si najde nějakou zábavu, ale nebaví ho teda ani ta elektronika Nejradši si hraje s bráchou, ale ve všední dny k tomu moc není příležitost.
Karja tak to je uplne v pohode. To bych neresila a az treba budou chtit samy...A co popisujes, tak maji aktivit az az
Ano, mají, ale s náma, respektive se mnou jako z větší části:D:D. Já jsem se právě těšila, že mi ruzné ty kroužky a turnaje mimo teda standardních rozvozových honiček přinesou i nějaký ten čas pro mě, odvezu na kroužek - dojdu si na nákup/kafe, doma vytřu..., pul dne volno kvuli nějakému turnaji. Ale nevypadá to, tak ještě pár let počkám, ono je to taky hezký, když dělají ty věci se mnou, jen teda já neumím moc vytvořit nějakou partu, aby tam bylo xy dalších dětí.
Evaeva na ty školní jsem ji vždy nějak přesvědčila - protože tam šly spolu s kamarádkami.
Ale skaut byl každotýdenní boj a vyjednávání. A neuděláš nic
Gatita No a jak ho nakonec zaujal ten fotbal? Jako chápu, jak to popisuješ, taky bych měla tendence s tím něco dělat, zároveň, když to nemáš v sobě (já taky ne, taky nemám žádnou partu s kterou jet na čundr, vodu, jako být nějak přirozeně rodinně aktivní samospádem), tak se to fakt těžce dělá no!
Karjamůj muž to v sobě má,věnoval tomu fakt hodně energie a stejně to nepomohlo.
Ty děti když jsou rezistentní, tak dokážou být vytrvatelsi než rodič.
A ten školní rok ještě jde, ale prázdniny to je fakt utrpení. Jedno dítě jsem za celé léto videla párkrát, druhé nevyleze z postele, dokud tady fakt nepritlacim. Oba chodíme do práce na full time, nemůžeme ji organizovat program. Alespon občas sama od sebe něco uvaří.
continuity no to je fakt, že si člověk říká, jak jsou ty prázdniny s malými dětmi náročné, ale ono s teenagery, co jsou doma si moc nepomůžeš:D:D:D
Karja zase teenager se už nějak obstará.
Já na kroužky chodila ráda, žádný vzor z domova, že by naši měli nějaké party, to vůbec. Ovšem oproti ségrám jsem byla žabař Kamarády jsem si vždycky našla až tam.
Starší by chtěl všude, sám, s mladším je to horší, ale taky někam chodí.
Evaeva Jo ale myslela jsem to tak, že věčně doma blemcající teenager, že bych z toho nebyla uplně štastná taky, ač jasně, jídlo si sám třeba obstará.
Karja mně by vadilo, kdyby byla celý den na mobilu. Jinak klidně, myslím, že přes rok toho taky má dost. Já taky nikam moc nechodila mimo ty organizované věci. Když nebyl tábor, soustředění nebo dovolená, taky jsem se tak porůznu plácala
Karja fotbal se týká mladšího. Ten se ted mimochodem učí bruslit na příměšťáku a je spokojený, to je naopak typ, co je vděčný za každou aktivitu. Staršímu je 10 a je schopný obrečet, když ho "nutime" v sobotu na výlet nebo do bazenu (a neni to proto, ze by toho měl moc, on proste nema rad zmeny, takze kdyz je doma, logicky nechce jit ven:)). Je to takový introuš, něco by si vrtal doma, což je úplně ok, ale jak nečte, nevyrábí, pomalu ho opouštějí dětské hry (i když lego ho ještě baví), tak je proste takovej nanicovatej a nejradši by pařil ty nejjednodušší hry, ze všeho ostatního je otrávený. Ty hry na teda omezené, ma podobny screen time jako vrstevnici. No ale v podstatě žijeme v konstantním kňourání a přemlouvání, i na tech dovolených furt něco reklamoval, ma to tak od miminka.
No ale v podstatě žijeme v konstantním kňourání a přemlouvání, i na tech dovolených furt něco reklamoval, ma to tak od miminka.
A nechat ho nějaký babičce by nešlo?
Jako ta dovolená stojí čas a peníze, člověk se s tím vymejšlí... poslouchat nevděčný kňourání 24/7 musí bejt děs.
barbucha tak hlavní poučka je jet tam kvůli sobě, ne kvůli dětem Děs je to samozřejmě i tak, ale menší
Evaeva na ty školní jsem ji vždy nějak přesvědčila - protože tam šly spolu s kamarádkami.
To se mi osvědčilo jako základ úspěchu. Mladej pán, takto příšernej zarytec od narození, by nikdy nešel tam kam nechce - ale domluvit účast ještě nějakýho kamaráda byla sázka na jistotu.
Odnášel to chudák synek kamarádky, o rok mladší, kde jsme třeba na judo museli uplácet trenéry, aby ho vůbec vzali, spíš jen tak pro legraci... ale kluci se znali od mimina a spolu chodili moc rádi.
