dnes vlastně ne, včera,,, přišly jsem do Prady ( jak se to kruci skloňuje ?)  a během tří minut nám takový krásný mladý upravený muž přinesl sklenici sektu, odnesly jsme si irisy, které tam stylově byly všude naaranžované.... vůbec nevím proč, jestli kvůli svátku matek, nebo svátku jinému, nebo proto, že byl pátek ?

Bylo to příjemné a milé..... na rozdíl od Hermesů, kde si nás včera nikdo nevšímal, vlastně tam kromě dveřníka nebyla ani noha... ( ta rebarbora je opravdu moc pěkná, stále se líbí) .

a u Todse jsem se zamilovala do těchto bot

Super hokej. Sice jsem nejdřív jen přibíhala mrknout na góly a pořádně viděla jenom poslední třetinu, ale ten pocit!   

(obrázek není autentický ze včerejšího zápasu, ale i tak )

Hokej nás doma potěšil taky velice.

Mě dnes potěšila moje přičinlivá dcera. Odpoledne si byla přivydělat pár korun a večer šla tančit. A taky krásný den a byt provoněný skořicovou svíčkou a jarní vlahou nocí.

Mě potěšil dnešní hokej. Ale máme z toho rodinnej rozkol 

Zřítelnice se totiž rozhodla fandit Čechům, na což zeť pravil, že zjevně jako otec selhal  a sledovali jsme to při kecání na Skypu - "Švéd" se nejdřív nafukoval, ale rychle mu sklaplo  takže to byl veskrze zábavnej večer

Dobře si holka vybrala! 

To takhle dneska ráno běžíte po nábřeží ze schůzky na druhou a najednou musíte vytáhnout ten foťáček a spolu s dalšíma sto padesáti turistama zmáčknout spoušť.  Tenhle "kýč" se mi nikdy neomrzí.

Neomrzí, neokouká... miluju to! (ano, mám i nástěnný kalendář plný podobných kýčů)

Praha prostě JE skvostná, jedinečná.!

Akorát se nesmí moc myslet na to, kdo tam teď vysedává. 

Já jsem v tomto směru šťastný člověk, "toho pána" si nikdy nepředstavím na hradě. A vlastně ani v Praze. Vlastně nikde... Moje mysl se chová jako u vážně nemocného pacienta... reaguje popřením nepřijatelné reality (abych předešla depresi). 

A dnes mě potěšilo, že mi došla zásilka, která byla "na cestě" od března. Teda ta první se asi ztratila, ale konečně přišlo to, co jsem si v březnu objednala a zaplatila :) Jak málo někdy stačí k radosti!

konečně jsem se po období akutní lenosti přiměla zas cvičit (a cítím se skvěle)

Dnes ne, ale včera, kafe s Vendulkou, tolik potřebná relaxace

Ano, taky se po období akutní lenosti, které u mě trvalo v podstatě celou zimu,  zase hýbu, a nemůžu si to vynachválit. :-) Výbornej pocit, doporučuju. 

V zime je zdravé hybernovať, nie? Korytnačky a medvede si to pochvaľujú...

Ale aj ja s tým jarným vzduchom som sa donútila ráno cvičiť, čo som v zime nedala.

Ano, ano, v předvánoční čas zazimuji a probouzím se tak v dubnu. Každým rokem je to horší. ;-) 

Tak to máš můj obdiv, ráno cvičení nedávám, maximálně nějaké vysloveně provozní na záda, šup šup, trochu zakřupat a jít. 

Jo, v úterý to bylo moc fajn. U Armaniho ten kosatec umí, že jo?

Sable Or se mi moc líbil a je to držák jak blázen! Po hodně dlouhé době něco, co mě opravdu zaujalo, luxus a kvalita na n-tou. Vzbudila jsi mou velkou zvědavost vyzkoušet i jiné Privé.