Evaeva 

Tak jasně že jedu i kvůli sobě, ale těžko si odpočinu nebo užiju, když mi tam někdo imrvére skuhrá.

barbucha Tak desetileté by měl už pochopit, že i rodiče mají nárok na dovolenou a odpočinek. Asi bych nějaké vymrčováni u takto starého netrpěla. 

Gatitajako kdybych četla o našem synovi. Nakonec je ale obvykle maximálně spokojený, nejednou po výletě/aktivitě řekne, že to bylo super, nejlepší den jeho života a klidně má ty nejlepší dny v životě tři za týden. Takže já už to počáteční skuhrání, vyčítání a otrávenost ignoruju. Vím, že to přejde. Ale přiznám se, že se teda dost stydím, když u toho máme svědky, protože ty jeho kecy občas stojí za to. Nejhorší je, když na to nějaká dobrá duše začne reagovat a má pocit, že ho nějak vychová místo nás. 

Takže s tímhle skuhráním jsem se naučila zacházet, co ale na výletech a dovolené nezvládám, je neustálé hysterčení kvůli vosám, psům, jakémukoliv nepohodlí, nepatrnému škrábanci apod., to se hned umím vcítit do pocitů papiňáku! 

Pinot Noir u nás každý výlet začíná frfláním, jak je to daleko Taky to ignoruju, resp. spíš se tomu směju. Oni teda všude chtějí, ale jakmile je to do kopce nebo to začíná nudnou cestou nebo cokoliv, tak začnou hučet.

barbucha no gatita psala, že doma je spokojený. Tak leda být doma. To jsou holt děti, empatie není jejich nejsilnější vlastnost, natož nějaké překonávání se nebo přetrpění pohodlí.A když má někdo takovou povahu, je to náročný pro okolí, ale co s tím naděláš no. 

Kan Ono je to s tím vymrčováním těžké. Povahu nepředěláš a i to desetileté je ještě dost malé, aby mělo nárok na nezralost. U nás má tuhle povahu muž, ale tomu už je osmatřicet, tak se s tím za ty léta nějak naučil pracovat

Lukáško už tiež začal frflať na turistiku, pričom ešte na Veľkú noc v Tatrách si to užíval. Ale v nedeľu, napriek daždivému počasiu, sme mali taký pekný výlet v Raj.Lesnej, ale bez turistiky teda, že povedal, že keď mu vopred povieme, že tam bude to a ono, tak pôjde rád. Na to sme mu povedali, že ale my vždy nevieme, čo nájdeme, že ideme a poznavame.

letfenixa jsou u vas taky ty turisticke denicky a nalepky? Vnuk to ma rad, vzdycky koupime obrazkovou samolepku, nekde davaji i razitka, lepi si tam i vstupenky, zakladal si i nejake ubrousky z restaurace a tak. Treba by to tveho synka taky bavilo a mel by pobidku neco navstivit.

barbucha Tak desetileté by měl už pochopit, že i rodiče mají nárok na dovolenou a odpočinek. Asi bych nějaké vymrčováni u takto starého netrpěla. 

​No, taky by se mi to nelíbilo. Navíc by v těch 10 už mohlo dítko uznat, že rodiče si s tím dali práci, s výběrem, aby to bylo i zajímavý, s ohledem na všechny členy rodiny... proto mě napadlo malého nevděčníka nechat u nějakých těch příbuzných, když si toho neváží. Tam může mrčet do alelujá, případně bejt nadmíru spokojenej že nikam nemusí. A rodiče budou mít svatej pokoj. (samozřejmě, pokud je příbuznejch dostatek ) Není přece nic špatnýho, když si nebohej uštvanej rodič vybere jednou za rok aspoň tejden dva, když má jinak potomky na krku celej boží rok, no ni?

barbucha no gatita psala, že doma je spokojený. Tak leda být doma. To jsou holt děti, empatie není jejich nejsilnější vlastnost, natož nějaké překonávání se nebo přetrpění pohodlí.A když má někdo takovou povahu, je to náročný pro okolí, ale co s tím naděláš no. 

​Tak ať je doma, pokud to jde. Nenaděláš nic... 

Jsem si vzpomněla na jednoho z mých bratrů, my tři byli každej úplně jiná povaha... no a tenhle taky prostě nedal pokoj, kdybys ho zabila, furt mlel a mlel. Společný dovolený byly hotový utrpení, a nejlepší bylo, když si vzteklí rodiče - tehdy byly ještě povolený tělesný tresty - zchladili žáhu na nás všech šmahem  S odstupem času se ani moc nedivím... naštěstí těch zájezdů nebylo tolik páč rodiče radši cestovali sami, a u babičky nebylo zle

Kokoska videla som reklamu na tatranský pas a tento rok vymysleli Považsku hradnu cestu - absolvovať 7 hradov na Považi, máme pas, boli sme na 4, na jednom nebola pečiatka vôbec, z ďalšieho po týždni v pase zmizla, myšlienka výborná, realizácia až tak nie, bohužiaľ. Áno, už som to tu veľakrát čítala, že v Čechách sú turistické pečiatky a dennicky, tak na Slovensku to plošne nie je.

Gatita a nenašel by se pro něj nějaký kroužek typu Robotronik, Chemik, elektro nebo tak něco? Zvlášť když rád montuje a staví? U nás na základce nebo ve volnocasovem centru takové jsou

barbucha no jo, ale když hlídání nemáš, tak buď to vydržíš nebo budeš doma s ním.

Ale teda desetiletý dítě, co uzná, že si rodiče dali práci s plánováním, mně fakt pobavilo Tohle podle mě neocení, dokud nebude mít svoje děti. Od desetiletého bych to fakt nečekala.

Evaeva no, když mu to cíleně budeš říkat, ať se zkusí zamyslet, jestli ten výlet má být zábavný pro děti nebo pro rodiče, tak to uzná, že si rodiče dali práci. Ale do příště to nevydrží. Tuhle věčnou nespokojenost taky doma u jednoho dítěte máme. Teď je u nás první týden prázdnin. Děti jsou na parkurovým kurzu, kam jsem je přihlásila, až když to oba odsouhlasili a těšili se. V pondělí jeden brečel, že nikam nechce, proč jsem ho tam hlásila a druhej vyskočil rovnýma nohama z postele a hlásil, jak už se moc těší. Ten první diskutuje a brečí každý ráno, že nemůže jít, protože ho všechno bolí. Každý odpoledne říká, že to bylo dobrý a chce jít běhat, hrát fotbal nebo oboje. Nešťastná povaha, no. 

Tabea to jsem zvědavá, jestli syn za dva roky tak vyspěje, k tomuhle jsme teda zatím nedošli

Já samozřejmě netvrdím, že se nemáš pokoušet s tím něco dělat, ale neměla bych žádná velká očekávání. U nás už je to takový kolorit, vyjdeme a frflají, ale za chvíli je to dobrý. Super byl nedávno mladší. Jeli jsme do Hradce a první cíl byla interaktivní výstava pro děti. Zastavili jsme asi 200m daleko. A prý "To si děláte srandu! To tam mám jako dojít?!"Já už se tomu fakt jen směju.

barbucha no jo, ale když hlídání nemáš, tak buď to vydržíš nebo budeš doma s ním.

Ale teda desetiletý dítě, co uzná, že si rodiče dali práci s plánováním, mně fakt pobavilo Tohle podle mě neocení, dokud nebude mít svoje děti. Od desetiletého bych to fakt nečekala.

​Proč ne? Jako když rodiče obcházej ty děti a ptají se co by chtěly... co by rády viděly... dělaly... to nebo ono... pojedeme tam a tam a možnosti jsou takový a takový... to je přece normální domluva a i ten desetiletej to snad vnímá. Že se jako bere v potaz každej názor a o plánu se diskutuje. 

Dneska už je to snad možný, za totáče člověk bral co šlo, tam sis nemohla moc vyskakovat

barbucha ano, my se takhle domlouváme. Ale frflají stejně Už jen proto, že každý musí trochu ustoupit. Což děti nechápou, ustupovat nechtějí a nevidí ústupky rodičů. Nebo možná i racionálně chápou, ale iracionální potřeba frflat, protože to není úplně podle jejich představ, převáží.

barbucha Máš pravdu! 

Evaeva myslela jsem to tak, že dítě na akci frflá, jak je den na hovno, vlastně celej život nahovno, výlet blbej a ty mu řekneš, jestli si fakt myslí, žes to všechno naplánovala, aby ses pobavila ty sama. Tak to v ten moment je schopný uznat, že rodič by si pro čistě svoji zábavu vymyslel jinej program. Ale další den jedeš nanovo.
Gatita Pinot Noir Co SSZ?

Tabea tak to jsem zvědavá, to si zatím neumím představit. Ale u nás se frflá jen na začátku, pak se baví.