Cimrman 

Souhlasím, i tady na posledních pár stránkách padlo, že my nikoho nezajímáme a o to větší čest, že v zámořské knihovně mají náš zprofanovaný brak, samozřejmě projektované jakési stigma, zajímalo by mě, jestli by tohle prohlásil průměrný např. Belgičan, Dán, Bulhar, myslím že ne, Češi se rádi rochní v onom "O nás bez nás", ale tak nějak kontraproduktivně, ne všichni, já samozřejmě ne 

Cimrman je náhodou vtipná záležitost, mám ráda hlavně ty starší věci, kdy ještě žil Smoljak. Je to inteligentní humor, nepotřebujou říkat z jeviště sprostá slova, aby se lidi smáli, nepotřebujou být vtipní na úkor někoho. Ale uznávám, že každému to nesedne, manžel ho taky nemusí, ten má radši toho Švejka. 

tvrzení o lenošných salonních lvech byla jednak trochu nadsázka :) a druhak je něco jiného se tím zaobírat ze zájmu a něco jiného by bylo, kdyby stát sestavil tým určený k bádání a řešení, jak napravit pocit sebekřivdy národa. protože jinak si nápravu tohoto pocitu (obecně, nemluvím jen o češích) představit neumím. samo by se to neudělalo. přijde mi, že jako stát, lidstvo i národ bychom se měli zaobírat především úplně jinými věcmi, a možná by se tím vyřešily současně i jiné problémy, třeba pocity křivd.

" tady na posledních pár stránkách padlo, že my nikoho nezajímáme a o to větší čest, že v zámořské knihovně mají náš zprofanovaný brak"

Vy ty moje výroky tak zjednodušujete a překrucujete. Já napsala, že česká literatura reflektující pouze "malá" česká témata, nikoho ve světě nezajímá (protože ho nemá čím oslovit). Zajímavá literatura může být ta, která má nějaký přesah (např. Švejk). Vůbec nikde jsem nepsala, že je čest, že někdo zná naši literaturu. To už si z mých slov konstruujete prapodivné výklady.

A když je vzali pod ten stan, taky jste se coby opuštěné matky po dvou dnech hroutily steskem a strachy? Ten film mne vždycky bavil, ale ty matky jsem nechápala v čase jeho premiéry a teď, sama matka, chápu ještě míň.

Jakobisko a Bathory, bez komentáře. Na Slunci, senu a jahodách mne baví, jak kdysi dostávalo čočku (a srovnávali ho s Homolkovými, samozřejmě v jeho neprospěch), kdežto ve srovnání s dnešní tvorbou je to najednou superkvalitní kultovní komedie.

Cituji 2 strany zpět:

Kdyby to byla kniha o čecháčkovství, tak nikoho nezajímá, poněvadž my nikoho nezajímáme

Nehrútili sme sa, ale v tom filme predsa ani ony. Až ked tam dorazili na kontrolu (cha,cha), tak teda zrovna ideál to nebol. Vyzeralo to ako vyzeralo. My  sme nepátrali. A hlavne neboli mobily, ani telefon, tam kde boli, tak aj situácia bola iná. A nikdy som radšej podrobne nepátrala, čo sa tam dialo. Niekedy to vypláva na povrch až teraz, ked debatujeme a spomíname. To teda mám oči dokorán. 

Dnes je iná doba, mobil a všeobecná informovanosť a dostupnoť umožňuje rodičom vedieť o všetkom. Niekedy aj na vlastnú škodu. Ja keby som chcela vtedy vedieť ako sú na tom moje decka, tak by som tam ani netrafila. Za prvé nebolo na čom tam íst (auto mali so sebou) a za druhé, oni sami netušili koľkokrát, kde skončia. 

A smutno mi bolo už na druhý deň.

Ale já chtěla reagovat na toho jedince. Původně jsem psala, že mi připadá směšné, že při nějakém problému jsem se v životě setkala s tím, že všichni kecali, ale nikdo nechtěl řešit. A nechápu to - buď to řešit nechci, pak rovnou řeknu - ta situace je na prd, ale nechci to řešit. Nebo řeknu - je to na prd, jdu to řešit. Ale ne: hej, to je fakt na prd, co budem dělat? No mělo by se zajít za tamtím, to by měl vědět, nebo tam, ohlásit to. Jo, jo, to by se mělo. Jo, mělo. Tak čau zítra, jo, čau. Tak jako wtf? Lidi rádi říkají, že "o nás bez nás" ale sami se toho jednání vzdávají. A myslím si, že když se toho vzdávají v malých každodenních bojích, že se v případě potřeby pak nedají ani do většího boje.

Jinak teda v zahraničí nás berou tak, jak si aktuálně zasloužíme. Zaslouženě jinak nás brali za Přemysla I Otakara a zaslouženě jinak nás berou za Miloše Zemana.

OT: tady v berline jsem pred nekolika lety delala malou prehlidku filmu ceske nove vlny a poustela jsem i hori, ma panenko.

nejdriv jsem poustela, pak komentovala. zrovna tenhle film, kterej fakt povazuju za celkem sziravou satiru, pulka publika pochopila jako slapstick komedii italskeho typu ehm.

takze si myslim, ze jsou umelecky dila, ktery maji obecny presahy, ale pak i takovy, ktery jsou proste mimo kulturne-spolecenskej kontext svyho vzniku tezko pochopitelny.

no tak nejak jsem to myslela - ze to celkovy vymaneni z nejakyho narodniho bolestinstvi proste dosahneme akorat kazdy z nas zvlast spoustou malych kazdodennich cinu, kdy si postupne budeme zvykat na to, ze muzeme veci zmenit a budeme je pomalu menit.

Po smrti Smoljaka už ale nic dalšího nevzniklo 

Ok, moje špatné vyjádření. Já se celou dobu bavím o literatuře, takže my=naše čecháčkovská témata (v literatuře) nikoho nezajímáme.

jsem k tématu kdysi četla dost zajímavou knihu Malý český člověk a velký český národ. Si teda myslím, že tyhle stereotypy jsou dost důležitou součástí národní identity, která se dost silně promítá od národního obrození i do osobní identity.

Ale jo, to je v podstatě jedno, já jenom nevěřím, že  např. teda Američana, za A) vůbec napadne si Švejka přečíst, když už, tak za B) to pro něj nebude ještě větší utrpení než pro mě a i kdyby nakrásně to dočetl, že za C) to pro něj bude jenom exotická fraška odněkud z východní Evropy, s nulovým tím "přesahem" nebo co to tady padlo, já nevím jestli máš známé v zahraničí nebo přijdeš do styku s cizinci, ale aniž bych to uměla nebo mohla dokázat, tak je prostě fakt, že Švejka nikdo neoceňuje ani nečte.

Jakubiska nemám rada. Báthory je dosť hrozný film, Perinbabu  nie som schopná pozerať a priznám sa, doteraz som nepochopila jej obľúbenosť. Teraz tuším točí druhý diel, no to bude teda zaujímavé... Tisícročnú včelu sme pozerali povinne v škole, ako na zabitie hodiny dobré, ale vo voľnom čase by som si to dobrovoľne nepozrela. Tie jeho prierezy z prítomnosti do minulosti a fantázie, uf. A v každom filme má cirkusantov.

Jediný film, ktorý som schopná od neho pozerať je Nevera po slovensky. Kniha je ale lepšia.

"aniž bych to uměla nebo mohla dokázat, tak je prostě fakt, že Švejka nikdo neoceňuje ani nečte". No když to říkáte, tak přes to asi nejede vlak

http://www.goodreads.com/book/show/7629.The_Good_Soldier_vejk

nevim jestli to ma co do cineni s cesstvim ci je to obecna lidska vlastnost ale ja to fakt NENAVIDIM. strasne

nechápu to - buď to řešit nechci, pak rovnou řeknu - ta situace je na prd, ale nechci to řešit. Nebo řeknu - je to na prd, jdu to řešit. Ale ne: hej, to je fakt na prd, co budem dělat? No mělo by se zajít za tamtím, to by měl vědět, nebo tam, ohlásit to. Jo, jo, to by se mělo. Jo, mělo. Tak čau zítra, jo, čau

a uplne nejlepsi sledovat jak strasne to tem lidem vadi, ze jim do toho hazu vidle a nabizim treba ze ok, ja to zaridim- ja tam teda  zajdu- fajn tak ja to udelam...neeeee to ne, jen zvanit

mně se kdysi fakt líbilo Sedím na konári..., ale viděla jsem to asi v 15. Perinbabu jsem viděla jako dítě pár let po době vzniku a líbilo se mi to, ale dospělí z toho tenkrát byli vyloženě nadšení. 

Já se ptám, jestli sama znáte někoho