Karja To je vtipný, naši rodiče se taky seznámili, až když jsme měli první dítě! Ale oni od sebe mají 200 kilometrů, tak to nebylo úplně jednoduchý. A už dlouho to bylo v takových kontaktech na dálku...tady máte jablka a vemte bednu Garfikovým a naopak...

Tabea Tady jsou muslimové spíš výjimka a když už tak třeba z Malajsie, Arabové tu nejsou prakticky vůbec (s výjimkou toho vyhozeného spolužáka), ale zase hodně se na ně myslí a škola třeba označuje co je halal a podobně. 

 Ha, když jsem zacala chodit s bývalým manželem (přes internet), tak jsme zjistili, že otcové se pracovně znají 10 let a tykají si. 

Nejlepší teda bylo, že když jsme už byli před rozvodem, táta dostal lístky na divadelní představení při příležitosti výročí podniku. Ten co to organizoval věděl, že jsme se vzali, tak nás posadil vedle té rodiny.

brrr Vajíčka jsou vtipný!!!

Tak vy jste ale taky z daleka, že jo? Třeba když už mají společný vnoučata, tak mi to přijde trochu divný, já třeba zvu na oslavy obě strany...ale my jsme teda slavící rodina.

U nás asi na oslave L prvých narodenin.

Garfie Jo, jo, mají to od sebe prarodiče 400 km. My právě moc slavící nejsme, "tcháni" jsou rozvedení, do toho nás nemusí moc druhá manželka a vzdálrná babička má zdravotní problémy. Ale vím, že naši, když jsou někde s klukama, tak posílaji fotky na whatsapp i druhému dědečkovi (babička nemá chytrý mobil).

Naši rodiče se teoreticky mohli znát - stejné sídliště, děti v podobném věku. Ale neznali se ani od vidění. Seznámili se celkem brzy, ale jen někde u auta, když jsme někam jeli. Nějak víc se podle mě viděli, až když jsme se asi po šesti letech stěhovali k sobě. Ale dodnes se vídají víceméně na oslavách dětí. Veškeré informace o sobě mají od nás.

Mi rodiče se seznámili s mužovými na jeho promoci, klukům bylo 9 a 7. Ale to je tím, že my jsme ti nesezdaní.

​To si můžou dovolit jen vícematky, tam když se vztah robatka nepovede, je šance na normální snachu u druhého dítěte. To my od jedináčků a jedinaček si dovolit nemůžeme. :D :D prostě nemůžeme nic riskovat. 

brrr Vajíčka jsou vtipný!!!

Tak vy jste ale taky z daleka, že jo? Třeba když už mají společný vnoučata, tak mi to přijde trochu divný, já třeba zvu na oslavy obě strany...ale my jsme teda slavící rodina.

​Jo, takhle se setkáváme s těmi tchány od sester, a jako mám pocit, že je vídám a znám víc než ty svoje, i moje děti s nimi mají hezký vztah. Je to takový fajn. 

Kan jojo. To byla historka mojí kamarádky, když dělala ve školce v Hamburgu. 
U nás ve školce zas otec Syřan odmítl podat učitelkám ruku. Jejich děti se nesměly účastnit žádné školkove slavnosti a když byly někde na fotce, která přišla do deníku jiného dítěte, museli jim začerňovat obličej. 

Tabea To je fakt pošahaný. Na druhou stranu, s bývalým přítelem jsme navštívili jeho kamaráda ze studií, etiopského muslima, v Holandsku, bylo to předvánočním čase a oni měli doma stromeček. Ptala jsem se ho tehdy, jestli slaví Vánoce. A on že ne, ale že všechny děti ve školce ano, takže oni se rozhodli, že je kvůli dcerám budou taky slavit, aby o nic nepřišly. To mi přišlo moc hezké. 

Karja no tak já mám z rodičů švagra opačný pocit, vůbec mi nevadí, když se na oslavě mineme

Naši rodiče se poznali po necelém půl roce. Moji rodiče je pozvali na zabíjačku Ale to bylo u nás běžné. Zabíječka, hody, vánoční svátky to se u nás scházelo hodně lidí. A když jsem s někým chodila, naši pozvali toho kluka a řekli, ať přijedou klidně i rodiče. Všichni moji kluci měli hezký vztah s rodiči, takže jsem je znala brzy. Různě jsme se tam stavovali na návstěvy, jídlo apod. Tak to bylo takový docela přirozený. Moje rodiče poznali takto jen dvoje rodiče mych kluků, z toho jeden je manžel. Netočilo se to u nás jak na orloji

My jsme hodně scházecí se rodina na narozeniny a Vánoce. Tak si nedovedu představit slavit bez rodičů a sourozenců partnera. A nějak to přebrala i omladina. K nám na oslavy jezdí i  děvčata a kluci od neteře a synovce. Jestli přibude časem kluk od dcery a děvče od mladšího synovce, budeme muset pořídit větší stůl a další dvě židle. Momentálně se vlezem tak tak.

711990 nene! Mne pred svatbou (po 13letech) tchani konecne nabidli tykani. Ale my se s muzem seznamili na vesnici, odkud je tchyne a kousek i tchan, takze se treba i s moji mamkou a tatou znali uz zamlada. Moje mama je chodici kronika, takze uz padlo i to, s kym tchyne zamlada chodila apod . U nas jsme oboustranne poznali rodice toho druheho hned na zacatku. Tj v mych 16letech. No a myslim, ze s tchyni si obe tajne rikame, ze jsme mely na sebe dost stesti .

Naši se s tchány seznámili sami, mamky se tak od vidění z mládí znaly, tak moje máma došla za tchyní do práce a pozvala je na kafe doteď se schází nezávisle na nás párkrát do roka, dobře si rozumí. Mají to tak i s rodiči od bratrovy manželky. 
Moje mamka znala všechny rodiče mých předchozích kluků, aniž bychom je nějak cíleně seznamovali, holt maloměsto. A já si s nimi taky vždycky dobře rozuměla, na tohle jsem měla štěstí. 

​Jako neumim to napsat tak vznosne jako Jitka77, ale mne osobne pripada desive, ze si nekdo zacne "rvat vlasy" sotva slysi, ze otec pritele pochazi z Balkanu. Jeste o rodine nic nevi, nema tuseni z jakeho konkretne prostredi otec na Balkane pochazi (protoze i na Balkane existuji mezi lidmi kulturni a nabozenske rozdily!), vubec nevi, jaky je otec jako clovek a jak spolecne s manzelkou syna vychovali - ale rve si vlasy, protoze Balkan

​Možná nepíšeš vznosně, ale píšeš sdělně, to je velký dar. Fakt ti držím palce, abys našla svůj hlas a nechala ho zaznít, myslím ve tvé vlastní tvorbě. Umění je cenné tím, že se člověk při vnímání vystaví nejednoznačnosti a dokáže v ní setrvat. Je to určitě jeden ze způsobů, jak rozmývat předsudky

Lidi si někdy málo uvědomují, jak strašně snadno se oni sami můžou ocitnout na straně posuzovaných.

Garfie ja mam treba kolegu (uz jsem to zminovala) palestinskeho jordance. Je samozrejme muslim, ale je rozvedeny. I druha manzelka je ceska, chodi oba evropsky odivani. Maji doma psa a on se sice modli a neji veprove, ale to je tak asi vsechno. A s tim jidlem....pamatuju si pamatnou historku, jak na nejakem rautu cpal do pusy uz asi druhy rizek a jen tak mezi reci, jestli jsou fakt kureci. No nebyly
Muslimu kolegu mam jinak vic, ale aspon v pracovni rovine se chovaji velmi korektne. Zadne nepodani ruky apod. Ale muj vzorek je pomerne maly a jsou to treba 4 Palestinci (ti jsou obecne fost asimilovani) a pak treba ti, co maji jen otce muslima. 

Myrtila Máma s mojí tchyní taky občas spolu zašli do kina nebo na nějaký výlet, než tchýně onemocněla. Bylo to hezký.

Jos Haha, s tím jídlem jsi mi taky připomněla historku, jak ten náš kamarád (Egypťan) u nás byl i s rodinou na grilovačce, cpal se jak o život a já mu říkám, hele, není zrovna ramadán? A on se chudák zarazil v polovině a říká, ty jo, víš jak dlouho je tady v Česku od svítání do setmění? To se nedá vydržet! a pokračoval v jídle...

Ty jo, s tím tykáním se mi stala taková nepříjemná situace, chodila jsem kdysi s klukem, byli jsme i součátí širší party, jeho rodiče mě měli hrozně rádi, s mámou jsem si tykala...potom jsme se rozešli, zůstali jsme ale dobří kamarádi, on se oženil a jednou, když jsem se s nimi úplně náhodně se všemi potkala, ukázalo se, že si s "nevěstou" vykají. To byl fakt trochu trapas. 

Garfie Asi to s tykánim nechtěji pokoušet, když už to jednou nedopadlo? A nebo si nechce pustit tchány moc k tělu snacha. Ja jsem taky u jednoho kluka nabídku k tykání od jednoho rodiče ignorovala. A udělala jsem dobře.

Jos já začala tchánům tykat až když byl synovi tak rok, dva, asi tak po dvanácti letech. Oni mi tykali. S našima si začal muž tykat před svatbou, takže taky po dost letech, do té doby mu táta tykal, máma vykala.