brrr Praděda taky, na Piavě, ale spíše v zázemí - byl písař, pokud vím. A to je teda všechno co o tom vím. Prý o válkách skoro nemluvil. Praděda byl velmi zásadový a čestný (a přísný) člověk, vědomý si svého původu a rodové služby (tradičně byli nadlesními u Lobkowiczů), poválečné dění pro něj musel být šok. Přišli o všechno, on o práci i hájovnu. Prababička měla obchod se smíšeným zbožím a galanterii. Dokonce nedávno jsem našla dokumenty o pozemcích ve Štěchovicích, o které přišli nějakým dost nechutným sousedským udáním a tak. Babička se o to odmítla soudit, což mě dost mrzí, mohlo být dost věcí jinak, ale chápu, že se k tomu nechtěla vracet.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Magráta Mluvíme o tom samém?
999 jj
Magráta Brr, utopení je hrozné. 
andulka01 Mám pocit, že ten můj praděda byl v Itálii provianťák.
Mi připadají i v dnešní době ti vojáci, co nebyli legionáři hrozně upozadnění.
brrr ona se na to před par lety dělala velká akce, sbíraly se deníky, fotografie, dopisy našich vojáků z 1.svetove války k digitalizaci. A teď nevim, jestli to dělalo národní muzeum, nebo nějaká jiná instituce.
My máme doma ty deníky, pradědeček byl taky někde v Jugoslávii, ale ještě jsem se neodhodlala to číst. Akorat tenhle list, co v těch denících je založený
Garfie myslíš Utonulou? To je obraz co mě k Schikanederovi přivedl. Je úžasnej.
Potrefenáhusa to je jak ten mysliveckej kalendar 
brrr tak bojovali za c.k. no, to se moc nenosí. Historii píšou vítězové, nezapomeň.
brrr Jo, tohle mne taky trápí. Přitom taky sloužili a umírali za vlast. Můj dědeček byl na italské frontě. Naštěstí se vrátil.
Potrefenáhusa Jo, to byli právě legionáři, taťka tam skenoval věci druhého pradědy, co byl v Rusku. Je to tohle: Legie 100
Měla jsem brigádníka, historika zabývajícího se legionáři a ten mi jednou, když jel do vojenského archívu, naskenoval pradědovu složku.
andulka01 Sweet Potato Já už jsem se i ptala, proč ta databáze pro "nelegionáře" není a jestli si to dobře pamatuju, tak to souvisí s několika věcma: a) samotní vojáci o tom moc nemluvili, b) většina dokumentů byla po válce zničena, protože patřily poraženým, c)protože ty dokumenty v zásadě patřily vojsku jiného státu (bodem C si nejsem stopro jista).
A mimochodem mám ráda knihu Dlouhý návrat o vojácích, kteří zůstali v RU armádě.
Moji prarodiče z obou stran zemřeli v koncentračních táborech. Já tu tragédii mám v DNA. Myslím, že proto jsem v jídle tak střídmá.
Abych to trochu odlehčila tak v hadrech ne, tam jsem dost rozmařilá. Mě prostě ty hadry baví.
andulka01 Myslela jsem utopene dite neci babicky...:-) Utonula je uzasna, pres ten typ obrazu, ktery nevymazes z mysli.
brrr Praveze to nebyli legionáři, chtěla jsem tam odnést ty naše věci, ale pak jsem nějak nemohla a pak na to zapomněla
ta účast byla obrovská, stačí se podivat v každý vesnici na památník se spoustou jmen
Reakce na Sweet Potato:
Já tu hřbitovní turistiku jako dítě milovala. Akorát mi vadil ten zde už několikrát probíraný zákaz odnášení čehokoli, byť vyhozeného.
Tak u nás (Vysočina) odnášíí z kontajneru pořád někdo něco, divné mi to nepřijde. Nedávno jsem dokonce jedné paní pomáhala hledat ten plastový kryt na svíčku,její prohořel.
S kočárem na řbitov se u nás nechodí, je taková pověra, že do roku se s dítětem na hřbitov nesmí.
Taky jsem vyrostla na funusech, babička byla obecní plačka a u ní v dědině se s nebožtíkem vždycky loučila jakože za dědinu.
Kan Holt jiný kraj, jiná pověra.
Garfie dítě mojí prababičky asi :-)
ještě chci říct, že jsem se jako malá (asi ve 3. třídě) taky topila, hrozný zážitek a dlouho, fakt dlouho jsem se nemohla zbavit traumatu (a dodnes tedy plavu tam, kde vidím na dno, nebo kde si můžu dát nohy na zem)
andulka01 já Schikanedera miluju a přivedly mě k němu Dušičky
