hlásím se, že bych chtěla starou plechovou šatní skříňku a vysloužilou kartotéku

Však vy už máte stylově podobnou tu bílou z Ikey pod televizí, ne? 

no stylově podobnou :-D

(A je dobrá, nejde otevřít ani poškrábat oranžovou tlapičkou. Akorát se asi blíží chvíle, kdy nám rupnou nervy a odstavíme skříňku od televize...)

ta kartoteka, to je proste...

a pokud jde o ty tlapicky, tak muj puvodni plan koupit gauc v ikea a to prave kvuli tlapickam, tak ten vzal o vikendu za sve, protoze jsem nasla krasny v bo concept, akorat nevim, kam to kocici komando dam  

Koupit stylové rukavičky? 

nebo elektrický ohradník?

P.S.

To spis  rukavicky rozcupujou

Karotéku podobnou té na druhém obrázku jsem měla. První byt jsem měla zařízený dědovou "kanceláří". Měla jsem ještě registračky s dřevěnými roletkami a hlavně krásný psací stůl s roletou. Pod ni byly v horní části malé šuplíčky s emailovými štítky s římskými číslicemi. Ach jo, všechno zmizelo v propadlišti dějin. Když jsme kdysi dávno museli narychlo vyklidit mlýn po dědovi, tak jsem ty krásný věci, který nebylo kam dát, obrečela. Jak by se mi byly hodily až jsem si dvacet let poté koupila chalupu.

Hej, toto poznám, po babičke zostal fantastický starý kvalitný funkcionalistický nábytok, lenže keďže zomrela ešte za socíku a byt bolo treba vypratať rýchlo, tak sa proste presúval po skladoch, kde to naši dokázali vybaviť a dnes už ani srnka netuší, kde nakoniec skončil.

Ta kartotéka.... ach jo, no jo... v podobném velikánském dřevěném šuplíčkovníku má můj prastrýc zlatník všelijaké komponenty a šutříky, pokud by někdy pověsil řemeslo na hřebík a chtěl se jí zbavit, asi bych se o ni i postavila do fronty za veškeré jeho bližší příbuzenstvo. :) 

Ten zmar nad zmizelým nábytkem znám. Můj děda dostal od svého tatínka vybavení pokoje (30. léta, vlastnoruční výroba), když se prodával dům, zachránila jsem aspoň psací stůl a židli. No a židli mi otec téměř obratem někam zašantročil, zřejmě k sousedovi do kamen.

No a teď prodával dům prastrýc s tím, že si můžeme odvézt, co chceme. Přetahali jsme část knihovny a pak tam nechali seznam, co bych tak ještě brala. Dělala jsem si zálusk mimo jiné na křeslo a on mi ho někdo vyfouk.

Nebylo to asi úplně ono, i když u strýce, který se křesly doživotně živí, by mne originál nepřekvapil.

Waw! Egg od Jacobsena v kuzi, to je tak tri sta, ne? Je uzasne. 

taky máme v rodině podobnou temnou část historie typu výměna secesní ořechové jídelny za umakart apod.

no na tý kůži úplně vidím ty kočičí šavle.......ale určitě by jim slušelo, než by ho zrasovaly...:-D

Coz o to, Goliaskovi by taky sluselo... ale ta cena, ta cena 

my máme náš starožitnej ušák, ze kterýho lezou žíně, žádnou designovku nepotřebujeme! :-D

Navrch Goliášek potřebuje ty ucha nutně! (tyhle jsou tenký, z těch by přetejkal.)

No, ono to asi fakt nebylo ono, ale vzhledově se mu velmi, velmi blížilo. Budu se muset zeptat, až na strýce natrefím (v mládí lítal s plachťákem, pak obeplul coby námořník zeměkouli, aby se ve finále živil navrhováním interiéru divadel - fakt u něj není nic nemožné).

Potrefenáhusa A co takhle vyhodit kočky na mráz? To by ta křesla nikdo neničil.